Světlana Toma

Moldavská a ruská herečka. Narodila se 24. 3. 1947 v Kišiněvě jako Světlana Andrejevna Fomičeva, pseudonym Toma si zvolila po prababičce pocházející z Francie z matčiny strany.

Po střední škole studovala práva na Kišiněvské univerzitě, ovšem karieru ji změnilo setkání s režisérem Emilem Loteanu (Lotjanu), který ji obsadil do snímku RUDÉ STRÁNĚ (1966). Ve filmu o moldavských ovčácích mladičká herečka zaujala a stala se napříště dvorní herečkou filmů moldavského tvůrce (hrála v jeho snímcích ETO MNOGENIA, ŠUMAŘI, CIKÁNI JDOU DO NEBE, DRAMA NA LOVU, ANNA PAVLOVA, LUČAFERUL, Loteanu natočil v roce 1984 o herečce i eponymní dokument). Po úspěchu Rudých strání vystudovala herectví na Kišiněvském institutu umění Muzičesku (absolutorium 1969) a získala angažmá v Tyraslovském ruském divadle a od roku 1971 i v Kišiněvském ruském divadle Čechova.

Její nejvýznamnější rolí se stala Cikánka Radda v adaptaci Gorkého povídky Makar Čudra CIKÁNI JDOU NEBE. Podobnou roli - Cikánka Maša - si zahrála v adaptaci Tolstého dramatu ŽIVÁ MRTVOLA režiséra Vladimira Vengerova z roku 1968. Kromě Cikánek si zahrála i drobnější roli Židovky (manželky kantora Isroela) v adaptaci románu klasika jidiš literatury Šoloma Alejchema BLUŽDAJUŠIJE ZVĚZDY, v nichž jednu z hlavních rolí ztvárnila hereččina dcera Irina Lačina-Toma. Orientální vzhled ji též předurčoval k obsazení do adaptací španělské literatury (BLAGOČESTLIVAJA MARTA, 1980, podle renesančního autora Tirso de Moliny a SJEM KRIKOV V OKEANE, 1986, podle Alexandra Casona.

Vedle herectví se Světlana Tomu věnuje i koncertům, na nich se zpívá ruské a cikánské písně.

Pavel "raroh" Straka