Character

Činy člověka vždy odhalí jeho charakter! Slušný hon na sériového vraha z Japonska. Japonsko se rozhodně překonalo po technické stránce, protože Character je řemeslně opravdu na vysoké úrovni ( To, co je u Jížní Koree jistota, je u Japonska spíše výjimka). Hlavní hrdina je dobrák od kosti má talent na kreslení mangy, ale nedokáže vytvořit pořádného záporáka, to se však změní když nalezne 4 člennou rodinu mrtvou u stolu a přitom zahlédne i tvář vraha. Policii to však zatají a rozhodne se použít jeho image jako zápornou postavu do svých komiksů a rázem je z toho neskutečný hit, ze kterého je unešen i sám vrah, jelikož tam vidí podobu sebe a začne kopírovat vraždy, které autor do komiksů vymyslí. Záporák je dobréj slizoun, je to slavný pop idol a rozhodně mu role sedla. Zaujalo mě, že si vybírá jako oběti jen 4 členné rodiny jako symbol štěstí, sice mě štvalo, že samotné vraždy jsou na představách diváka, ale alespoň ukážou následky. Japonsko by nejspíš vzalo špatně, kdyby na kameře ukázali zabíjení dětí. Film plyne pomalejším tempem, baví detektivní část a nejlepší je samotné finále, kde došlo i na jeden nečekaný zvrat a vyvrcholení je hezky ostré, tam si film vysloužil i 4 hvězdu, jinak by to bylo za slušné 3. Kdo rád sériové vrahy rozhodně by měl filmu dát šanci. Fanoušek Japonska a Asie tím tuplem. Rozhodně jde o jeden z těch lepšín počinů z Japonska. 7/10. (28.11.2022)

Já nevím. Tohle je už několikáté mé setkání s filmovou Asií a pokaždé, opravdu pokaždé to má stejné charakteristiky. Jazyk, kterému nerozumím, a tudíž stále čtu titule a na vizuál moc času nezbyde, herci, kteří jakoby stáli před kamerou poprvé a většina jejich výkonů jsou prostě katastrofální, jména, ve kterých se ani omylem neoritentuju a jako téměř vždy vcelku fajn nápad, který je ale zfilmován až parodicky nedobrým stylem. Neoslňující podprůměr. (05.12.2022)

Opět malinko zabloudíme do zákoutí asijské tvorby. Jak dobře víme, pro filmové žánry jako jsou thriller, drama a fantasy mají asijské státy zkrátka vyvinutý smysl. Jak již název filmu napovídá, pojednává tento snímek o charakteru autora mangy. Ať jsi spisovatel, ilustrátor nebo jednoduše autor čehokoli, musíš pro tyto věci mít cit, potřebuješ mít bohatou představivost, a ještě lepší je když některé věci, situace spatříte na vlastní oči a zažijete na vlastní kůži. A co teprve když v sobě postrádáte tu kapku "zkaženosti" která v autorech dokáže vyvolat ty nejtemnější představy, kterou ke tvorbě potřebují? Když jste chudí, máte sen o tom vydat slavnou mangu a víte, že někomu dokážete dát na co si vzpomene, jste svědkem vraždy a chcete si nutně nechat tvář vraha pro sebe, konečně přeci máte předlohu pro svůj příběh, co uděláte? Samozřejmě to použijete! Ironicky je to jedna z těch mang, které bych si i já ráda kupovala. Ale je otázka co byste udělali ve chvíli, kdy si skutečný vrah na volné noze oblíbí vaši tvorbu natolik, že vás vnímá jako svého mistra, stalkuje vás na každém kroku a vraždí na počest vašeho fiktivního příběhu v manze a navíc si dává pozor na každičký detail? Po pravdě s tím nepočítáte, že? Stát se to však může. Obzvlášť když od samého počátku pomlčíte ve svůj prospěch o identitě vraha při prvním incidentu a budete policii skálopevně mlžit, že jste tvář podezřelého nezahlédli. A přitom je to hlavní postava ve vašem výtvoru, která vás nakonec přeci jen dovedla ke slávě. Nevědomě jste proslavil i vraha samotného. Pokud jste si mysleli, že vrah sám sebe nepozná, hlavně když kreslíte přímo prvotřídně, jste ještě hloupější než by jeden myslel. (13.11.2023)

Kreslič manga vie výborne kresliť, ale nemá fantáziu. Tú mu dodá až pošahaný vrah, ktorý vraždí šťastné štvorčlenné rodinky, teda otca, mamu a ich dve deti. Za to má u mňa medailu. Absurdné, aby nakreslil ten tristo archový komiks, čo tam v ňom listovali, za pár dní, tuposť policajtov tiež, ale aj tak dobré. (05.01.2023)

Na to, že to byla Fukaseho první role, se s tím popral zatraceně dobře. Jeho narušený sériový vrah byl skvělý. Suda, Oguri i Nakamura jako vždy předvedli dobré výkony, od nich už se snad nedá očekávat nic jiného. Micuki sympatická jako vždy, jen mi nepřišlo, že by měla zrovna moc zajímavou roli, a tak ani nepředvedla nic moc zajímavého. Co se týče příběhu... musím se přiznat, že došlo k jednomu zvratu, který jsem absolutně nečekala, takže mě film nadchnul o to víc! Líbilo se mi tempo vyprávění, charaktery postav i konec, který nechává ve vzduchu sice vyset docela tíživou otázku, ale proč ne! Zamýšlejte se nad filmem i po skončení, filozofujte, hledejte křehkou linii mezi soudností a bláznovstvím, o to je přeci ten film pak lepší, když ve vás zanechá takové otázky – tedy jejich snesitelnou míru. Temné, drsné a ani nevím, jestli bych chtěla vidět, co bude dál... (18.01.2022)