Prostředník

Koreeda a jeho koketovanie s ľudskosťou na tej odvrátenej strane. To, čo fungovalo pri Zlodejoch, funguje aj tu. Hoci Kórejské prostredie vytvára trošku iné nuansy. Koreeda rozumie svojim postavám. Je k ich osudom nežný, citlivý a starostlivý, hoci tie osudy nie sú ľahké. Netradičná road movie síce nesie prvky drámy s prímesou krimi, ktoré neustále po očku koketuje s ústredným žánrom, ale vo svojom jadre je to film o rodine, láske, zodpovednosti, strachu, bolesti, nádeji, šťastí a priateľstve. Takže jadro tvorí skrz na skrz pozitívny motív. Momentom, ako detektívka v podaní presvedčivej Du-na Bae, necháva počúvať svojho priateľa hudbu cez mobil, čo hrá z neďalekého rádia, film vstupuje do čarovnejšej roviny. V nej sa odzrkadľuje snaha o pochopenie, obeta a hlavne prijatie zodpovednosti. Dospelé postavy skutočne dospejú a tie mladšie majú možno nádej na šťastnejší život. Film je čarovný, krásne vystavaný a ľudský. Aj vďaka Kang-ho Songovi, ktorého životom utrápených hrdinov zbožňujem. Tá hudba z rádia bola Aimee Mann a jej Wise up. Takže to žmurknutie na Magnóliu potešilo tiež. Možno to nesadne každému, ale mňa to príjemne pohladilo na duši. (07.01.2023)

Najprv poďakujem Ainny za titulky a za to jej prekvapivé kverulantské hodnotenie, vďaka čomu sa mi znížili očakávania. O to viac som bol prekvapený, že ma ten film bavil. Je to typický Koreeda. Má to pomalé tempo a príbeh je skôr zaujímavý ako strhujúci. Ale čím viac času som trávil s tou partou skrachovancov (herecké obsadenie je špičkové a možno nepredviedli najlepšie výkony svojej kariéry, ale odohrali čo mali a ich postavy fungujú perfektne), ktorých spája dieťa, ktoré chcú načierno predať, tak tým viac som si ich obľúbil a prial som si, aby to tentoraz malo happyend. A tentoraz bol Koreeda k väčšine postáv celkom milosrdný, takže za mňa spokojnosť. Určite si to niekedy pustím znova. 7/10. (27.08.2023)

Mé první a velmi příjemné setkání s Kore'edou, které nese prvky road movie, detektivky, komedie a rodinného dramatu. Mladá matka opustí u baby boxu své dítě, kterého se pak ujímají dva muži, Sang-hyun a So-young, s úmyslem dítě prodat. Hned druhý den se ale mladá matka pro své dítě vrací a přidá se k oběma mužům v hledání vhodných kupců, náhradních rodičů. To vše zpovzdálí pozoruje dvojice policistek, které mají v úmyslu prostředníky nachytat při prodeji. Jejich společná cesta je plná humoru, ale zároveň i velmi dojemná. Opuštění dítěte je velmi silné, kontroverzní téma a má dvě strany… A tomuto filmu se povedlo nabídnout pohled obou stran: toho kdo opouští, ale i toho kdo byl opuštěn. Seznamujeme se s vnitřními motivy hlavních postav, a to prvotní odsouzení, které jisté postavy a současně i divák cítí vůči mladé matce, ale také vůči prostředníkům, se postupně proměňuje v soucit a pochopení. Krásně to vystihuje jedna replika filmu: „Když vidím tebe, je mi trochu lehčeji u srdce… i moje máma možná měla nějaký nevyhnutelný důvod mě opustit.“ Prostředník je milý, lidský, plný citu a empatie, je plný smutku, ale zároveň je pohlazením na duši… (13.03.2023)

Emotivní, babyboxové drama, které potěší v přístupu k citlivosti, dokáže se až nečekaně dobře vyhnout zbytečným sentimentálním prvkům a nepřekročí tak hranici, pro mne únosné melancholie. Na druhou stranu, jako by se Hirokazu Kore'eda snažil vyprávět mnoho příběhů, z mnoha různých pohledů, načež mu vznikne mišmaš problémů, které v souvislosti s opuštěnými dětmi nutně existují, takže je není možné všechny dotáhnout do nějaké větší hloubky, kterou by si zasloužili a divák se tedy musí spokojit s tím, že na ně autor spíš jen poukáže. (20.11.2023)

Top-notch Kore-eda. Nebude to populární názor, ale pro mě ještě o stupínek výš než Zloději. Co je místy vytýkáno jako reiterování myšlenek o náležitosti a významu nepokrevních rodinných útvarů, vidím v Brokerovi jako dotažení, jakési závěrečné prohlášení. Pouto mezi posádkou dodávky mi navíc přišlo autentické, tažené kupředu návykovým dobrosrdečným mamlastvím Kang-ho Songa. Mistrovsky citlivá báseň o dočasnosti opuštění, které nesmí definovat, kým skutečně jsme. Odvyprávěná s ohromným taktem a smyslem pro detail, podbarveným parádní spoluprací s kameramanem Hongem (Parazit, Burning). Ta znamená konec vizuálního volnoběhu a sytou porci rozkoše ve znamení pomalých repetitivních pohybů a důmyslné hry se světlem a tmou. Bezpochyby jedna z nejlepších věcí roku. 90 % (21.07.2022)