REP_ReZeNT

Studentka z bohaté rodiny a Keith , podivín ze svým starým rezavým Chevroletem, který navíc umírá. Ti dva se do filmu hledali, až se našli. Akorát to tu již bylo několikrát, je to omýlaný příběh pořád dokola. Nic průzračnějšího, než že se do něj zamiluje se ani nedalo čekat. Přesto film působí chladně, není tam nic co by mě nějak zaujalo, zahřálo, nebo něco, co by mě dostalo, po čem bych začal toužit. Není tam zkrátka nic, co by mě alespoň utkvělo v paměti a dost jsem se nudil. Nesympatičtí herci, nezajímavý příběh, zfilmované uplně strašným americkým "vysokoškolským" způsobem a nezajímavá kamera. Očekávání 70%, nakonec ,25% ..

Příběh o hledání zpáteční cesty, smutné, kruté, ale nádherné. To není film .. je to sled obrázků ze země, kterou roky nikdo nespatřil, je to silný déšť, hukot vln, ta nejopustěnější ruská pláž, nejtajemnější ostrov, studené otevřené moře, bílý písek, dechberoucí příroda, je to nádherné ticho, klid, šumíci tráva, je to pohled do dvou mladých, nic netušících duší, ..je to Temné, šedé, chladné, nevyzpytatelné .. je to něco co ani nedokážu pořádně popsat. Scénář je tichý, je jen jakousi kulisou pro kameru, která se Vám toho snaží tolik říct.. Smekám před hereckým výkonem dvou bratrů, obzvláště toho nejmladšího. Vždycky si představuji, jak se takovým místem procházím a říkám si, jaké to asi je, jen tam tak sám v dešti stát .. v severních evropských zemích vznikají ty nejzajímavější filmy hlavně díky svému prostředí, které dokáže působit tak tajemně, opuštěně .. a já se vůbec nebojím říct, že právě 'Návrat' je jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy viděl. Hledal jsem ho roky a jsem rád, že našel. V hlavě mi utkvěl každý okamžik, každý detail, každá reakce, průběh i nešťastný konec a obzvlášť se mi líbil nápad s fotografiemi na konci. "Tichá voda břehy mele." Nevyzpytatelné, ale velkolepé. 120 %

Naprosté zoufalství. Horšího moderátora jsem snad ještě nikdy neslyšel a při každém zvolání "Jak se máte sousede" mi vstávaly vlasy hrůzou. Zastaralé, nudné, nezajímavé a ani se špetkou humoru, pokus o Show Jana Krause. Takhle se ale rozhodně show nedělá. Možná v Česku.

"Cítit v srdci, že všechno má svůj účel a doufat v naději, že existuje něco nad námi. A pak, se možná probudím." Tak jsem se nechal unést. Unést něčím, co ani nedokážu pořádně popsat. Film slibuje nevšední zážitek, je to jako ..  jako jízda na horské dráze .. a to všechno díky Angels & Airwaves, ti dělají z filmu něco vyjímečného a možná existuje plno lepších filmů tohoto žánru, ale jenom tady jsou opravdoví andělé. Musíte je milovat, abyste pochopili. Chvílema jsem měl dokonce pocit, že mi rostou křídla. "Musíte si vzpomenout na dobré věci a ocenit vzpomínky, vést nekonečný život. Musíte si uvědomit, že to, co jste dělal ve svém životě může ovlivnit způsob, jakým budou v životě jednat druzí. To znamená, že váš život bude v jejich očích pokračovat." Děkuju, že tu je někdo jako Tom Delonge a že tu existuje něco, jako Angels & Airwaves. Je to neuvěřitelný co semnou dokáže jejich muzika dělat, takových zamyšlení, co jsi mi "způsobil".. Tome, jsi neuvěřitelnej.

"Život se posunoval po stále stejných kolejích, ale pak vlak, který mířil ke hvězdám vykolejil .." Nevěřil jsem, že by mohlo letos přijít ještě něco, co by se neslo ve "stejných kolejích" jako Hřebejkova 'Nevinnost' a už vůbec ne film, který by se Hřebejkovi vyrovnal.  A ono se tak stalo. Poupata, český fimový debut, který ve Vás zanechá takovou zvláštní depresivní pachuť ještě na dlouhou chvíli po jeho skončení, jako by se to dělo právě Vám. Je to takový pohled do toho onoho "druhého, špinavého světa" hracích automatů, drog, prostituce, závislosti, je to předem prohraný boj, nahlédnutí do života, který ztrácí smysl. Film se snaží o vykreslení skutečné reality, je to něco co se děje všude kolem nás, jen je to natočené v mnohem dramatičtějším podání. Takový život na železnici, mezi několika kolejemi, které mají přecejen něco společného, tedy .. několik lidských osudů, ve kterých není jediná známka štěstí. Nežijí, přežívají, život se pro ně zastavil. Řeč je hlavně o hlavní postavě Vladimírovi Javorskýmu, který zahrál svoji roli jako opravdový herec. Po celou dobu jsem cítil tu bezmoc.  .. V poslední řadě musím zmínit i vynikající kameru, některé záběry byli vážně nádherné. Ten nejsmutnější ale zároveň nejkrásnější se odehrává v samotném závěru filmu. Krásná ukázka toho, že ne vždy musí padat slova, abyste pochopili to, co se vlastně děje.

Nevinný film o posedlosti. "Nikdo tě nezná tak jako já, znám každé tvé gesto. Každý tvůj výraz. Poznám kdy lžeš, skrýváš, kdy hraješ a kdy seš to opravdu ty." Vždycky jsem byl fanouškem českých filmů a tento u mě smetl všechny ostatní na plné čáře. Občas po skončení film tupě zírám do prázdné obrazovky, tedy chvíle na to, abych se vzpamatoval. Protentokrát to bylo opravdu potřeba. Až v posledních dvaceti minutách vlastně pochopíte, o co tady jde, poslouchejte ty slova. Film naplněn zvláštním tichem a prázdnotou. Nádherná kamera. Prodavači deště, ve všem prohrávající vítězi. ".. a taky jsi hravej, ale prohrávat neumíš."

"Říkali 50 na 50. To není tak špatný." Když jsem dokoukal tento film, chtěl sem řict něco jako "Wow, tohle bylo vážně dobrý". Ještě dlouho poté jsem zakoukaně hleděl do záverečných titulků a řikal si, jaký to asi je něčím takovým si projít. Film, který mě donutí se zamyslet a v jehož roli si kolikrát představuju i sám sebe je známkou toho, že mě dostal. Přijdou nepředvídatelné situace, není to "zaoceánský příběh", na jehož začátku vítě, že skončí dobře, .. nevíte co přijde, jen víte že to přijde. Na světě můžete změnit plno věcí až na tu jednu, to ale zjistíme až ve chvíli, kdy Vám se vám z vteřinu na vteřinu změní život. "You Have a Cancer". Právě se mi hroutí svět. " To není možné, Nekouřím, nepiju, .. rycykluji". Film který vás dostane, zahřeje, ale i pobaví. Film o přátelství i všedních situacích. Líbil se mi i závěr, záběry na jiskřící hvězdy v očích a upřímné zamilované pohledy dvou lidí, kteří konečně našli sami sebe. "Svoji situaci nezměníte, ovlivníte jen to, jak se s ní vypořádáte." Nádhernej film.