Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Režie:
Lars von TrierHudba:
Joachim HolbekHrají:
Jean-Marc Barr, Barbara Sukowa, Udo Kier, Ernst-Hugo Järegård, Erik Mørk, Jørgen Reenberg, Henning Jensen, Eddie Constantine, Max von Sydow (vypravěč) (více)Obsahy(1)
Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...
Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (165)
Režijně výborné, do morku kostí mrazivé veledílo od prvních sekund. Způsob, jakým si Trier hraje se světlem, kamerou, vypravěčem, hudbou, oslovuje diváka, motiv ubíhajících kolejí, barvy, kontrast, rutina, láska, nespravedlnost, nedoceněnost, netolerance, využívání, bolest, smysl života. Pro mě první Trierovina, nicméně po tomto zážitku rozhodně ne na dlouhou dobu poslední. You want to wake up to free yourself of the image of Europa but it is not possible. ()
Lars von Trier je prostě skvělý filmař. O tom se nedá moc pochybovat. Má skvělé nápady, které se ukazují i ve snímku "Evropa". Jeho poválečné pojetí Německa je nesmírně zajímavé a originální. Skvělý je hlas vypravěče, pokud o něm tak můžeme mluvit, který jasně určuje to, jak se bude příběh vyvíjet. To odpočítávání je prostě geniální. A stejně mě film nedokázal strhnout, abych si řekl, že celkově to je velké dílo. ()
Abych se přiznal, tak jsem od filmu s takovou pověstí čekal cosi víc. Přesto zklamaný určitě nejsem. Moc pěkná a hluboká výpověď o člověku typu Švýcarsko, který byl naprosto šíleně semletý okolní mašinérií a obrovským nátlakem snad ze všech existujících stran. Domnívám se, že Trier skvěle vystihl atmosféru poválečného Německa, ale těžko cokoli s jistotou tvrdit, když jsem v té době neplaval ani ve vejcích. Nejvíce z celého filmu se mi líbily pasáže, když hypnotizér se sexy hlasem promlouval k divákům. Líbilo se mi i střídání černobílého formátu s barevným, ačkoli jsem v něm nezaznamenal žádnou logiku. Uvítám, když mě v poště někdo obohatí vysvětlením. Celkově tedy moc podařený snímek s pěkným poselstvím, ale jaksi jsem neměl pocit, že bych snad sledoval něco mimořádného. ()
Divácký zážitek poněkud kazí fakt, že se jedná o pomyslný vrchol trilogie, jejíž prví dva díly tady nevyšly. Hodnotím tedy samostatně. Vzhledem k tématu jsem často během projekce myslela na Hollandové Evropu, Evropu, což je poměrně logické. Zdejší von Trierův formální exhibicionismus uvádí do soukolí děje kombinaci černobílého a barevného filmu, klaustrofobické prostředí vlakových kupé, tolik symbolických pro holokaust, jakoby už nestačila sama schizofrenie prvních měsíců po dubnu 1945 sledovaná optikou lehce naivního Američana. Náročný pocitový film s lehce překvapivým rozuzlením. ()
Výborný film. Je pravděpodobné, že až ho uvidím podruhé, půjdu výš. Zatím velmi silné čtyři hvězdy za atmosféru, vizuál a skvělého vypravěče. Trier moc dobře ví. Není co dodat. Prostě "ví". (Pět nedávám proto, že mám stále pocit, že v Trierovi je víc... Možná dokonce přímo v Evropě... jen jsem to neodhalil napoprvé.) ()
Reklama