Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (343)

plakát

Yiootjib kkotminam (2013) (seriál) 

Celý seriál v podstatě stojí na Enriquem - jak se pitvoří, jak je hyperaktivní, jak pomáhá Park Shin Hye dostat se z ulity, jak "je roztomilý když nosí tu pandí čepici". Komu to stačí, má vyhráno, protože seriál se mu bude líbit. Mě osobně to přijde málo, za některé vedlejší postavy (hlavně soused a "mývalí" redaktorka) ale nakonec dám 3*.

plakát

IRIS: Spiknutí zla (2010) 

Někdo mě měl varovat, že se nejedná o plnohodnotný film, ale o sestřih většiny akčních scén z dvacetihodinového seriálu do dvouhodinového filmu. Plus pár minut alternativního vysvětlení konce seriálu. Podle toho to taky vypadá. Kdo (těsně) předtím neviděl seriál, neměl by se na to ani dívat. Jediné, co můžu pochválit, je fakt že s materiálem se pracovalo i jinak než jen střihem - díky tomu byly odstraněny některé chyby které se objevily v seriálu.

plakát

Ailiseu (2009) (seriál) 

IRIS na papíře nevypadá špatně, špionážní thrillery sice nevyhledávám, ale ani se jim nijak nevyhýbám. A když jsem na to opravdu začal koukat, ani prvních pár dílů nevypadalo zle. Jenže potom mi začaly čím dál tím víc vadit detaily, které jsem zpočátku považoval za ojedinělé chybky - ovšem k mému zděšení se ukázalo, že jde o charakteristiky celého seriálu. Začalo to drobnostmi, jako byla věčně roztřesená kamera která ve mě při sledování více dílů za sebou vyvolávala mořskou nemoc. Následovaly chybky typu nezvládnutých úhlů (střelba zleva, ale průstřel na autě je v čelním skle) nebo triků (počet záblesků z pistole neodpovídá počtu výstřelů, co slyšíme). Zatím jsou to pořád jen prkotiny kterých bych si normálně moc nevšímal - jenže tady jich je tolik, že se to nedá přehlédnout, ani když člověk chce. A někdy i docela pobaví, jako když supervycvičený agent hledá nelegálního dealera zbraní přes Google. Přesto, nic z tohohle není natolik zásadní, aby mě to odrazovalo. Co mi ale vadilo podstatně víc, byl často nezvládnutý střih, nefungující prostředí a chybějící hlubší motivace postav. Až příliš často se nějaká složitá situace řešila střihem. Prostě šmik a jsme z toho venku, sami ani nevíme jak. Stejně tak práce supertajné NSS (neví o ní ani prezident, který se před zvolením ve světě tajných agentur měl pohybovat) - a přitom do akce vyráží s obrovským nápisem NSS na vestě. Fakt, že její nepřátelé vědí o jejím fungování víc, než její zaměstnanci to jen završuje. A motivace některých postav je asi na stejné úrovni jako v libovolné telenovele. Nicméně chápu to vysoké hodnocení. Jak už tu někdo správně řekl, je to výborně vyvážený mix romantické linky s akční náplní, navíc ze strany hlavního hrdiny skvěle zahraný. Příběh sám o sobě je také dobrý, mě osobně filmové/seriálové šťourání se v tématu "rozdělená Korea" vždycky minimálně zaujme, když už nenadchne. Je jen možná trochu zamotaný, ale s trochou snahy se v tom dá zorientovat.Takže ve finále byla moje očekávání do značné míry nenaplněna, nicméně nedá se říct, že bych byl vysloveně zklamán. A malé varování nakonec. Pokud na to někdo chce kouknout, protože je zvědavý jak hraje T.O.P z Big Bangu (jeden z důvodů, proč jsem na IRIS začal koukat já), nebuďte překvapeni že se dlouho neobjevuje, jeho role je přece jen poměrně malá.

plakát

Meitantei no okite (2009) (seriál) 

Tak něco takového jsem vůbec nečekal. Je to naprosto originální přístup k detektivnímu žánru, a i když jsem dlouho váhal jestli je to pocta detektivkám, nebo jejich parodie, nezabránilo mi to v záchvatech smíchu. Někomu to může přijít absurdní, svatokrádežné (pokud dotyčný miluje detektivky), příliš střelené až infantilní. Neříkám, že to nemůže být pravda, ale mě to v první řadě přišlo nesmírně zábavné.

plakát

Wairudo 7 (2011) 

Hmm, japonský akční velkofilm amerického střihu? Donedávna jsem si tak trochu v koutku duše říkal, že to není to pravé ořechové, protože japonské filmy mají svou sílu někde jinde. Ovšem tenhle film mě vyvedl z omylu. Evidentně i Japonci umí natočit akční film v holywoodském stylu. Naneštěstí podobně jako u těch amerických platí, že čím víc nad filmem člověk přemýšlí, tím víc hodnocení klesá. A z relativně dobrého nápadu se tak stává strašná blbost, ve které neplatí ani desetina fyzikálních zákonů. Takže jsem hned na začátku po úvodní akci mozek přepnul do vegetativního stavu a jen se bavil. A i když prostřední část filmu až tak zábavná nebyla, celkově se jedná o povedený film - s varováním které jsem už sdělil výše. A ještě jedna věc mi přišla až trestuhodně nevyužitá, a to jednotliví členové týmu. O drtivé většině z nich se kromě jména nedozvíme prakticky nic a fungují tak jen jako křoví, aby na plátně mohlo být těch avizovaných 7 lidí. A přitom tyto postavy podle mě mají slušný potenciál stát se zajímavými charaktery.

plakát

Dororo (2007) 

Není to špatné, když se člověk dokáže oprostit od triků, díky kterým jsem ten film tipoval tak na polovinu osmdesátých let. Trochu škoda je také ne zcela uzavřeného příběhu, který slibuje ještě další dvě pokračování.

plakát

Případ číslo 39 (2009) 

Jedna věc je, že horory nijak nemusím. Ale jiná věc je, že když už se na jeden nevědomky podívám, měl bych se bát a ne zívat nudou. Kvůli špatným hereckým výkonům, předvídatelnému ději a nulové atmosféře mi ale nezbylo nic jiného.

plakát

Hoisawon (2012) 

Filmy o zabijácích co trochu pozdě přijdou na to co by měli dělat se svým životem mám rád. Tenhle konkrétní měl zajímavý nápad o "speciálním" oddělení v na první pohled normální společnosti, slušně zvládnutou akci, a pro tento snímek padnoucí minimalistické hraní hlavního hrdiny. Je pravda, že děj měl pár děr, ale u tohoto typu filmů je to bohužel až příliš častý jev na to, abych se nad tím pozastavoval.

plakát

Yeolhan beonjjae eomma (2007) 

Zajímavý nápad, dokonce i relativně dobře zahraný, však v tomto případě tak trochu zabíjí naprosto rutinní provedení bez jediného originálního nápadu (s výjimkou tématu) a také příliš očividná snaha vyždímat nějakou tu slzu.

plakát

Návrat do 1997 (2012) (seriál) 

Vynikající seriál, u kterého jsem po dlouhé době váhal nad nejvyšším hodnocením. Především dokud byli hlavní hrdinové na střední škole, fungovalo to jako vynikající komedie. Přesto některé momenty byly pro mě osobně až děsivé - takovéhle hardcore fanoušky mám poněkud problém pochopit. Jenže druhá polovina už takový náboj prostě nemá a to je velká škoda.