Paralelní matky

Almodovaruv rukopis je citelny od sameho zacatku. Presto mam pocit, ze uz mu dochazi bud sila nebo tvurci schopnosti. Namet je sice stale zajimavy, ale pribeh zasazeny do filmu mi uz moc nesedel. At uz dve dejove linie, ktere spolu aspon na prvni ci druhy pohled moc nesouvisi. A chovani hlavni hrdinky je taky takove neobvykle a nestastne. Ale Cruz podala velmi dobry herecky vykon a cim je starsi, tim je podle me krasnejsi. Je skoda, ze to musim rict u filmu meho oblibeneho rezisera, ale Penelope Cruz je asi jediny duvod, proc tento film videt. Videno v ostravskem Minikine. (14.12.2021)

Pedro Almodóvar se ve svém posledním filmu Paralelní matky věnuje závažným tématům jako je záměna dvou novorozených holčiček v porodnici či náhlé úmrtí jedné z nich. Nosný příběh mateřství pak nepříliš obratně prolíná s děním kolem odkrývání a exhumace hromadného hrobu z doby španělské občanské války. Postupné odhalování celého toho propletence však není ani zdaleka tak napínavé a emotivní, jak bych vzhledem k silnému námětu očekávala. Působí to na mě až moc chladným dojmem. (60%) (29.04.2023)

Z Almodóvara ve druhé dekádě 21. století už úplně vyčpěla campová estetika, ale pořád je to starý dobrý Pedro, který točí, jak nejlépe umí. Paralelní matky čtu předně jako poctu Penélope Cruz, která si zopakovala volverovská putování z města na vesnici a zase zpět. Rossy de Palma je kouzelná jako vždy! (21.02.2022)

Jako kdyby Almodóvar chtěl světu sdělit něco o temné historii španělské občanské války, ale nevěděl jak to uchopit. Tak si vymyslel absolutně nesouvisející příběh o dvou matkách. Čekal jsem, co z toho vyleze. A nevylezlo zhola nic. Penélope Cruz hraje naprosto skvěle. Bohužel ve filmu, který neví o čem je. (14.03.2022)

Děj mi přišel lehce předvídatelný (i pro člověka jako já, který si o filmu předem nic nezjišťoval) a ta dějová linka s otevřením masového hrobu mi tam přišla naroubovaná poněkud neorganicky (celkově mi tam asi ta postava forenzního antropologa trochu překážela, tohle je prostě film o silných ženách a ženských věcech, jak je u Almodóvara dobrým zvykem, a chlapi tam prostě hrají druhé housle, proč je tedy nevynechat úplně, ptám se; btw. Penélope Cruz v triku s nápisem "We should all be feminist" mě pobavila). Celkově mě až překvapilo, jak mi to vlastně sedlo (asi jsem měl vůči tomu trochu předsudky kvůli tomu, že je zde film v modré barvě, ale zbytečně) - obsazení je velmi dobré, stejně tak herecké výkony (Penélope Cruz zde na kraji padesátky vypadá stále velmi dobře, byť to filmové těhotenství už jsem měl docela problém jí věřit - ostatně hraje věkově mladší postavu, které je "skoro 40", jak v jedné scéně pronese), hodně se mi líbil soundtrack - Iglesiasova hudba zde krásně podkresluje většinu scén a dokonale podtrhuje jejich atmosféru, a celkově mě bavilo na to koukat a sledovat vývoj děje až do dojemného finálního závěru u otevřeného hrobu. Jako jasně, Almodóvar asi už natočil lepší věci, ale na to kolik mu je si myslím, že pořád umí, a fakt mi to sedlo (a btw. vybavil se mi u toho japonský snímek Jaký otec, takový syn, který před lety zpracoval stejné téma; pro české publikum asi bude bližší srovnání se seriálem Kukačky). (23.05.2022)