argentina

Film mě zklamal na celé čáře, nazpívání písní Naty odbyla (zřejmě už narazila na své meze při nedostatku času) a tímto film hodně trpí, stejnou měrou ale také hereckým výkonem, který byl dobrý jenom u scén na pódiu. Na mnohých místech přehrává opět jako dvacetiletá holka. Scénář je také velmi jednoduchý, nepropracovaný se spoustou klišé, příběh vyznívá zoufale - chtějí vzdát hold zpěvačce za to, že měla jakousi slávu (víceméně až po smrti), a přitom jí se jenom (podle filmu) rozpadla rodina, i mezi koncertováním byla celou dobu nešťastná a nakonec předčasně zemřela spolu se svou rodinou... Gildu jsem si představovala jinak, a určitě také byla naprosto jiná. Ve filmu jsem pořád viděla Natalii hrát samu sebe.

Neskutečně špatně napsané, příběh celý absurdní. Herci se ani nemuseli snažit, protože uvěřit tomu nešlo.

Dokument není dokonalý - sama bych něco poupravila, vyměnila některé věty za zajímavější svědectví, přidala pár minut, ale tyto drobné výhrady vůbec nehrají roli - je to film, na který člověk nezapomene. Film, který hovoří o tom, co všichni chceme slyšet...

Tento film mě fascinoval, fascinoval, fascinoval.

Kdybych měla deset roků a v životě neviděla žádný film, tak bych z toho možná byla nadšená. To si snad děláte všichni srandu? Se necháte tak podceňovat? Očividně ano. Scénář horší jak z mexické telenovely, herecká uvěřitelnost 0%.

El Deseo je umělecké dílo. Československý divák nikdy neviděl takové herecké výkony, neví, že můžou existovat takoví herci, nevěří, že seriál může mít takovou hloubku, jako je samotný život. Právě hloubka je to, čím Argentina předčí celý svět. Každá věta, scéna, každé gesto, pohled, zvuk, píseň, nápad kamery, dělá z toho unikát. Ta "magia", co mají Argentinci v hlasech, je pro mě vším, velká poklona Luisi Luque. V každém díle je víc umění a kvality jak v jakémkoliv dobře hodnoceném filmu. A to platí pro více argentinských produkcí. Nikdy je nedocením.

Pěkné hodnocení na IMDb. Neskutečným způsobem vtipná komedie, která má dvě úplně debilní postavy - Juana Perugia, což je ztroskotaný herec, který zažil v televizi úspěch před 15 lety, ale od té doby už nedostal žádnou roli. Gastón to hraje tak mistrně, že vám Juan leze tak na nervy, že byste ho nejradši zapleštili. Jeho kamarád Tony je úplný kokos. Pak je tam krásná Mercedes Oviedo, která je tam jediná normální a divím se, jak s Juanem vydrží, hlavně pak ještě ve druhé řadě, kde už jsou spolu, v první byli přátelé. Každý díl měl pořád ten samý scénář - Juan vždycky dostal nějaký nápad, jak by se mohl znova proslavit, Luz ho v tom podporovala, a on se nakonec jako vždy jenom ztrapnil. Jediné, co dělal dobře, je, že skládal pěkné písničky. http://www.youtube.com/watch?v=Y6JHhcxzryw Tahle je pro Luz a je z druhého dílu, kde je zpěvák Guillermo Guido, který mu ji pak zebere, a stejně tak mu sebral i tuhle: http://www.youtube.com/watch?v=TlSgmUnRBAY To je právě píseň z telenovely, ve které před 15ti lety hrál Juan jednu z postav, a někteří lidi, kteří si na ňho ještě trochu vzpomenou, mu vždycky řeknou: Joo, tys byl Lucho v Clave del Sol, ne? A on vždycky odpovídá: Neee, Lucho byl Pablo Rago, já jsem byl Paco v La Vida Es Un Juego. Jeho postava Paca měla v novele svoji frázi a to: "Y ahora me lo venís a decir??" A to mi jako říkáš teď? A Juan vždycky, aby se lidem připomněl, tuhle větu pronese, ale často samozřejmě v nevhodné situaci, takže mu lidi odpoví "já jsem ti nic neřek". To jsem popsala jenom dva detaily asi ze 100, protože tenhleten seriál má více jak dokonalý scénář, je to vyšperkované, žádná věta tam není zbytečná, každý díl má obrovskou pointu, je tam hrozně moc geniálního vtipu, atbmp. V každém díle vždycky učinkuje nějaký argentinský herec, nebo i víc herců, a ti hrají sami sebe. Gastón Pauls každému z nich vymyslel nějakou zápornou vlastnost, která je tam pak strašně přehnaná a Juan během dílu postupně zjišťuje, co je vlastně na těch hercích, s kterýma si myslí, že by mohla vyjít nějaká spolupráce, divného. Je to sranda. Během celého seriálu nám nabízejí scény, kde Juan mluví na kameru o svém životě, kariéře, názorech, protože se s ním natáčí dokument. Je to kvůli jednomu incidentu, který se stal právě v LVEUJ, který si všichni myslí, že způsobil Juan, a kvůli tomu vlastně už nedostal roli v televizi. Až v posledním díle se zjistí, kdo to skutečně byl. Tohle je taky neskutečně vtipné, ptž Juan na kameře vždycky vypráví o něčem, co se zrovna v tom díle děje, vidíme, jak je úplně nesoudný, protože je do všeho nadšený, čili když třeba důležitě vykládá o tom, jak bere své fans, tak pak v díle vidíme, že jasně žádné nemá a ve skutečnosti lidem sám nutí jeho už podepsanou fotku, atd. atd. Pochybuju, že by v jiné zemi vznikl tak vymakaný scénář. Je tam ale spousta odkazů na argentinskou TV, takže Čech by spoustě věcí nerozuměl.

