Rosalia Maggio

Rosalia Maggio patří do široké herecké rodiny, kterou založili italský herec a zpěvák Mimi Maggio (2.2.1879-6.6.1943) a jeho žena Antoinetta Gravante (1880-11.10.1940), která vystupovala úspěšně v kabaretech, i když pocházela z bohaté rodiny. Manželé spolu měli neuvěřitelných 16 dětí a z toho se 7 vydalo také na dráhu hereckou. Kromě Rosalie se v herecké kariéře uplatnili zejména Enzo (10.10.1902-13.7.1973), který je u nás známý především svými posledními filmy, po boku Buda Spencera, POLICAJT DRÁBEM (1973) a POLICAJT V HONG KONGU (1975), kde Enzo ztvárnil roli Gennarina. Pak také Beniamino (10.8.1907-6.9.1990) a Dante (2.3.1909-3.3.1992), který vytvořil z celé rodiny nejvíce filmových rolí, byla to více než stovka. Giustina, jenž je známá pod pseudonymem Pupella (24.4.1910-8.12.1999) je držitelkou Stříbrné stuhy z roku 1969 za roli Signory Parise, v komedii  s Alberto Sordim, IL MEDICO DELLA MUTUA (1968). Zbývající dva členové sourozeneckého klanu kteří okusili herectví jsou nejstarší Icadio a mladší sestra Margherita proslavená zejména svou krásou. Rosalia se díky turné rodičů, na rozdíl od svých sourozenců kteří se narodili v Neapoli kde rodina žila, narodila v Palermu na Sicílii, 1. května 1921. Sama Rosalia vyzkoušela filmování již ve svých patnácti letech, malou rolí v dramatu I DUE SERGENTI (1936), ale nebyla to první herecká role. Tu zažila již ve svých čtyřech letech, když jí matka měla v náručí na jevišti, v melodramatu MASTU GIORGIO 'O FERRARO. Rosalia byla pohledná žena a jižanský temperament jí určitě nechyběl. Byla nazývána „sopkou" neapolského divadla a bouřlivé vztahy měla i se svou sestrou Pupellou.

Rosalia v průběhu své kariéry, prošla bez problémů od divadelního dramatu, přes operetu i k filmu. Sama dokonce v době finančních potíží vystupovala jako striptérka. Ve filmu jí bylo možno spatřit od padesátých do osmdesátých let minulého století. Nejvíce, ze svých třiceti rolí vytvořila v letech šedesátých. Mezi nejznámnější role bude jistě patřit Anita v komedii TOTO, PEPPINO E LE FANATICHE s výbornými komiky, jakými byli Toto a Peppino De Filippo.

Milovníci gialla mohou Rosaliu vidět jako matku Michela (posledního ze tří zavražděných chlapců), ve Fulciho filmu NON SI SEVIZIA UN PAPERINO (1972). Za zmínku stojí jistě také účast v herecky kvalitně obsazené komedii MADE IN ITALY (1965). Na sklonku kariéry se objevila také v televizi a to ve dvou seriálech v letech 1987 a 1988. Jednalo se o IL COMMISSARIO CORSO a kooprodukční EUROCPOPS. Naposledy se divákům představila v roce 1988, kdy ztvárnila sestru Resurrezione v komedii CHIARI DI LUNA.

Úspěšně pracovala Rosalia v divadelní společnosti Teatro Salone Margherita, kde byl jejím partnerem Giacomo Rizzo (*17.1.1939). K divadlu se později vrátila a je to práce režiséra Antonia Calendy, jednoho z nejplodnějších divadelních režisérů. Ten dal dohromady sourozenecké seskupení Rosalia, Beniamino a Pupella v přestavení NA SERA ´E MAGGIO.

Během své umělecké kariéry, „zabrousila" Rosalia také do branže hudební. Nazpívala například skladby „Bammenella" od Raffaele Viviani, nebo "Povera mamma mia" od Alberta Sciottiho a Tony Iglia.

Rosalia nebyla vdaná, ale měla dvě dcery, Patrizii a Doroteu. Obě ale bohužel přežila. Sama Rosalia zemřela po krátké tříměsíční nemoci, 25. července 1995, ve věku 74 let. Příčinou byla agresivní rakovina. Pohřeb se konal hned 26. července v 11 hodin v kostele San Ferdinando v Neapoli.

Petr "Hennes" Hennebichler