dopita

Jestli bych něco vyzdvihnul tak scénář a herce (kromě Antonína Kratochvíla kterej je sice v civilu charismatickej a sympatickej chlap, ale herec je uplně na prd), zatímco práci Jana Hřebejka bych ohodnotil jako těžkou rutinu.

Po vtipným, ale nevyváženým Boratovi a trapným Brunovi, přišel Sacha Baron Cohen s diktátorem. Z této trojice filmů je asi nejlepší, navíc poprvé mám pocit, že je to opravdu film, ne jen smysl postrádající sled scének proměnlivé úrovně. Takže to má začátek, ňákej děj i konec. Konečně. Konečně se šílenej a občas opravdu šíleně vtipnej Cohenův humor mohl naplno projevit v sice průměrným, ale naprosto dostačujícím příběhu. A že humoru je ve filmu opravdu hromada. Člověk by se chvílema až posral smíchy. Některý zářezy se opravdu hodně povedly. Nicméně na jeden famózní hlod připadá jeden sotva na úšklebek a jeden tak nějak zbytečnej, případně recyklující už jednou viděné. Čímž trpí tempo vyprávění, protože Larry Charles je sotva průměrnej režisér, kterej filmu moc nepomůže a kterej svojí prachbídnou invencí proměnlivost humoru rozhodně nezachrání. Přesto kvůli několika opravdu extrémně vtipným pasážím film stojí za více než jen jedno zkouknutí. Anna Farisová je šeredná jak hovno.

Ach jo. U tohohle filmu jsem si velmi přál aby se povedl. Především ze dvou důvodů. Za prvé mě strašně baví jeho vizuální stránka. Formálně je film naprosto dokonalej. Za druhé je film prošpikován herci, kteří jsou mí veleoblíbení. Takováhle kadence sympaťáků se moc často nevidí. Jenže Tim Burton nikdy nenatočil film, kterej by neměl hluchý místa. Bohužel i tentokrát to dopadlo podobně. Sice jich není tolik, ale i tak filmu zhruba po padesáti minutách dojde dech. Po ňákých dvaceti minutách se zase solidně rozjede (čemuž pomůže akce s Alice Cooperem), ale závěrečné zúčtování je zase takový ňáký mdlý nebo co. Škoda.

Mě to připadá celý ňáký debilní. Ať už scénář, nebo i herci. Titulní dvojici jsem ani na chvíli neuvěřil, že by mohli bejt kamarádi - chemie mezi nimi veškerá žádná. Přitom oba jsou jinak docela obstojní herci, ale tady mě srali. Scénář je samý blbý klišé, navíc prošpikován hodně trapnýma pasážema. Film zachraňuje občasnej opravdu údernej humor (ve kterém má prsty především dvojice Jaime Presslyová a Jon Favreau), ovšem takových scén je zoufale málo.

Další z mnoha amerických komedií postavených na zápletce víceméně debilní. Když to pominu, zbejvá průměrná, ale občas i docela vtipná komedie.

Kýč jako kráva. Jako pocta hollywoodským melodramatům z dob dávno minulých se film celkem strefuje do černého. Ale jinak? Je to sice velkolepé, výpravné a krásně nasnímané, ale taky samoúčelné a v těch nejdůležitějších aspektech klopýtající = scénář za moc nestojí a herci v rukách narcistického režiséra nemají co hrát. Solidní, ale jen průměrný film s ohromnými a pohříchu nenaplněnými ambicemi sráží do kolen závěrečná půlhodina, která je zbytečná a ždímácky emotivní.

Na první polovinu filmu se ještě jakš takš dalo koukat. Je to především o tom, že všichni turisti kteří přijedou do Řecka jsou dementi, které nezajímá nic jiného než nakupování a povrchní nesmysly. (40%) Turistická průvodkyně, která se musí s těmahle debilama mordovat, místo aby je poslala do prdele, tak přistoupí na jejich hru a v druhé polovině filmu je začne krmit přesně tím, co chtěj slyšet. (0%) Kdyby aspoň byl film trochu vtipnej (kromě pár hlodů v první polovině už nic, co by se dalo považovat za humor ve fimu není), nebo měl aspoň ňákej šmrnc (znám pár filmů, který jsou dementní, ale i zábavný) jenže nic. Ani romantika nefunguje a při závěrečném moralizování a všudypřítomné přeslazenosti se mě regulerně zvedal kufr.

Průměrný horor, ovšem na pozadí něčeho zvláštního. To se vysvětlí až v závěru. Těch posledních asi patnáct minut je nejlepších z celýho filmu. A i tam jde především o to, co se tam odehrává, než o to, že by to bylo dobře natočené.

Celkem příjemná oddechovka která by sice potřebovala trochu zkrátit, ale i tak pobaví a neurazí. Scénář sice stojí za prd, ale u takovýho typu filmů to ani moc nevadí. Je to především komedie a jako taková plní účel, akce ve filmu moc není. Jonah Hill nemá chybu, stejně tak cameo Johnny Deppa.

Komiksy jsem nikdy moc nežral takže jsem nijak neuchcával z toho, že tenhle film vznikne. Jenže po nástupu do kin začal film vydělávat ukrutný prachy a navíc recenze byly vesměs velmi pozitivní. Takže jsem zpozorněl. No, včera jsem to zkouknul a můžu říct, že takovou bombu jsem hodně dlouho, opravdu hodně dlouho neviděl! Všichni byli vyplácaný z Pána prstenů, já moc né; všichni byli vyplácaní z Avatara, já moc né (obdivuhodný filmy, ale rozhodně ne bez chyb), všichni byli uplně v prdeli z Nolanovejch Batmanů - já tedy ani omylem (ambicemi napěchovaná skoronuda). Ale Avengers mě uchvátili. Nemůžu nic než chválit. Technický záležitosti jsou bez chyby, to se ovšem dalo vzhledem k rozpočtu čekat. Co mě ale vemi překvapilo je realizační zručnost a doslova famózní ovládání řemesla režiséra Josse Whedona. Kdo to ksakru vůbec je?? Vždyť do teď točil jen seriály!! To mě poser, to mě hlava nebere. Akce v jeho podání je přehledná, žádný pikosekundový záběry, který v hlavě akorát dělaj chaos, ale všechna ta demolice v závěru je neuvěřitelně přehledná, divák není zahlcen a ohromě se baví. Navíc režisér hýří nápady, akce má ohromný grády, to vše je podporováno výbornými triky. Dalším ohromným kladem jsou herci kteří nejen že jsou sympatičtí, ale maj i co hrát. Navíc režisér i dialogový scény točí velmi jistou rukou, takže i tyhle scény maj šmrnc ( i scény dejme tomu zbytečné maj díky tomu ve filmu své opodstatnění. Třeba kraťounká pasáž, kdy se Hulk poté co sebou praštil o zem probere už jako Mark Ruffalo a povykládá si na místě dopadu s náhodným kolemjdoucím...). Režisérovi evidentně nedělá problém vést herce přesně tam kam chce. Ale dejme tomu, že tohle si mohl natrénovat už v minulosti na těch všech seriálech co natočil. Film navíc obsahuje i humor. V některých scénách během závěrečné bitky jsem především z Hulka doslova uchcával smíchy. A taky bych zmínil výbornou práci s kamerou, ta mě hodně bavila. Co říct závěrem? Pro mě je film událost, především díky famózní vyváženosti akčních a neakčních scén a pro mě až neskutečné řemeslné zručnosti s jakou to režisér natočil.