Kolotoč

Po formální stránce dokonalý snímek. Jednu hvězdičku mu však ubírá podpora zločinecké ideologie a rozkrádání (odmítám to nazývat eufemistickým výrazem "kolektivizace") osobního vlastnictví. Zvláště v kontextu tvrdě potlačených protistalinistických revolučních snah v Polsku a Maďarsku stejného roku působí idealizace zemědělského družstva děsivě. Nicméně po řemeslné stránce jde o vynikající snímek. Zvláště scény na kolotoči nebo taneční scéna jsou vskutku působivé. Scéna tance v sobě má náboj srovnatelný s dnešní technoparty, kdy rytmus elektrizujícím způsobem projíždí celými těly tanečníků. Další problém jsem měl s tím, že kromě hlavní dívky mi byly bez výjimky všechny postavy nesympatické. Téhle venkovské horkokrevnosti asi nikdy tak úplně nepřijdu na chuť. (18.04.2011)

Pouťové a kolovrátkové melodie a prvky používal Zoltán Fábri ve svých filmech s oblibou, v Kolotoči ale mají další rozměr. Asi težko hledat někoho, kdo by mladé Mari Patakiové nefandil. Když ale nad filmem víc přemýšlím, Mátého výstup na cizí svatbě, kde se choval jako pán domu, bylo za hranou slušnosti, přestože demonstroval odvahu. Také by mne zajímalo, zda byl nějaký záměr v jeho vizuální stylizaci, Zatímco Adám Zsirtes v roli Sándora předvedl přesvědčivého mladého vesnického sedláka a nějakým způsobem si mne získal, na Imre Sóosovi, který coby Maté má právo na divácké sympatie už jen z podstaty, mne něco silně irituje. Možná ta silná vizuální podoba se sovětskými komsomolci, navíc ta pokrývka hlavy. Přemýšlím, zda šlo o záměrnou stylizaci, nebo to tak vidím jenom já. Jinak samozřejmě moc hezký film, já vesnická dramata velmi ráda. A Mari Töröcsiková je jedinečný úkaz dodnes. (15.01.2017)

Vesnické drama z 50. let vypráví tradiční příběh lásky dvou mladých lidí, jejichž svazek není po chuti jejich okolí. Sugestivní stravující atmosféra dává zapomenout na druhou dějovou linii, ve které otec hlavní hrdinky vstupuje do družstva. Mezi vrcholné scény filmu patří setkání mladých na pouti a jejich společně vyvzdorovaný tanec, který předchází jejich svatbě. Jemné emoce vyjádřené ve tváři debutující Mari Töröcsik výrazně kontrastují se surovým prostředím, ve kterém její hrdinka žije. Naproti tomu Imre Soós tvoří rozhodný pevný prvek v mladém páru. Symbolicky může zpětně vyznít fakt, že tehdy slibná Töröcsik hraje dodnes, doma i ve světě (například v Szabóově Slunečním svitu), ale pro Soóse byl tento filmem předposledním a hned po té zemřel. (16.01.2012)

Film se odehrává v poválečném období maďarské kolektivizace, kterou sám hlavní hrdina srdnatě hájí. I přes očividnou agitaci se Fábrimu podařilo natočit alespoň stylisticky unikátní film. Fábri využívá zpomalené záběry, zesilování hudby, utlumování diegetických zvuků, střídá rytmus, používá dramatické nájezdy kamery na detail obličeje a místo obyčejného střihu hojně využívá prolínaček. No a co se týče nejznámější scény z kolotočů…tak ta je opravdu nezapomenutelná. Příběh Kolotoče je silný a emotivní, ale jeho ideologický podtext a zbytečně melodramatická hudba mu bohužel podráží nohy. (20.02.2012)

Příběh je tak neuvěřitelně ohraný a nezajímavý (on a ona se milují, ale ona je zasvěcená někomu jinýmu, rodiče jí brání ve štěstí...), že kdyby to bylo jenom o něm, tak si při sledování budu asi usekávat části těla sekerou,,, Do toho nejsem příliš velký fanoušek vesnického prostředí.. Ovšem v tomto případě vše zachraňuje geniální provedení.. Práce s kamerou (úhly, zaměření na detail, občas delší záběry), úžasná je scéna veselice, jízdy na kolotoči a mnoho dalších - to zachycení dynamiky a rychlosti, ale i ohromné bolesti a neštěstí... Nicméně to nemění nic na tom, že jako městského člověka kterého rodiče nikdy nechtěli provdat za bohatého sedláka, mě toto téma nijak výrazně neoslovuje ;) (26.08.2010)