Koumi

RHCP nikdy nebyli mou srdeční záležitostí, ale jejich - dnes již kultovní - věhlasnou pozici na hudební scéně jim nelze upřít. Toto DVD má skvělý rozjezd, je velmi dobře sestříhané a zvuk je prostě parádní. Když jsem ale dospěl do čtvrtiny koncertu, vše rychle začalo ztrácet dech. Dodatkové video efekty ruší a neustále se opakují a pozoruhodných záběrů také není mnoho. Kdyby to bylo celé v duchu Give it away, která je dle mě vrcholem koncertu (Flea vystoupivší na kopák je třešničkou na dortu) nebo Under the Bridge, kterou Red Hotům rozhodně uvěříte, byla by to paráda. Takhle jen 75% P.S. Basákům bych doporučil několikery spodky :-)

Nevím, jak to seveřané dělají, ale z jejich filmů je cítit taková lidskost a přirozenost, jakou jsem v jiných filmech dosud neviděl. Příběh, který se před námi odehrává je podán tak věrně, až jsem uvěřil, že se něco takového stává často, a že byste se do takovéto situace mohli dostat i vy. 80%

Naqoyqatsi je prvním a zatím jediným Reggiovým počinem , který se střetl s mýma očima. Po krásném neurčitém začátku, naplněném čísly a fraktály se ztrácí mnohoznačnost a Reggio se snaží zachytit samotné lidství, pomocí nejrozličnějších metod, které jsou opravdu bravurní. Naprosto špičkové černobílé záběry, působí jako nádherná výstava profesionálního fotografa s nebývalým talentem. Barevné hrátky, jakoby nesly celý lidský genom. Bohužel má film také svoje slabší místa, kdy mají oči tendenci těkat mimo obrazovku a během filmu nemá divák prakticky žádnou možnost, samostatného výkladu. 85%

Velmi vtipný film, nejen o Wittgensteinově filosofii :-) Nešťastně smolařský spisovatel, vydávající se vypomáhat poválečnému německu se nakonec velkého budování účastní, ačkoli ne přímo tak, jak by si asi představoval. Humor je velmi inteligentní, ale ne přechytračený, plný zvratů a nečekaných událostí, u kterých se určitě budete bavit. 95%

Pro mě osobně jeden z nejlepších skandinávských filmů. Skvělé chladné a těžce depresivní prostředí na pozadí těch nejhlubšíc emocí. Nejpůsobivější je ovšem závěr filmu. -SPOILER- Moment, kdy se Andreasova ruka zaboří do koláče skrz díru ve zdi je jedna z nejlepších scén, jaké jsem kdy ve filmu spatřil. 90%

Nejtěžší Tarkovskeho dílo na mě dopadlo nečekanou váhou. Naprosté obrazové skvosty, které jsou pro mě dosud nepřekonány(jsou-li vůbec překonatelné), jsou zároveň tak složitými sondami do hlubin, které jsou pro diváka neproniknutelné. Divákovi zůstane jediný pevný bod a tím je on sám, postupně se vpíjející do svého nitra. Bohužel je vše tak hluboké, že se ve filmu člověk snadno ztrácí a nejen že nenachází cestu ven. Ta ani neexistuje.

Kultovní hudební psychologické dílo Rogera Waterse má obrovskou sílu ovinout posluchače svou velmi pochmurnou náladou a beznadějí. Ačkoli bylo Watersovo nadšení z výsledného filmového produktu všelijaké, stal se důležitým prostředníkem širšího pochopení tohoto hudebního skvostu. Naprosto dokonalým animovaným sekvencím sekundují, sice o něco slabší, ale stále skvělé pasáže, podpořené texty, které jakoby někdy snad ani nesouvisely s obrazem. Opak je pravdou. Skvělé vyjádření nálady Watersových slov má nejen sílu dotknout se lidského srdce, ale i stáhnout dolů. 100%