Cikáni jdou do nebe
-
Tabor uchodit v nebo
-
Cigáni idú do neba
Drama / Muzikál / Romantický
Sovětský svaz / Moldavsko, 1975, 99 min
Režie:
Emil LoteanuHudba:
Yevgeni DogaHrají:
Svetlana Toma, Grigore GrigoriuObsah
-
Příběh je situován do rómského prostředí. Zobar v předvečer Nového roku a současně i nového století s přáteli krade koně důstojníkům v kasárnách a prodává je. Vojenská hlídka ho zraní, ošetřuje ho Rada, o které se povídá, že umí čarovat. Rada zmizí a když ji zamilovaný Zobar znovu uvidí, prosí ho, aby ji nechal. Zobar dále krade koně, hledají ho vojáci, kteří při tom zpustoší tábor. Zobar má být oběšený, a přímo z šibenice skočí na koně a zachrání se. Rada mu vyzná lásku, Zobar žádá v tábore o její ruku, ale nechce se vzdát vlastní svobody. Když se mu Rada vysměje, bodne ji nožem a jeho zezadu probodne Radin otec Danillo. Milenci v objetí padají na zem... (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (43)
-
Douglas
Romanticko-dobrodružný cikánský příběh s chytlavými cikánskými melodiemi, jehož příběh se točí hlavně kolem lásky a zlodějiny koní. Poněkud expresivní a náhlý závěr zřejmě koreluje - ostatně jako řada dalších prvků filmu - s impulsivní povahou lidí, o nichž film vypráví.(12.6.2006)
-
Superpero
Hezky natočené to sice je a herci charisma mají, ale začne to bejt nuda. Příběh jde odnikud nikam a konec je vyloženě debilní.(21.7.2008)
-
Bluntman
(SSSR) Ke klasice, jakou CIKÁNI JDOU DO NEBE v režii Emila Loteanu (dle povídek Maxima Gorkého) bezpochyby jsou, lze přistupovat několika různými způsoby, ale ani jeden z nich není zcela uspokojivý. Z hlediska zařazení do proudu lyrického filmu, na jehož pomyslném vrcholu by byla díla Sergeje Paradžanova, by se na jednu stranu mohlo ocenit zpřístupnění náročnější poetiky širší divácké obci, na druhou stranu to vede ke zjednodušení symboliky až na banální úroveň a inklinaci ke kýči, kdy se ale mnohé záběry dají odůvodnit jako neodmyslitelně spjaté s určitým folklórem. V případě přihlédnutí k dobovému kontextu je nezbytné se pochvalně vyjádřit k tomu, že vzniklo dílo, které pojednává o svobodě, ale ústřední téma je podáno tak, že se ztrácí v nánosu čirého estéctví, kdy lze mít potěchu pouze z povrchových znaků. Nejproblematičtější je pak přístup daný tím, kdo jak smýšlí o etniku a jak je schopný při hodnocení přihlédnout či naopak odhlédnout od svých předsudků či (světo)názoru. Film bez jakýchkoliv pochyb na romské etnikum nahlíží značně romantizujícím způsobem, což může u méně tolerantních jedinců vést k odmítnutí (reprezentace přece neodpovídá žité i mediální zkušenosti posledních let), zatímco ti tolerantní si spíš potvrdí převažující názor-klišé o cigánské duši, temperamentu a muzičnosti, aniž by byli schopni reflektovat to, že jde o jinou formu rasismu (reprezentace přece odpovídá černobílému vidění, které je lakováno na růžovo). Pokud bych měl možnost volby, raději si samostatně poslechnu na nějakém nosiči vpravdě kultovní hudbu Yevgenie Dogy, než abych znovu sledoval prostoduché, přepjatě dramatické vyprávění, které nemá daleko ke kýči.(23.1.2011)
-
Marius
Tak na tento film mám nostalgické spomienky z detstva. Pesničky z neho sme doma počúvali temer každý deň. Objektívne tak 9/10 ale subjektívne - nemôžem si pomôcť.(2.3.2005)
-
igi B.
