Režie:
Henning CarlsenScénář:
Henning CarlsenKamera:
Henning KristiansenHudba:
Krzysztof KomedaHrají:
Per Oscarsson, Gunnel Lindblom, Birgitte Federspiel, Carl Ottosen, Per Theodor Haugen, Lise Fjeldstad, Lars Nordrum, Lars Tvinde, Sigrid Horne-Rasmussen (více)Obsahy(1)
Děj filmu se odehrává na přelomu století. Chudý spisovatel bloumá ulicemi hlavního města Osla, nutkavě ho přitom přitahují všechny podivné věci, které ho obklopují. Nakrátko sice vybředne z této krize díky lásce, ale nakonec se dostane do vězení. Jeden z nejvýznamnějších skandinávských filmů té doby, mistrovské psychologické dílo, podávající věrný obraz společenských poměrů na přelomu devatenáctého a dvacátého století. (Karlos80)
(více)Recenze (18)
Viem, že literárna predloha od Knuta Hamsuna je významná a pravdepodobne aj jej sfilmovaná podoba, ale bohužiaľ mňa film nezaujal. Nenahneval ma, nenudil ma, ale ani nezaujal. Je to ďalší z filmov o neúspešných indivíduách a ja nenachádzam ani jeden dôvod, aby som sa týmito filmami vážnejšie zaoberal. Bez ohľadu na to, že sám sa za nadpriemerne úspešného nepovažujem. Ale ak by som sa mal porovnávať s nejakou filmovou postavou (nie, že by som to robil často), tak radšej mudrujem nad tým, koľko mi chýba do tých, ktorí ma predstihli, než nad tým, koľkých som už prekonal. ()
Predlohu nepoznám, hodnotím iba film. Takmer 2 hodiny vidíme potulúceho sa podivína, ktorý sa chová všeliako, len nie normálne. Chová sa podivne natoľko, že som mu prial tie jeho životné strasti, nezmar osudu a ztratu vlastnej dôstojnosti. Ako psychologický snímok nie, skôr obstojí ako sonda do medzisociálnych vrstiev tej doby. Hodnotenie: 60% ()
Hamsunův hlad.¬ Jedno z ranějších děl norského spisovatele K. Hamsuna řadím silou výpovědi po bok románům pražského Žida F. Kafky. Stejně jako ty vyvěrá z vlastních hluboce niterných prožitků a vztahů k okolnímu světu a zaznamenává se syrovou omračujícností. A stejně jako natočené Kafkovy předlohy (Proces O. Wellese, Zámek R. Noeltkeho nebo M. Hanekeho) je snímek Hlad pouhou rámcovou výpovědí bez omračujícnosti psaných předloh. Lze mi pochopiti názor některých zdejších commentarií, že je Hlad natočen přiléhajícně ke své literární předloze. Nesdílím ale nikterak náhled některých o jeho uchvacujícnosti.¬ Jako hlavní závadu vidím přehnané, teatrální chování hlavní osoby, které je s knihou v souladu pouze částečně a ne docela podařeně. Chápu, že tvůrce scénáře a režisér H. Carlsen to použil k co nejvěrnějšímu přiblížení se hlavní románové postavě, leč tuto snahu nemám za přiměřenou. Vážím si sice jeho práce, avšak s doporučením, že mnohdy je lepší čísti než sledovati pohyblivé obrázky. ()
tenhle film o tom, jak neztratit lidskou důstojnost, i když jste totálně na dně, mě dostal. a to jsem mu nejdřív chtěl dát jen tři hvězdičky, jakože dobrý, ale nic moc. jenže dva dny po zhlédnutí se mi zas a znovu vrací některé výjevy z něj a já zjišťuju, že se mi i přes pár neoblíbených scén zaryl někam hluboko do mozku. možná to není vrchol skandinávské kinematografie, ale jeden z jejích světlejších momentů rozhodně ano. ()
Na tomto filmu se ukazuje, jaký je vztah (ale doufám, že nejen) Evropy a konkrétně Skandinávie k prioritám lidského života a důstojnosti. V 60. letech, tedy ve vrcholné době evropského sociálního státu, vznikne jako připomínka ne tak vzdálené minulosti věrný film o hrůzách doby, kdy jedinec musel volit mezi přežitím, nebo důstojností. Buď se ohnout a poníženě si dojít pro milosrdenství, nebo umřít doslova uprostřed ostatních lidí hlady (aneb krásy liberálního individualismu). Snímek ale rozhodně není jen jednoduchým dokreslením těchto historických skutečností, ale má i silně subjektivní složku v hlavním hrdinovi. Je nedostatek bílkovin z potravy příčinou nedostatku bílkovin v jeho mozku, a proto i jeho místy dosti podivného chování? Nebo se jedná o semínko duševní choroby? Osobně se v kontextu celého filmu přikláním k první možnosti (knihu jsem nečetl, takže nevím zda je to v ní jednoznačně osvětleno), ale v divákovi je díky této nejistotě neustále udržována pozornost. ()
Galerie (8)
Photo © Det Danske Filminstituts Bibliotek
Reklama