Fingon

Tyhle experimentální filmy to u mně mají těžké. Popravdě jsem tenhle chtěl vidět už asi 20 let jen na základě názvu, kdy jsem na něj narazil v jakémsi seznamu českých filmů, aniž bych tušil, o co se vlastně jedná. Jak už zdejší popisek prozrazuje, jde o mozaiku pěti kratších segmentů ze zemí východního bloku. V kopii, kterou archivuje ČT (jeden z producentů filmu, TS Čestmíra Kopeckého), jdou příběhy za sebou v pořadí Bosna, Rusko, Slovensko, Bulharsko a Lotyššsko. Každý se liší zpracováním - a nebudu psát, že jsou všechny o ničem, jen každá jinak, naopak napíšu, že se na závěr děkuje panu Vachkovi. Zrovna první segment (nechce se mi psát povídka), který je nejkratší, mě zaujal po stránce techické, kdy se pasáže míst zničených válkou prolínají s dorůžova zabarvenými záběry svatby. Ruský segment je proti tomu bezcílné bloumání bytem a tržištěm, prokládané německým komentářem ohledně voleb (poznámka na stranu, tato část kopie nebyla otitulkovaná). Slovenský segment je rovněž rámován komentářem v podobě zpráv z rádia, zde se navíc poprvé projeví ona v popisku uvedená polohranost. Až teprve závěrem, jakoby mimochodem, kamera (která v opakujících se scénách na ostrově poletuje mezi posedávajícími lidmi) zachytí dvojici, co si ubaluje špeka, která je v následujícím záběru dopadena policií, což pak reflektují i zprávy v rádiu. Bulharský segment je snad nejrozháranější a jako jediný obsahuje komentář vypravěče (resp. vnitřní monolog profesora, kterému hráblo z čínské hrozby a který si neopustí poznámku, že jeho studentka je blbá) a který je taky jediný otitulkovaný. A na závěr Lotyšsko, kdy jsou záběry ze zkoušky sboru prokládány záběry muže, který chodí po místnostech nebo po ulicích, tam a zpět, tam a zpět, někdy doprovázený hudbou a zpěvem toho zkoušejícího sboru. Uf. Odškrtnuto, nikdy víc. Nicméně doporučuji nedávný rozhovor s režisérem, vedený u příležitosti letošního uvedení v Ponrepu: https://www.filmovyprehled.cz/cs/revue/detail/vychodni-evropa-pro-me-byla-objevem-rozhovor-s-rodrigem-moralesem

Hodně vydřených 70%. Jakkoli žeru kameru Malickových filmů a jejich hudbu, ty necelé tři hodiny jsou hodně přestřelené a únavné.

Přemýšlím, jestli by se mi to líbilo víc, kdyby to nebylo dabované do angličtiny a kdyby to melo původně ohlášenou délku, ale asi to nikdy nezjistím, protože film údajně v Číně uveden nebyl. Jinak to jde ode zdi ke zdi, chvílemi nezáměrná komedie, pak vybuchují děti atd.

Zkusil jsem nejprve DVD vydání od Řiťky, ale téměř o polovinu zkrácený film kompletně předabovaný do angličtiny, po stranách ořezaný a s obrazovou kvalitou ohrané VHSky byl nekoukatelný. Snímek je naštěstí k dispozici i v plné délce, lepší obrazové kvalitě i s původním zvukem (a hudbou).

Out 1: Noli me tangere není jeden film, ale osm filmů o délce 70-104 minut (25fps). Ač téměř dvojnásobná délka oproti sestřihu Spectre, což znamená bohužel i větší množství vaty, dlouhá verze mi nelezla tolik na nervy, jako verze krátká (černobílé fotky předchozího děje nepřicházejí tak často). Původně jsem do toho šel proto,  že mi nástřel děje připadal trochu jako Ecovo Foucoltovo kyvadlo, to jsem se ale hodně spálil...

Viděno na DVD ve zmrzačené délce 93 minut, snad se jedná o verzi již během původního uvedení určenou pro americký trh...

Původní verze Polissons et Galipettes je kouzelná, snad stále ještě pětihvězdičková záležitost (ale viděl jsem to už před víc jak dekádou na univerzitě). "Decontstructed" je hodně nepřesné označení tohoto audiovizuálního... díla. Ano, základem jsou původní krátké němé pornofilmy, které ale byly silně sestříhány, virážovány a podrobeny nejrůznějším zásahům videoartového ražení. Od převíjení záběrů tam a zpět (představte si nacisty z úvodních titulků Zítra vstanu a opařím se čajem), přes zpomalování a zrychlování určitých scén, jejich zoomování se přejde až ke kaleidoskopickému zobrazení, kdy se ze souložícího páru stává abstraktní cosi neustávající v pohybu, až se dostaneme do sfér odkazujících spíše na Decasii než na péčko. Hudební doprovod je elektronické techno přecházejcí v určitých sekvencích do tribálního ("voodoo") bubnování.

Snímek se odehrává před a během druhé světové války v Bavorsku. Dana Vávrová odehrála svou roli nejen v němčině, ale navíc rovnou v bavorském dialektu. Karel Heřmánek se objeví v několika scénách jako otec její postavy Anny (zněl mi předabovaně).

Blu-Ray edice Flicker Alley má stopáž 173 minut, část chybějících záběrů dodalo NFA. Přes několik skvělých záběrů a místy rozpohybované kamery musím říct, že tak úžasné, jako Napoleon, to bohužel není.  Nově zkomponovaný soundtrack opakovaně využívá Dies Irae a Siegfriedovu smrt...

Skvělé herecké obsazení, působivý vizuál (ta červená) a některé lokace (palác), velká škoda, že snímek ve druhé polovině dost ztrácí dech.