E.T.Martin

Na akční film se Master and Commander odvíjí v poněkud pomalém tempu, přesto nabízí strhující podívanou do života námořníků v době napoleonských válek. Režisér i kameraman odvádějí skvělou práci a vtahují nás přímo do dění na lodi. Podobně jako uživatel Lima můžu napsat - byl jsem tam s nimi. K tomu všemu charismatický Russel Crowe, napínavá námořní bitva... pro mne osobně jeden z nejlepších filmů, které jsem za poslední roky viděl. Po druhém shlédnutí ještě lepší zážitek než poprvé.

Ghost In The Shell překračuje hranice, jimiž se běžně vymezují animované filmy. Vizuálně úchvatný snímek je meditativní scifi rozmýšlející se nad možnostmi lidské evoluce. Myšlenky svatého Pavla se zde potkávají s Darwinovou teorií, heretickými myšlenkami Timothy Learyho a literárním vizionářstvím Williama Gibsona. Přes tyto všechny filozofické aspekty je ale Ghost In The Shell stále divácky uchvacujícím dílem. Napínavé akční pasáže se střídají se snovými a meditativními, je zde zajímavý příběh a skutečně vynikající hudba. A navíc: i když film funguje jako celek, má i řadu nezapomenutelných scén, které z paměti jen tak nevymažete.

Nejen nejlepší western všech dob, ale pro mne i jeden z nejlepších filmů vůbec. Takové antické drama ve westernových kulisách. Skvělou režijní práci, úchvatnou kameru i vynikající herecké výkony povyšuje ještě o stupeň výše hudba Ennia Morriconeho. Pomalé tempo, detailní záběry obličejů, nádherná krajina... a ten začátek se třemi střelci čekajícími na nádraží na příjezd Charlese Bronsona. Kdyby šlo dát šest hvězdiček, určitě bych je dal tomuto filmu.

Moulin Rouge, ty se mi tak líbíš. Chtěl bych ti dávat pět hvězdiček pořád znovu a znovu.

Bylo to jako by mi někdo promítal svůj sen, který byl zároveň poskládaný z útržků mých snů, i snů spoustu dalších. Bylo to jako něco, co znám někde z hlubin své vlastní duše, něco důvěrně známého, ale také téměř zapomenutého. Jak hodnotit slovy takový film?

Chce to mít skvělého scénáristu, výborné herce a geniálního režiséra, aby vznikl takovýhle film, v němž jsou smích i slzy namíchány s takovou grácií, že jsem to snad ještě neviděl. Scény a dialogy jsou napsány a natočeny tak přirozeně, až je člověku líto, že už se to takhle v dnešní hyperstylizované době nedělá. Navíc tento snímek zřejmě zná i tajemství kamene mudrců: za padesát let od svého vzniku totiž vůbec nezestárl.

Jedna z královen všech komedií.

Vetřelec je pro mne fascinující film, jedno z přelomových děl sci-fi žánru, a také snímek zlomový v tom, jak dokázal pomocí kulis a triků vytvořit zcela uvěřitelný svět - novou realitu (viz scéna zkoumání mimozemské vesmírné lodi). Vždycky mě zajímalo, jaké to mohlo být, kdybych Vetřelce viděl při jeho premiéře v roce 1979. Tedy zcela nepřipravený na to, co mě čeká a co se bude dít. V takovém případě by to byl asi jeden z nejlepších hororů, co jsem kdy viděl. Scott totiž ve Vetřelci dává všem filmařům geniální lekci, jak perfektně budovat atmosféru. Tajemství odhaluje postupně, až do konce má vždy schovanou nějakou kartu, kterou dokáže diváka překvapit. Mění se i hybatel strachu a napětí: hrůza se pokaždé zaměřuje na jinou část lidské mysli. Dominuje však strach z neznámého, klaustrofobie z nekonečně prázdného vesmíru plného cizoty. Tu pak personifikuje samotný Vetřelec, esence všeho cizího. Že se film podařil, potvrzuje i existence tří dalších dílů, z nichž každý zpracovává vetřelcovské téma z jiného úhlu, žádný ale už tak mnohostranně jako Scottův Alien.