Fingon

Jakožto veterán prvních tří filmů jsem si nemohl nechat ujít ani tento snímek. Krásné ženy, humor, sex tedy jen simulovaný. Část scén není právě příjemná, ale výsledný dojem nekazí.

elká škoda, že tento vtipně pojatý dokument na Dreyerově kolekci od BFI chybí... Jako jeho několik dalších kraťasů je i tento dostupný oficiálně online, bohužel bez titulků. Tož tak, když vám voda z hnoje zatéká do studny, na tyfus je zaděláno raz dva. Akorát toho hvízdání mohlo být míň.

Solidní komorní drama - on a ona, vpodstatě neslezou z plátna, všechny ostatní postavy jsou jen hlasy. V telefonu, za dveřmi, dokonce i třetí důležitá postava příběhu je pouze mluvící stín.

Čang I-Mou za kamerou i před ní. Svlečen do půli těla kope studny, do jedné spadne po hlavě a ve druhé je zasypán, aby v ní následně měl sex s jinou přeživší. Škoda mizerných titulků (navíc časovaných na jinou verzi, ale holt mailnland edice s anglickými titulky je beznadějně vyprodaná a sehnal jsem jen tchajwanskou), film mě nicméně fascinoval z etnografického hlediska svým zobrazením nejrůznějších festivalů, rituálů... Rozhodně větší divácký zážitek, než podivně snímané One and Eight (https://www.csfd.cz/film/189971-yi-ge-he-ba-ge), ke kterému jsem titulky nesehnal žádné (kamera rovněž Čang I-Mou).

Tři povídky, bohužel se sestupnou tendencí.

Krátce poté, co Jiří Menzel zemřel, jsem narazil na informaci o tomto projektu. Československá nová vlna pohledem indického tvůrce? To se musí vidět... Britská společnost Second Run, zabývající se vydáváním (mimo jiné) snímků Vlny na domácích nosičích, vydala i tento téměř osmihodinový kolos (má něco přes sedm a půl hodin) na dvou Blu-Ray discích. Zpříjemnil mi dva dny. Rozhovory s tvůrci jsou proloženy ukázkami z jednotlivých filmů, v případě JM prakticky kompletní celovečerní tvorba (o to víc překvapí, že Čokoládoví čmuchalové jsou zmíněni jen dvakrát jinými osobami mezi řečí a na Donšajny nedojde vůbec).

Zábavnější, než Příběhy kožených kalhot, ale na dvojku se Žhavé Alpy nechytají. Veselý hudební doprovod zůstává, stejně tak jako Talošovo příjmení (tentokrát ne Parmesano, ale Raviolli).

Projekci tohoto filmu na půdě mé alma mater jsem z nějakého důvodu minul. Až po nějakých deseti letech se mi do rukou dostalo DVD (pořídil jsem si celou v Česku na příbalech vydanou sbírku Lederhosenfilmů). Nebudu se pozastavovat nad volbou českého názvu. "Dvojka" má s "jedničkou" společné jen zasazení do Bavorska,styl hudby (jedná z písní se objevuje v obou filmech) a nějaké herce, jinak nic. Oba filmy jsem viděl v němčině, slyšel jsem ukázku z cz dabingu a docela jsem trpěl. U filmu samotného ani ne,bobry já můžu. Bohužel je "žádné hřešení na vysokohorské louce" jen slabým odvarem "pojď, svlikni si Dirndl" a není tak zábavný...

Jak moc je zvláštní, že jsem tuto televizní inscenaci viděl v polovině devadesátých let na základní škole (první stupeň) v rámci výuky? Nejméně pětadvacet let poté jsem, díky ČT, mohl tento kus vidět znovu. Stylizace je fajn, Kostka válí, mluví se tu německy, anglicky, rusky, italsky a především francouzsky (a bez titulků) a z celého filmu čiší tak neuvěřitelná energie... Snad jen ta George Sandová mi úplně nesedla, ale co už. Málem jsem dal hvězdiček pět...

Těžce vydařených 70%, především za hudbu a scény v dolech, na které si pamatuji ještě z prvního porevolučního uvedení. "A very special episode", jedná z těch delších.