Určitě je spousta lepších a geniálnějších filmů, ale tohle na pět hvězdiček úplně stačilo. Totálně nechápu, jak se u toho mohl někdo nudit. Herci samozřejmě špičkoví, protože argentinští jinak hrát neumí, jejich plusem je vždy absolutní přirozenost. Francellu a Darína jsem hrozně ráda znova viděla, a stejně tak Pabla Raga. Film mi možná přirostl k srdci i díky jeho hlavní myšlence que no se puede cambiar de pasión, je sice jednoduchá, ale velmi mě nadchla. Nesnáším slovo vypointovaný, tak zatím než přijdu na lepší musím potvrdit, že tohle bylo skvěle vypointované a z tohoto důvodu taktéž nevidím důvod ubrat byť jen jednu hvězdičku. Bylo to kvalitní po všech stránkách. Ale český divák nedokáže většinou některé důležité aspekty vnímat, chce jenom děj děj děj. K traileru jsem dělala pro sms.cz české titulky.

To není možné...! Konečně někdo, kdo VŠECHNO pochopil! Podepisuju se pod Alenkitin komentář a hluboce se skláním. Všechno, co remakuje Mexiko (většinou argentinské seriály - týdenní i denní), jsou parodie, a stejně tak jejich vlastní telenovely - teda remaky vlastních telenovel. Vy fakt věříte tomu, že to myslí vážně? Ne, to by museli mít všichni IQ pod nulou. Jinak menší poznámka, nevím, proč všichni u argentinských produkcí (Epitafios, El Secreto De Sus Ojos) zdůrazňujete, že tohle není jak telenovela. Argentinci byli vždycky autentičtí. Možná to zní jako sranda, ale je třeba se podívat i na tu jejich nejblbší telenovelu v originále, ne s dabingem. V telenovelách v Argentině hrají ti samí herci, které ve filmech tak chválíte. Proč je tu prosím psané telenovela, když se jedná o seriál (první řada 22 dílů) běžící jednou týdně a v každém díle je nový příběh napsaný podle skutečných událostí? Kam jsme to až došli.

Porovnání, jak se SMV líbilo v Polsku, kde novelu kvůli úspěchu vysílali dvakrát, a teď natáčí svoji vlastní verzi: http://www.filmweb.pl/serial/Jeste%C5%9B+moim+%C5%BCyciem-2006-277919 - Taky z vesela dávám 80%, tohleto byla čistá komedie a všichni, kteří jsme to sledovali v originále, jsme se pobavili jako u ničeho jiného. Češi, jako obvykle, jsou schopni vnímat jenom děj - který tady byl blbý (schválně) nebo vůbec nebyl, a ne pak už interpretaci herců. Říkám schválně, protože nějaká dějová linka sloužila jen k tomu, aby se mohly vytvořit ty geniální postavy, ve kterých se herci předvedli na 200%. Dialogy, vtipy a všechny nápady jsou tak mistrné, že jsme nad uměním tvůrců opravdu kroutili hlavou. Češi a Slováci pak řeknou, že tvůrci museli být dementní, no tak tady máte dobrou ukázku dvou odlišných názoru.:D Scénka s anglickými titulky, abyste porozuměli - "dobrá Enrique, bon voyage, arrivederci, au revoir..." - "miluju, když na mě mluví anglicky":)) http://www.youtube.com/watch?v=Hbh_-OvMXrU