Otevřená srdce

Co si z filmu odnáším? Srdci neporučíš aneb Lidé plánují, Bůh (co když je náhoda jen jiné jméno Jeho vůle?) se směje. Holt tak už to na tom našem světě chodí. Pár přívlastku k samotnému filmu: syrové (páč Dogma 95), lehce uvěřitelné, srdceryvné, výborně zahrané - od Madse (svým oblíbencům můžu tykat) jako dost pravděpodobně nejlepšího herce současnosti bych taky nic jiného nečekal, nutno však říct, že se přidaly i dámy (Paprika Steen, Sonja Richter, ale i Birthe Neumann v úloze Joachimovy ošetřovatelky Hanne nebo představitelka Nielsovy a Mariiny dcery Stine, prý Stine Bjerregaard), určitě se nenechaly zahanbit, byly ve svých rolích vrcholně přesvědčivě. Zkrátka, co si mělo sednout, to si sedlo, nesedět (myšleno v křesle, nikoliv v base), film by mě rozhodně posadil. ;-) 85 % (08.09.2021)

Severské drama je zárukou kvality, ale ta romantika mne držela v pozoru a musím říci, že po právu. První polovina filmu mne moc nechytila a od seznámení šel film vlastně jednoznačně tak jak každý čeká vlastně až do konce. Naopak druhá půlka filmu mne zaujala svým zpracováním atmosférou a celkovým gradováním děje, který skončil tak pěkně nejasně a melancholicky, až by se dalo říci vyrovnaně či poklidně. Právě ten závěr ve mě hlodal a žádal si 4*, ale film ke 2 hodinám, který má vlastně klasickou zápletku okořeněnou o těžkou nehodu z kterého mne první hodina příliš nebaví není zrovna jasný kandidát na 4*. Volím 3z5 s tím, že je zde potenciál na 4, ale to možná po dalších shlédnutích. (29.06.2013)

Filmy ve stylu Dogma nemají chybu. Dokáží totiž veškeré lidské emoce dát na plátno naprosto přirozenou formou. Nic není nahráváno ani přehráváno. Přitom je ale vše neuvěřitelně realistické. To se mi hrozně líbí. Co se mi už moc nelíbí je život samotný, který se film snaží ztvárnit v té klasicky nejkrutější podobě. jak jenom jde. Jenže je to život, s tím prostě nic nenaděláme. Občas si říkám, proč na takovéto filmy vůbec koukám, a pak si řeknu, že jsem rád že na takovéto filmy koukám. Uvědomím si totiž, jak křehký život sám o sobě je a jak tady píšu ten komentář a za dvě minuty vše může být úplně jinak... (05.11.2011)

Už po prvních minutách mě bylo jasný, že sleduju pětihvězdičkovej majstrštyk. Tenhle urgán emocí ze severu profouknul všechny moje city až na dřeň. Každou minutu příběhu jsem si spolu s hlavními hrdiny doslova odžil. Tolik bolesti a současně tolik lásky v sobě nemá snad žádný jiný film. Přirozenost, která jde z filmu i z hereckých výkonů, je naprosto famózní. Je neuvěřitelný, že film se zcela obešel bez hudebního doprovodu a i v těch nejvypjatěších scénách sází pouze na herecký projev nebo dialogy. Během týdne je to už druhý dánský film, kterýmu sázím plnej počet a po našich TV chci jediný, více, mnohem více evropské kinematografie, protože jak se zdá, nachází se ve vynikající kondici. (26.10.2011)

"Neopúšťaj nás prosím, ja to sama s deťmi neutiahnem...!!!" Mads Mikkelsen ma neprestáva udivovať. Je nielen skvelý herec, ale navyše jeho kariéra je prešpikovaná kvalitnými filmami a to som ani zďaleka nevidel všetky. Otvorené srdcia som bol nútený sledovať s cz dabingom, čo trochu stlmilo emócie vo vyhrotených scénach, ale v originálnom znení sa mi to nepodarilo zohnať. Úvod je kľudný, aj tá osudová havária je nasnímaná s odstupom. ktorý diváka veľmi nerozhádže. Film sa zarýva pod kožu postupne a to, že ma film chytil pevne som zistil v momente, keď Mads dvihol telefón uprostred noci a išiel "utešovať a ukľudňovať". Celá prostredná časť, kde sa prevalí nevera je až dokumentárne reálna, spoľahlivo chytí za srdce a herecky snáď vyšší level neexistuje. Facku teda Mads schytal poriadnu, ale to je z jeho pohľadu asi najmenej bolestivé... Po takomto silnom zážitku si povzdychnem a pýtam sa sám seba, kedy mi Slováci alebo Češi dokážeme natočiť tak kvalitný film o vzťahoch, ktoré stále preklíname pretože ich nevieme robiť a sledovať ich je väčšinou veľké utrpenie. Tu sa vám to nestane. 80%. (17.12.2016)