Ultra Force 3: Pod policejní ochranou

Kdo by si pomyslel, že magor Ho, kterej dokáže za rok natočit 17 sračkovejch filmů o ninja bojovníkách, natočí něco takovýho. Akce oproti dvojce ubylo. Parádní byl rozhodně dabing, od tuším Intersonicu. Tak špátný, až to bylo dobrý. Hlavně skvělej konec, kde Líza zastřelí hlavního padoucha i když ví, že jí hned po tom oddělaj. Roger byl samozřejmě taky dobrej magor. (29.10.2010)

Neexistující série pokračuje třetím dílem a ve srovnání s předchozími částmi působí jako zjevení z jiné planety. Přitom na režisérskou stoličku usedl Godfrey Ho, hongkongský tvůrce hloupých ninjovských céček. Začátek se nese v duchu oné hlouposti a prvotní akce s motocyklistkami slibuje akční paralympiádu ve smyslu tři sta kulek vystřelili a stejně mě netrefili, tedy z pohledu těch dobrých. Ti zlí padají v průměru přibližně čtyři na jednu vystřelenou kulku. Slib je do puntíku dodržen a v tomto ohledu se nedočkáme výraznější změny, padouši padají až do konce po desítkách. Ale světě div se, třetí Ultra Force táhne skutečným a chytlavým dějem! De facto dva příběhy o pomstě v jednom. V prvním čelí Moon Lee své Nemesis v podobě ženy, které při akci zabila manžela a v tom druhém se bohyní pomsty stává policistka a partnerka Moon Sharon Yeung, které zlotřilý šéf zločineckého syndikátu nechá odpravit otce. Dočkáme se na tuto sérii velmi slušných soubojů a silně emotivního antihappyendu, díky kterému letí mé hodnocení až na velmi slušnou čtyřku. (16.07.2015)

Tohle že natočil ninja-šrotař Ho? Trojka je pořád ucházející béčková podívaná s mnou platonicky milovanou Moon Lee a úžasně patetickým závěrem. Zápletka trojky se dost podobá jedničce - opět tu máme policajtky (tentokrát jen dvě), které chrání svědka (tentokrát ženu), který má svědčit proti mafiánskému bossovi, hraje svoje hry a opět má jedna z policistek dobrý důvod svědka zabít. Pro zajímavost, kdysi vyšel v Reflexu článek od Rigor mortis o HK kinematografii a citovali v něm jednu scénu odsud (hrdinčin sen, který po probuzení hned uskuteční). Díky ti, Intersonicu. (11.01.2008)

Další z mnoha porevolučních VHS úlovků, kterému nechybí všechny ty ukňourané dialogy, infantilní joky, typicky podivné asijské emoce, blbě uchopené scény a herci prezentující se jak z ochotnického souboru. Ale samozřejmě i choreograficky poutavá řežba a skvělé kaskadérské kousky. Mimochodem všechny tři díly téhle béčkové série vznikly shodně v roce 1989: i to o kvalitě vypovídá mnohé. Taková Moon Lee stihla ve stejném roce i trojku Železných andělů, a to ještě během závěrečného kaskadérského kousku utrpěla v Ultra Force 2 souhrou několika lidských chyb vážné popáleniny. (13.03.2022)

Treti diel ma sice na prvy pohlad celkom dobru zapletku o pomste jednej sialenej japonskej mrchy a linia s policajtkou s napojenim na zaporakov a jej heroicke finale sa mi strasne paci, ale velku cast filmu musime sledovat jak sa ta japonska mrcha zahrava s manzelom Moon Lee. Takze akcia sa poriadne rozbehne az v poslednej tretine. No a ani ta film nezachrani. Pred kamerou je sice kopa nadanych bitkarov a kaskaderov, takze sa obcas dockame pôsobivych kaskaderskych kuskov, ale za kamerou stalo nemehlo Godfrey Ho. Proste taky azijsky Uwe Boll. Takze bitky su zbytocne zrychlovane az to pôsobi otravne, choreografia nie je prilis narocna a prestrelky su snimane stylom zaber na strielajucu hrdinku a protizaber na chcipajucich poskokov hlavneho zaporaka. Ziadna taktika, nic. Len ratatata, jeb na zem. A tak stale dookola. To je nieco neznesitelne nudne. Aspon ze finale funguje po emotivnej stranke. Takze tomu dam priemerne hodnotenie 5/10 a hardcore fanusikom zanru Girls with guns sa to raz oplati vidiet. Ale necakajte nic, co by vas nadchlo. (31.01.2018)