Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor
  • Akční

Recenze (29)

plakát

Kolja (1996) 

Jsem si jistá, že Kolja je velmi dobrý film. Z mého pohledu mu ale chybí něco, co by mě doslova připoutalo k obrazovce. Má snaha koncentrovat se na film skončila tupým zíráním z okna a následně nadšeným zíráním do knihy. Ne všechno mě chytne za srdce, s tím se musím smířit.

plakát

Ray (2004) 

Ray Charles je jedním z mých oblíbených hudebníků, proto jsem dlouho váhala, zda se mám na film vůbec podívat. Životopisné snímky mě totiž většinou zklamou. Ray ale opravdu stojí za to. Je to krásný, silný film, vyprávějící poutavou formou životní příběh famózního umělce. To vše, samozřejmě spolu s podmanivou hudbou, která mě nikdy nenechá v klidu, si zaslouží alespoň čtyři hvězdy. A možná si to ještě rozmyslím a přidám pátou.

plakát

Alenka v říši divů (2010) 

Před zhlédnutím jsem nedokázala uvěřit, kolik lidí tento film hodnotí záporně. Vždyť samotná Alenka v říši divů působí, jakoby byla napsána přímo pro Tima Burtona. Ale zjevně jsem měla uvěřit. Možná bych teď nebyla tolik zklamaná. Samotný film asi není špatný, nestydím se říct, že je opravdu dobrý, ale přestože jsem se ani chvíli nenudila, nezanechal ve mně nic. Při neustálém přemýšlení, co že se tam vlastně děje, mi nějakým způsobem unikaly samotné postavy. Všechno se událo strašně rychle, někdo pořád před někým utíkal a než jsem se stihla vzpamatovat, Alenka vylézala z nory - aniž by se mi podařilo k některé z kouzelných postav přilnout. Možná je ale chyba ve mně. Asi jsem příliš očekávala film, do kterého se na první pohled zamiluji. Proto cítím zklamání a proto hodnotím tak, jak hodnotím.

plakát

Jesus Christ Superstar (2000) (TV film) 

Jako fanoušek verze z roku 1973 nemůžu jinak. Jidáš, má oblíbená postava z předchozího zpracování, zde působí jako hysterka v kožené bundičce a dokonce i Ted Neeley, ač není dokonalý, mi připadá tisíckrát lepší než uječený ´barbínka´, který hrál Ježíše v této verzi. Chápu, že se tvůrci snažili o zmodernizování tohoto oblíbeného muzikálu, ale mou odpovědí je jedno velké NE!

plakát

Jesus Christ Superstar (1973) 

Jsou muzikály, které nepotřebuji vidět více než jednou - a někdy i to je moc. Jesus Christ Superstar k nim rozhodně nepatří. V první chvíli jsem se sice lekla, co tam dělá autobus plný mimořádně kuriózních individuí, ale hned první píseň mě připoutala k obrazovce a z neskutečně sympatického černocha Jidáše se tak stala má oblíbená postava. Líbil se mi i Ted Neeley v roli ´mediální hvězdičky´, Ježíše. Z ostatních herců bych ještě ráda vyzdvihla představitele Piláta, který na mě udělal dojem. Jsem si jistá, že na toto netradiční zpracování nesmrtelného muzikálu nikdy nezapomenu.

plakát

Fitzcarraldo (1982) 

Mé druhé setkání s Kinskim, opět v roli cílevědomého snílka/fanatika, který pro splnění své vize udělá cokoli. Nádherná příroda, působivý příběh a nepřekonatelný Klaus Kinski, jehož nezapomenutelný obličej nejspíš nikdy nedostanu z hlavy - tato kombinace mě opět nezklamala.

plakát

Ospalá díra (1999) 

Rozkošně temné a poměrně poutavé, ačkoli ke konci jsem se přistihla, jak přemýšlím o úplně jiných věcech. Film mi připadal zajímavý, dokonce mě i bavil, avšak to mohlo být způsobeno jen přítomností sympatického Deppa. Nemůžu však posoudit, zda se u tohoto filmu dá bát - ještě jsem totiž nenarazila na horor, u kterého bych se alespoň trochu bála.

plakát

Vzhůru do oblak (2009) 

Má sestra animované filmy miluje a občas mě okolnosti donutí dívat se na nějaký s ní. V mnoha případech toho později lituji, avšak film Vzhůru do oblak mě vlastně velmi zaujal. Není postavený na bezduchých vtipech otravných postav, ale na životním příběhu stárnoucího dobrodruha, jehož život byl poklidnější, než dokázal snést.

plakát

Mrazík (1964) 

Naprostá klasika. Zima bez Mrazíka by nebyla tou pravou zimou. Neustále nadávám, že nám Američané vnucují svého Santu, ale ruský Mrazík mi nevadí a nikdy vadit nebude - je to nesmrtelná a dokonale naivní pohádka, kterou si nikdy nenechám ujít.

plakát

Jarmark marnosti (2004) 

Je to zvláštní. Tento film mě celou dobu neskutečně uspával, ale nyní, když na něj vzpomínám, mě naopak nutí spát co nejméně. Musím si totiž nějak nahradit ten čas, který jsem sledováním Vanity Fair ztratila. Nepochybuji o tom, že film má své kouzlo, já jsem ho však bohužel neobjevila a odmítám se o to znovu pokoušet.