三更
쓰리
Three
Obsahy(1)
Režiséři Číny, Koreje a Thajska spojili svůj talent v souboru tří hororových povídek. Povídka korejského režiséra Ji-un Kima se točí kolem ženy, která se po nehodě probudí se ztrátou paměti a snaží se najít cestu domů, zatímco její muž zjišťuje, že se jeho manželka někde ztratila. Thajská část filmu rozjíždí příběh o nenávisti a závisti ve spolku kočovných kejklířů, o zdobených loutkách thajského loutkového divadla a s nimi spojenou zlou kletbou. Poslední příběh z téměř vybydleného komplexu v Hong Kongu pojednává o léty ošlehaném policejním detektivovi, který se sem se svým synem přestěhuje a jejich jedinými sousedy jsou ne zrovna společenský lékař s nemocnou manželkou, která nikdy nevychází z bytu a holčička v červeném, se kterou si policistův syn chodí hrát. Tři příběhy ze tří odlišných asijských zemí spojuje tajemno a nadpřirozené motivy, vycházející z mrazivé reality současné společnosti. (GigaPudding)
(více)Recenze (14)
Trošku depresivní skládačka z příběhů, při kterých běhá mráz po zádech a věci nejsou úplně tak, jak se zdají být. Memories je zdrcující příběh se strašidelnou atmosférou a jednoduchým a tím víc působivějším zpracováním. The Wheel je exotická chuťovka, jejíž kouzlo tkví daleko spíš právě v té exotičnosti než v hororovosti. Nicméně jestli se někdy dostanu do Thajska, tak si odtamtud rozhodně nepřivezu žádnou loutku. Going Home je příběh s dokonale depresivní náladou vytvořenou především prostředím a dokreslenou hudbou. Závěr je třešnička na dortu. ()
Tak tohle mě nechytlo. První povídka je tak průhledná, že nejdéle do deseti minut člověk přesně ví, oč zde běží a natočený je to tak táhle a nudně až to bolí. Už první "scéna" kdy se kamera cca dvě minuty přibližuje k ležícímu chlapovi na pohovce dává najevo jaké tempo povídka bude mít - 1* Thajské panenky ve druhé povídce jsou o chlup lepší, ale rozhodně je nepotřebuju nikdy vidět znova - 2* Třetí povídka je nejlepší, ale v dost bídné konkurenci se dá říci, že mezi slepejma je jednookej král a opět to není nic dech beroucího, navíc opět předvídatelné - lepší 2* ()
Tři asijské mysteriózní příběhy, z nichž mě ale zaujal jen jeden. Korea - nuda. Nechápu, co chtěl tímto básník, tedy pan režisér, říci. Tedy samozřejmě že chápu - právě proto, že zápletka byla od samého počátku tak okatá a průhledná, nechápu, jaký měla tahle povídka smysl. Několik dobrých několikavteřinových momentů a čtyřicet minut rozvláčné nudy. Navíc krkolomná a "ne-přátelská" komunikace s divákem. Dvě. Thajsko - nuda. Moje všeobecná a často nekritická náklonnost k jižní a východní Asii se rozhodně netýká thajských filmů, konkrétně horrorů; viděl jsem jich už několik a ani jeden mě nezaujal. Je to zkrátka mladá a rozvojová kinematografie, její příběhy jsou příliš obyčejné, scénáře příliš polopatické, herecké výkony bídné a režie ubohá. Jedna za snahu. Hong Kong - velmi slušná práce. Po nezáživném začátku, který hrozil další nudou o strašidelném paneláku s holčičkou a chlapečkem, se příběh rozběhne nečekaným, lehce nekrofilním směrem s prvky zmrtvýchvstání. Hodně se mi to líbilo a líbila se mi i hlavní představitelka. Čtyři. Sedm děleno třemi jsou ale zaokrouhleno pouze dvě, nedá se svítit. ()
Povídkový film Three od režisérů thajska, hong kongu a jižní koreje mnohem spíš tíhne k tomu druhému z žánrového zařazení horor/mysteriózní, což by mohlo plno diváků zklamat, pokud čekají nějaké bafání a podobně. První povídka v pořadí jsou korejské Memories. Memories samy tak trošku ještě nahrávají těm, kteří čekají spíš víc lekací příběhy, protože rozjezd je dost takový šokový ať už jde o hudbu nebo náhlé bafání. Nakonec je z toho ale velmi takový napjatý a neklidným dojmem působivý příběh, kde člověk jako asi odhadne brzo kdo je kdo, ale otázkou pořád zůstává jak a proč, což je pořád ještě zajímavé a hlavně je to natočené tak, že s nečekanými střihy, úhly a pohyby kamery to působí takovým vystresovaným dojmem, takže zábava :). Další v pořadí je thajský příběh o prokletých loutkách s názvem The Wheel. Tohle je s přehledem nejslabší příběh ze všech tří, protože směřuje odnikud nikam, prakticky jako nemá hlavní postavu a vždycky jde jen o to, že někdo z té skupinky tradičních thajských cirkusáků něco zlého provede nebo se na někoho špatně podívá, aby byl tímto jako označen za příštího kandidáta na trest prokletých loutek a kletba se hned v další scéně dá do chodu. Víc v tom jako není a celé je to tak nějak bez atmosféry, ikdyž ty loutky jsou pěkné :). Poslední příběh tu je hong kongský Going home. Ten je ze všech tří nejmíň hororový, ale mě se líbil hodně, protože zaprvé je tam Eric Tsang a za druhé je to velmi zvláštní nadpřirozený příběh, u kterého divák v první půlce vůbec neví co ho čeká a v té druhé zas neví kam to vlastně směřuje, aby byl závěr docela i překvapivý. Going home tak trochu využívá prvky určitých hororových podžánrů, ale pracuje s nimi tak trochu nehororovým způsobem, aby z toho udělal nakonec docela působivý tajemný příběh s trochou melancholie k tomu :). Takže ve výsledku je Three zábava, ale určitě je to mnohem míň horor než jak asi někteří můžou čekat. ()
Trio hororových príbehov z Ázie. Konkrétne z Hong Kongu, Južnej Kórei a Thajska. Prvý na rad príde kórejský príbeh "Memories" **** - ten je podľa môjho názoru najlepší zo všetkých troch, vynikajúca atmosféra, únosná stopáž, príbeh som síce odhadol hneď dopredu, takže originality moc nepobral, ale to je možno iba môj problém. Druhý v poradí je thajský príbeh "The Wheel" * - tak toto ma teda vôbec nedostalo, nudný príbeh o bábkových hercoch sa odohráva v síce zaujímavom prostredí, no to je jeho jediné plus. Ostatné nefunguje, či už je to atmosféra alebo strašidelné scénky. Môžem povedať, že u tohto som sa nudil. Ako posledný nás čaká Hong Kongský príbeh "Going Home" **** - ktorý takisto hodnotím veľmi kladne, i keď je to v podstate viac thriller ako horor. Celkovo mi pozitívny postoj k tomuto projektu kazí slabučká druhá časť z thajska, ale tentokrát musím prižmúriť oko, pretože kórejská a hong kongská časť boli skvelé. Celkovo teda 4*. ()
Reklama