yugy

Příběh se snaží tvářit jako hluboký existencionalismus ale přitom obsahuje takové množství žánrových klišé že se nedá brát moc vážně.

Vemte námět jednoho z (právem) nejoblíbenějších muzikálu a házejte na něj vidlemi dostatečně dlouho peníze. Museli byste být opravdu antitalent, abyste z tohohle udělali špatný film. Celou dobu jsem ale přemýšlel, proč se raději dívat na film, než zajít do divadla a nepodařilo se mi objevit jediný důvod. Zpěv, atmosféra, postavy ani výprava (když uvážíme možnosti filmové a divadelní produkce). Naopak jsem byl jenom rád, že jsem si nechal ujít promítání v kinech a nebyl nucen se dívat na velkém plátně do tváří herců, jak je zabírá kamera ze třiceti čísel. A co je to za nápad zpěv naživo? Realismus je asi tak poslední věc, kterou od muzikálů očekávám.

Až budu velký, chtěl bych také vlastnit takové knihkupectví a v něm kouřit, chlastat a šikanovat jak zaměstnance, tak zákazníky.