Cikánská rapsódie protknutá s širokou ruskou duší... Poutavý příběh s rozžalostňujícími cikánskými zpěvy a srdcervoucím příběhem s neuchopitelnou poetikou >cikánské svobody< , až neuvěřitelně natočený v dobách tuhé sovětské brežněvovské politické i kulturní despocie...(12.6.2006)
-
Hellboy
Pěkný, poetický a romantický příběh. Krásně natočeno, ale něco tomu chybí. Když to srovnám s českým trapným Romingem, tak je tohle mistrovské dílo, ale dokonalé rozhodně není. Jsou tu krásné barevné kostýmy, ježdění na koních, putování s cikány a jejich odhalená duše, ale především konec se vzpírá jakémukoliv mému chápání! To je šílenství! Ten je moc i na cikány. A potvrzuje, že zbraně nepatří do rukou dětem.(19.4.2008)
-
Ej Hlemýžď
Perfektní muzika a zpěvy. Hned jsem si tenkrát koupil LP desku, jakmile vyšla.(19.7.2003)
-
ripo
Krásny film z cigánskeho prostredia s ešte krajšími pesničkami.(27.7.2003)
-
2Pac
Zaujimavo vyrozpravany pribeh o deťoch vetra, plny podmanivych ciganskych pesniciek.(13.7.2004)
-
sportovec
Vášnivá milostná romance na základě literárních předloh velikána ruské i světové literatury Maxima Gorkého-Peškova byla moldavským režisérem - film není ani ruský, ani ukrajinský, ani rumunský, ale opravdu identitně moldavský - Loteanu přenesena do reality moldavské skutečnosti, tj. zčásti do maďarské pusty, zčásti do Haliče a Bukoviny, zhruba na severovýchod někdejšího habsburskolotrinského mocnářství. Přiblížení zběsilého cikánského světa (evokuje mi Kusturicovu ČERNOU KOČKU, BÍLÉHO KOCOURA) v jeho romantickém, takřka puškinském nebo lermontovském vnímání je úžasné, navíc podpořené invenční kamerou. Děj se odbývá prostřednictvím posunů v popěvcích, jízdách kočovných vozů, méně už v dialozích nebo tempech, na která jsme zvyklí z našeho světa. Odehrává se v časově cyklickém světě dětinně vnímané skutečnosti, v myšlení, založeném na představě, že když vidím, stačí si vzít. Vždyť když by to mělo být na opak, zachoval bych se přece stejně a rozdělil se s druhým o vše, co mám. Divoká, pudová touha po samostatnosti tak trochu pro samostatnost samu také stojí u tragického konce obou milenců. Zděšení, které prochvívá táborem po jejich násilné smrti, přeskakuje opět do výchozí dětinné polohy; palič, přichycený při činu, je upřímně zdrcen jeho následky. Film obsahuje prakticky všechny současné prvky cikánského sebevyloučení z moderní společnosti a dokládá značnou bezmoc prakticky každé většinové společnosti při pokusech o její pozitivní řešení. Dobrodružné se v tomto světle mění v hyperromantické a zřejmě i klasické. A nadmíru inspirující.(10.7.2008)
-
gudaulin
Silně romantizující záležitost, která nemá s tvrdým životem kočovných Romů na přelomu 19. a 20. století mnoho společného. Je to vlastně kostýmní film, který vedle milostné historky ve stylu Carmen staví na tradičním romském folklóru a myšlenkových stereotypech, které gádžové o Romech mají. Na druhé straně je to slušný film s kvalitní kamerou, střihem a atmosférou. Holky jsou hezké, z jednotlivých scén čiší vášeň a pěvecké i taneční výstupy nepostrádají přitažlivost. Celkový dojem: 60 %. Je to jeden z mála sovětských filmů té doby, který díky tématu nestárne a není na něm znát ten ideologický balast, kterým se sovětská tvorba dlouhodobě vyznačovala.(7.3.2009)
-
paascha
Kdyby to bylo alespoň takhle:-/ Distributor je idiot nebo Klára Samková. Film je situován do rómského prostředí!!! Co to proboha má být??? Ještěže se to nemusí přejmenovat na Romové jdou do nebe, nebo Občané neevropské rasy jdou do nebe nebo Indo rusové jdou do nebe. Vždycky to byli cikáni, cikáni to jsou a taky budou, tak jakýpak rómové, pche. To je rasismus, vymýšlet jim jména, na která nejsou zvyklí!!!(22.11.2006)
-
Sobis87
V onom romantizujícím vykreslováním cikánského života ve filmu Cikáni jdou do nebe vidím jistou paralelu s dobrodružnými filmy z Divokého západu. Stejně jako indiáni ve westernech (potažmo easternech) i Romové v tomto příběhu stojí na kraji společnosti, avšak v jejich způsobu života je cosi vznešeného, ať už se jedná o jejich vztah ke koním, ke svobodě, či k sobě samotným. Na filmu mě nejvíce upoutaly výrazně estetizované záběry, které mnohdy hraničily s kýčem, hudební výstupy a kostýmy. Zároveň však některé scény oplývají poměrně chaotickým střihem, který mi stěžoval orientaci v prostoru a samotný závěr mi přišel vyloženě hloupý ve své urputné snaze o stvoření velké tragédie.(9.1.2011)
