Fate/kaleid liner Prisma Illya

Ztělesněná nesoudržnost. Jakoby si Prisma Illya už tak s dostatečně velkými obtížemi nehledala své fanoušky, jelikož běžní fandové mahou shoujo budou lehce zmatení z fungování fikčního světa a spoustu postav nebudou znát, a fandové Fate série toto dílo rovnou odmítají jako pokřivování loru celého univerza. A přitom by stačilo vytáhnou hlavu z prdele a uvědomit si, že se jedná zcela očividně o paralelní vesmír a že si Prisma Illya tak trochu pohrává s konvencemi. Ne ovšem dostatečně konzistentně. Jakožto seriál o magických dívkách tedy z části pojednává o malicherných každodenních problémech děvčat ze základní školy a jejich poznávání síly přátelství (ale právě spory hlavních hrdinek jsou hluboké asi tak jako pánev na palačinky). Současně ovšem část série zabírají akční sekvence a souboje, jež bohužel trpí pomalým tempem a ucházející animací. A nevyrovnanost se projevuje také ve fanservisu, který je překvapivě dvojího druhu. Jednak samozřejmě erotické povahy, kde je ale toto "obohacení" přinejmenším zarážející (obzvláště ve chvíli, kdy paroduje hentai), protože postavám je kolem deseti let - tvůrci se naštěstí vyhnuli vězení díky páře, která téměř vše elegantně zakrývá. Fanservis lze zpozorovat však také v častých referencích na hlavní kánon Fatu, tedy postavy, magické systémy, zmínky o událostech či hudební motivy. Ve výsledku si tak Prismu Illyu užije málo kdo, neboť nedostane po příběhové stránce nic až tak nového a možná dokonce bude odcházet s touhou vypíchnout si oči, závěr první série ale zavání příslibem zlepšení. (01.04.2023)

Inu, k jakémusi posunu skutečně došlo - žánrově se z Illyi stal v podstatě řadový slice of life, takže tempo je o něco vyrovnanější. Hrdinky chodí do lázní, účastní se školní výuky, chodí do lázní, občas se perou nebo jinak lelkují a chodí do lázní. Fanservisu znatelně přibylo a občas člověk při sledování skutečně riskuje příjezd zásahové jednotky. Ovšem co na tom, že hlavní hrdinky k sobě mají podezřele blízko. Stačí si vygooglit nejsledovanější kategorii na Pornhubu, a hned má člověk tušení, odkud asi vítr vane. Krapet přes čáru však už jsou narážky na incest, jež by byli v pořádku pouze v případě, že by se děj odehrával v Alabamě. Jakožto mírný masochista jsem ale v Illyi hledal spíše práci se světotvorbou - magický systém a fikční svět tu obohacován skutečně nějak je a nové postavy jsou zábavné/zajímavé. Jenže nic z toho bohužel nestačí, aby se druhá série vyprostila ze sevření průměrnosti. (04.04.2023)

Skoro to už vypadá, že Prisma Illya konečně nachází něco, v čem je svá a unikátní, výrazná. První polovina sice není nic jiného, než řadový slice of life (můžete při sledování hrát žánrové bingo - je zde plážová epizoda, kulturní festival i návštěva zábavního parku, chybí snad jen všemohoucí školní rada), funguje však dostatečně dobře, je docela vtipná a neurony fanservisem aktivuje i nadále. Ve druhé polovině konečně, po dlouhém čekání, ovšem přichází šťavnatý "Fate zvrat", tedy moment, kdy atmosféra značně pozemní a věci se vymknou. Akce nenudí a příběh houstne, jen seriál občas zaškobrtne a do vážných chvil vměstná odlehčující prvky z první poloviny. Kontrast obou částí však funguje dobře a původní potenciál Fatu se dostává na povrch. (07.04.2023)

Byť je to paradoxně trochu fascinující, tato série se po svoji větší část navrací tematicky a kvalitou tam, kde začínala série první - tedy k ubíjejícím, přinejlepším průměrně naanimovaným soubojům s pomalým tempem a k rádoby temnějšímu hlavnímu příběhu, přičemž téměř všechny prvky zábavného slice of life mizí a zůstává jen (opět zpravidla nevhodný a kriminálem zavánějící) fanservis. A i když některé nové postavy působí zajímavě (zejména však díky okázalým mezerám v informacích, které o nich divák dostane), drtivá většina z nich, hlavně těch záporných, nestojí za zlámanou grešli. V podstatě jsou to jen již okoukaní prvoplánoví blázni, kteří museli evidentně zažít v minulosti duševní trauma (pravděpodobně byli nuceni opakovaně sledovat Zaklínače od Netflixu). Co celou jinak ucházející řadu zachraňuje je finále, jež narozdíl od zbytku série vzbuzuje v divákovi i nějaké ty emoce a odvádí pozornost od výraznější zkratkovitosti (náhodné power-upy by se daly přežít, ba by je jeden vzhledem k žánru mohl i čekat, ale jinak se různé věci dějí tak, jak se to zrovna hodí zápletce). (12.04.2023)