Ztracený na Sibiři

Nečekal jsem od toho mnoho a byl jsem z toho nadšen a odrovnán! Problematika gulagu a komunistických zločinů nejen v SSSR mě hodně zajímá. Není tomu dlouho, co jsem dočetl Souostroví gulag (film je hodně inspirován) a musím konstatovat, že věrněji přenést obludnosti sovětských lágrů na filmové plátno asi převést nešlo. Hlavní hrdina je až neuvěřitelně autentický. Závěr filmu, kde jsou vyjeveny dva alternativní konce hlavního hrdiny, či třeba změna jednoho z „relativně lidských bachařů“ na bezcitného vraha (díky ženské) mě hodně dostal. Záběry z Kolimského lágru, s x pryčnami nad sebou byly hodně děsivé. Mírně mě rušilo někdy až příliš „opičí“ ztvárnění kriminálních-zlodějů, ale možná to tak bylo… Silný zážitek a 5 hvězd. Jen nechápu, jak mi tento film mohl unikat tak dlouho. (29.04.2010)

Tak realistické, přirozené, kruté a taky originální. Film Vám ukáže příšerné a strašlivé záběry z prostředí sibiřského lágru. Hlavní hrdina bojuje s dozorci, nemocemi, ale taky s největší chátrou světa, se zloději, vrahy a práskači. I v tomto hnusném prostředí nám film ukáže, jak silná může být vůle žít a jak je těžké přežít v takových hrozných podmínkách. Neočekával jsem moc a bylo to možná lepší než kdybych očekávat hodně, páč se dostavilo milé překvapení. Na tenhle film se jen tak nezapomene. (31.08.2011)

Precizni dilko kazdymu kdo chce videt opravdu mrazive vezenske drama doporucuji kam se na to sere nejakej Shawshank Zelena mile a podobny konec koncu kde mohlo bejt vetsi peklo nez v Ruskym gulagu? a kdo to mohl zpracovat verohodneji nez prave Rusove? k tomu smeruje asi jedina moje vytka historicka realita je totiz jeste o dost drsnejsi nez je tu vyliceno ale i tak mne to posadilo na prdel tomu kdo se o toto tema zajima a chce vedet jak to bylo uplne natvrdo doporucuji knizky Historie gulagu a Verni soudruzi nelitostni kati (12.04.2012)

Neskutočné. Túto fantastickú sebareflexiu ruských tvorcov beriem istým spôsobom aj ako vysporiadanie sa s komunistickou minulosťou Ruska. Film ma nenechal chvíľu chladným a ponúkol mi realisticky stvárnené prostredie sibírskych gulagov (nie nepodobných nacistickým lágrom), preplnených realistickými týpkami (kam sa hrabú postavičky z amerických väzeňských filmov...), a prešpikované smutne realistickými zábermi na správanie sa pohlavárov "červeného týfusu", pri ktorom mi od hnusu vykrúcalo prsty na nohách. Postavy Andreja Millera a malého sibírskeho dievčatka, ktoré musí živiť svojho chorého otca snáď nemôžu nechať chladným nikoho. Chlapci evidentne vedeli o čom točia. Squelé. (18.12.2009)

Z archeologického náleziska do gulagu alebo Ako sa dá aj romantická zápletka vtesnať do existecionálnej drámy odohrávajúcej sa v gulagu. Že boli russácke sibírske gulagy horšie ako pracovné tábory či asi aj nacistické koncentráky, ani netreba pripomínať. Neradostný osud hlavného hrdinu ide ruka v ruke s jeho počiatočnou naivitou, všade bieda, lopota, poníženosť a potupenie i tých najzákladnejších ľudských práv. A práve v takýchto podmienakch by sme asi nečakali priestor na romantickú zápletku. Mal som tiež problém prekusnúť sa cez viacero uspievaných a utancovaných scén (Lilka, poď spievať, zbor hluchonemých čaká), ktorými si Russáci krátili chvíle, otravne drzé a papuľnaté dievča, ku ktorému si nevedno prečo hl. hrdina nachádza vzťah, ale napriek tomu pôsobivé dielo, ktoré vzniklo v poprevratovom režime. (02.04.2023)