-
Zíza
Hm.(7.7.2009)
-
Crocuta
Romantický příběh s hezkou muzikou, který se odehrává v zajímavém prostředí Bukoviny, kraje na pomezí dnešní Ukrajiny a Rumunska.(15.7.2007)
-
Aky
Přenádherný film o cikánech. I když si odmyslíte všechnu romantičnost, i tak člověka musí napadat, jací by cikáni byli, kdybychom jim (my bílí) nezakázali v padesátých letech kočovat. A to dokonce přímo zákonem! Tihle sobodomyslní romantici, rváči a hrdobci nikdy nebudou schopni vstávat denně v šest do práce, včečer si pustit zprávy, aby se dověděli, co nového si myslí nějaký pitomec z jedné partaje o jiném pitomci z druhé partaje, hlídat si tajli a stressovat se nad prospěchem svých dětí. Jestli je k tomu nutíme, pak poroučíme větru dešti. A jestli jsou dnes shrbení, pokřivení a agresivní, můžeme za to my; můžeme si za to sami. Kdybychom je kdysi dávno nechali žít po svém, dodnes by táhli zemí od sklizně meruněk po sklizeň řepy, dnes už asi v karavanech, a nenaráželi bychom s nimi víc, než že by nám občas cestou pomohli od nějaké slepice. Jenže bohužel, dohnat ani vrátit se to nedá. Dnes už nezbývá víc možností, než se dojímat nad romantickými muzikály.(19.10.2005)
-
Natascha
Výborná hudba, přitažlivé zobrazení cikánského života a dobře obsazené hlavní postavy. Konec je ale příliš náhlý a celý film je vlastně celkem o ničem. Ale jestli je to podle povídky od Gorkého, tak se moc nedivím - stejně jako v nich děj téměř žádný, spíš jen popis postav.(8.11.2006)
-
Šandík
Romantická představa o romech očima ruského spisovatele, převedená do podoby obdobně romantického filmu stvořeného sovětskou kinematografií. S pravdou ten film nemá mnoho společného, ale za vidění rozhodně stojí. Především disponuje úžasnou kamerou. Málokdy člověk narazí na tak výrazně estetický film, který sice místy téměř balancuje na hraně kýče, ale naštěstí ji nikdy přímo nepřekročí. Poněkud nepřirozeně působí fakt, že všechny důležité role hrají neromsky vypadající bílí herci. Režisér evidentně usiloval o preciznost a profesionalitu, která se však snoubí s tradičním ruským šlendriánem, například v podobě špatně padnoucích a místy i podivně znějících postsynchronů. Díky tomu film místy působí doslova přestylizovaně a přes všechnu romskou živelnost docela neživotně. Spíš než o příběhu, o ději, je možné mluvit o sledu obrazů. Ne, že by tenhle přístup nebyl zajímavý, ale přiznávám, že mě po chvíli začínal nudit a připadal mi téměř laciný a samoúčelný. Jako by tvůrcům šlo především o vypjaté estetično, o dekorativismus a chtěnou malebnost. Tahle charakteristika možná souvisí s tím, že v podmínkách Sovětského svazu bylo toto lyrické zestetičnělé vyprávění asi jediným způsobem, jak se vyhnout vynuceným ideologickým postojům a prohlášením. Podobné to je také se symbolickými rovinami filmu. Ty výrazně posiluje fakt, že sovětská kinematografie se ve své prudérii vyhýbala čemukoliv, co byť jen vzdáleně zavánělo jakoukoli erotičností. celkový dojem 80% Zajímavé komentáře: gudaulin, igi B.(3.9.2009)
-
Orlau32
Nádhera,nádhera, baladická hudební nádhera. Rómští lidé, kteří nade vše milovali svobodu a nezávislost. Krádež koní považovali za samozřejmou součást svého života, nikoliv za zločin. Nádherný film. Viděla jsem jej v r.1976 v kině, nyní jsem měla možnost koupit si ho na DVD. Nic neztratil na své kráse a melodičnosti.(5.11.2007)
-
YURAyura
3/10 Ciganská balada o touze po svobodě, která je nadřazena všem ostatním důležitým hybatelům volnomyšlenkářkých kočovníků - ženám i majetku. Snímek upoutá množstvím zobrazení cigánských zvyků, písní a oblečení. V době promítání si dovedu představit, že se místní obyvatelé cítili podobně omezení a nesvobodní jako cigáni ve filmu, takže pobrali dostatek sympatií. Teď už je ale téma z filmu "nezabíjejte se navzájem, vždyť je nás cigánů málo" tak trochu neaktuální, ale stojí za vidění už kvůli tancům, přiblížení starých dobrých časů. svobody bez hranic a starostí co přinese zítřek, protože žít je potřeba už dnes. Při sledování nešlo nevzpomenout na českouslovenskou Baladu pro banditu, která do velké míry čerpá z podobného tématu a troufl bych si tipnout, že i ve své muzikální variaci vznikla právě pod vlivem tohoto filmu.(12.5.2008)