nirvanafan

Když dáváte tipy o zdravém životním stylu chlapovi, který na tom bude i v padesáti fyzicky lépe než průměrný dvacátník, působí to lehce směšně. Na druhou stranu je jasné, že extrémní fyzické výzvy by někdo méně fit nezvládl. Tyhle hardcore zkušenosti jako plavání v ledové vodě nebo šplh po extrémně dlouhém laně mě na tom bavily nejvíce. Závěrečný díl to bohužel sráží brutálně dolů. To, že si Chris zkusí, jak se pohybují osmdesátníci, je ok. I to poplakávání nad tím, jak všichni budeme jednou staří, by se ještě dalo přežít, ale ta manipulace, když tam dali tu holku s rakovinou, už na mě byla moc.

Tak tohle byla opravdová hovadina. Vypadá to jak nějaké marvelovské béčko. Bez rozpočtu, bez nápadu, jen s tunou trapnosti.

Obi-Wan disponuje úplně stejnou nevýhodou jako třeba Rogue One - z velké části víme, jak to celé dopadne. Jenomže zatímco Rogue nabídl poměrně originální pohled na Star Wars univerzum, u Obi-Wana se pocitu jisté zbytečnosti nedokážu zbavit. Nejzásadnější problémy za mě jsou: fakt extrémně přemoudřelá Leia. Přechytralé děti byly už v tolika filmech/seriálech/knihách, jsou pořád stejně otravný, ale čas od času se opět najde někdo, kdo je někam nacpe. Nejhezčí a zároveň nejhorší scénou je pak závěrečný souboj mezi Obi-Wanem a vy-víte-kým. Je to nádherně až marvelovsky natočené, ale SPOILER chcete mi říct, že ho opět porazí a nedokáže dorazit, takže vlastně Obi-Wan může za veškeré zlo způsobené v následujících dekádách v galaxii? Až na tyto velké výtky to ale není žádná katastrofa. Prospělo by tomu zkrácení na tři až čtyři epizody, aby se stále neopakovalo unášení a následné zachraňování. McGregorovo depkařství na začátku to docela zvedá.

Po Majáku jsem měla ze Sevařana upřímně trochu strach. Ale zatímco Maják v druhé půlce neustále sklouzával k nechtěné sebeparodii (tady se to taky stane, ale fakt jen párkrát), u Seveřana mají tyhle psychohrátky mýtický až fantasy nádech, popř. podtrhují barbarskou animálnost, a ozvláštňují tohohle jinak velmi zjednodušeného Hamleta. Asi tak od půlky mi bylo úplně jasné, jak to celé dopadne, ale to nic nemění na tom, že ústřednímu páru jsem fakt fandila (a to Amleth není žádnej jednoznačnej klaďák) a na bitevní scény je radost pohledět. Sečteno a podtrženo z toho jsou poměrně spokojené čtyři hvězdy.

Nemůžu se zbavit pocitu, že z tohodle filmu někdo vystřihl dost podstatnou pasáž, protože počínání Brumbála a jeho group absolutně nedávalo smysl. Vlastně nejlépe na tom fungujou takové ty hovadiny na odlehčení, jinak si člověk neustále říká kdo tam co a proč dělá. A kdyby někomu nedošlo, že Brumbál je teplej, zopakujou to asi desetkrát za film. Ale je to natočené tradičně pěkně a zvířata jsou pořád super. Jen ta šílená osudovost je trochu mimo.

Příběhově to není nic objevného, ale Lady Gaga mě bavila každou vteřinu, co strávila na plátně. V zásadě banální rodinné drama je natočené a zahrané tak dobře, že ty dvě a půl hodiny utečou jako voda. Jenom to nemá postavu, které by se dalo fandit, ale to už u příběhů superbohatých lidí tak nějak očekávám.

Jednotlivé záběry vypadají, jako kdybyste obraceli stránky komiksu. Vizuální stylizace se povedla snad ještě lépe než v případě Watchmenů nebo Sin City. Dalším pozitivem je přehledná akce, a to je tak nějak všechno. Tenhle film sice obsahuje všechny atributy správného batmanovského filmu (až na tu spolupráci s fízlama, divný, divný, divný), ale je obsahově totálně plochý. U dobré detektivky, jakou se Batman snaží být, neuděláte po finálním rozuzlení "hm" místo "wow".  Dále tu máme tisíckrát omletý motiv, který jsme viděli už jinak a lépe natočený a postavy, které Vám nepřirostou k srdci (a to není žádný hate na Pattinsona, ale i ten perfekcionista Nolan dokázal vyvolat alespoň nějaké emoce, hojně brečící Catwoman to fakt nespasí). P.S. A ta romance taky moc nefunguje. Vypadá to, že ona ho chce a jemu je to jedno.

Možná jsem moc přísná, a pokud mi hlava slouží, tak jsem podobným zcela zbytečným remakeům pohádek dávala tři hvězdy, ale mě už to prostě nebaví. Všichni tu dokola zpívají o každé hovadině. Zakletej princ je na ni půl filmu hnusnej, pak si párkrát přečtou Shakespeara a láska jako trám je na světě. Nejvíc inovativní je, že Ewan McGregor tam hraje svícen. To ten Aladin byl aspoň občas vtipnej, tohle je tak průměrný, že tomu ani nejde dát tři. Sorry jako.

První půlhodina za mě byla hodně rozpačitá. Zatímco v knize se od prvních stránek vesele intrikaří, tady sledujeme převážně stojící a zírající postavy a neustále přistávající a vzlétající lodě. Jakmile se přesuneme na Arrakis, začíná to být konečně zábava. Knižní předlohy se to drží poměrně věrně s drobnými změnami, které mi ale nějak nevadily. A vlastně se to i bere stejně urputně vážně a je to přesně tak nabubřelé jako knižní Duna. Proto stejně jako Herbertovi nedokážu dát plné hodnocení, ale na druhou část se těším.

Jak už tu zmiňovali jiní, největší slabinou je to, že film má lehce sestupnou tendenci. Po nabitém začátku, ve kterém je ta nejlepší kontaktní akce, se v polovině děj v podstatě zastaví. Na jednu stranu to bylo nutné kvůli osvětlení rodinné minulosti, na stranu druhou se to dalo výrazně zkrátit a bylo by to míň otravné. Závěr potom vyloženě nenadchne ani neurazí, ale našlapané tempo je zpátky. Možná to byl už moc velký hlad po další Marvelovce (seriály byly fajn, ale stylově trochu někde jinde), možná už jsem s našimi hrdiny strávila až moc času, abych dávala průměrné hodnocení. Ve výsledku jsem odcházela z kina sice s výtkami, ale spokojená. P.S. Natašina ségra Jelena se fakt povedla.