Kapesné

Neuvěřitelné, jak může být film tak přirozený, nadčasový, úplně ze života. Jako bych sledovala skrytou kameru. Také se mi moc líbí, jak se (ať už malé či velké) jednotlivé příběhy navzájem porůznu prolínají, a vlastně zároveň jakoby "pomalu ztrácí, ale dřív nebo později opět nějak nenápadně vplují zpět". :-) A ten čiperný chlapeček v červených gaťkách je tak roztomilý, přímo k sežrání. :-D Skvělá je také hudba a střih (jako ostatně u většiny Truffautových filmů). (13.05.2009)

Možná, že kdyby se Truffautovy filmy pouště mladým rodičům, změnilo by to přístup k výchově a přestalo by se nadávat na děti jako ty grázly, ale ukázalo by se na pravou příčinu nedostatků ve výchově mládeže. Jinak standardní neubrečenost a vtipnost při zachování závažnosti, která je mistrovi vlastní. Ten, kdo bude mektat nějaký sračky o nereálnosti po scéně s dítětem a oknem, vůbec nechápe režisérův záměr a styl filmu. Jinak epizodka s holčičkou, kabelkou a večeří je kouzelná a poslední část o polibku na dětském táboře ultra nostalgická. Kapesné je lepší než Jihlavanka, pokud jde o poctivost a upřímnost a o to jde u podobných témat především. (20.02.2015)

Fantastická práce s tlupou dětí dělá z tohoto filmu jeden z Truffautových masterpieců. V podstatě žádný příběh, pouze děti v různých situacích – sami doma, ve škole, na černo v kině. Truffaut ignoruje dětskou škodolibost, sobeckost. „Jeho“ děti drží při sobě, život si jen užívají. Celé je to natočeno v podstatě z dětského pohledu, anebo možná z pohledu staršího člověka, který vzpomíná na to hezké, a špatné už dávno vytěsnil. Truffaut buduje svět, kde všechno je možné, a vše končí rozpustilým dětským smíchem. Za zmínku stojí neuvěřitelná scéna, v níž se malé dítě vyklání z okna až ... to musíte vidět na vlastní oči. (08.07.2006)

Musím říct, že Kapesné mi na první zhlédnutí úplně nesedlo. Celý film se rozpadl do několika scének (některých více úspěšných, některých méně) a závěrečná řeč pana učitele, která by to celé měla sjednotit, mi přišla příliš násilná. Scéna s dítětem, kocourkem a oknem patřila k těm nejsilnějším, zamčené hladové děvče zas bylo vyloženě originální a ukázalo na klasické vnímání světa dětskýma očima, kterému okolí uvěří, aniž by danou situaci hlouběji analyzovalo. PS: Viděno na MGM a český dabing byl NAPROTO příšerný. (20.04.2014)

Truffaut o dětství. Bere to od novorozenců přes caparty až po menší i větší školáky, chvílemi dramatický, jindy lehce komediální, jen nakonec nechá chvíli řečnit jednoho z dospělých hrdinů (asi aby i těm pomalejším došlo, co tím chtěl autor říci). Děti byly vybrány skvěle, většina jich vystupuje pod vlastními jmény, takže by mne opravdu zajímalo, do jaké míry se jelo podle scénáře a nakolik to byla improvizace na dané téma. Protože děti se opravdu chovají jako děti, ne jako to, jak jsou ve filmech běžně zobrazovány. A v tom je tady hlavní síla. (04.10.2009)