Nevinnost

Asi nejlepší Hřebejkův film (co jsem zatím viděl). I když bych si dokázal představit, že by to mohlo být ještě o dost lepší. Obvyklá schematičnost a příběhová povrchnost dua Hřebejk-Jarchovský zde byla příjemným způsobem problematizovaná. Typický patos snadné společenské empatie byl sražen na minimum. (12.02.2013)

Když jsem na to náhodou narazil v telce, zpočátku mě to moc nebralo, ale někdy od momentu, kdy je Tomáš obviněn, to už upoutalo mou pozornost a bavilo až do konce. Finální zvrat mě šokoval, ale dává to pak celé o to víc smysl, a tím spíš mě to přimělo pocítit respekt ke scénáři, který mi přišel velmi promyšlený - líbí se mi na něm třeba to, v kolika různých významech se zde objevuje titulní motiv nevinnosti (trestněprávní nevina, sexuální nezkušenost/panenství, nevinnost mentálně postižených lidí ve smyslu nezkaženost přetvářkou) nebo i ten finální vtípek, kdy je závěrečný titulek KONEC doprovozen slovem "NEVINNOSTI". Možná z toho námětu šlo dostat ještě trochu víc, ale osobně jsem i tak hodně spokojený a rád, že jsem se k tomu filmu náhodou dostal. Víc podobných českých dramat ze současnosti bych jen uvítal. (04.07.2022)

Když jsem u Kawasakiho růže pochválila ten vnitřní žánrový přeskok, nemyslela jsem to tak, aby to Hřebejk s Jarchovským teď už používali furt za každou cenu. V předchozím filmu luďkovský zlom zafungoval a vypadalo to, že tvůrci vědí, co se od nich čeká a jak s tímto očekáváním konstruktivně pracovat. Podle Nevinnosti to ale vypadá, že nevědí nic. S první částí filmu, která je jako taková slušnější epizoda z Komisaře Rexe s dobrými herci, jsem byla celkem spokojená. To, co na ni (ne)navazuje, je ale neuvěřitelně nedomyšlený a nepřesvědčivý děs, který veškeré pozitivní dojmy zrušil. (27.07.2011)

Veliká převeliká škoda té umanuté snahy tvůrců vše doříci a všechna vysvětlení podat divákovi až polopaticky, kdyby Petr Jarchovský ve svém scénáři nechal alespoň nějaké dějové linie otevřené a především v sobě utlumil touhu po překvapivé pointě a originálním finále za každou cenu a nechal svůj příběh někde v blízkém okolí chatové oblasti u Máchova jezera vyznít do ztracena, asi bych neváhal s maximálním hodnocením, tak moc se mi jeho psychologické drama zamlouvalo. Námět je skutečně silný, Jarchovský dobře zná své silné stránky a hlavně triumfuje s dialogy, o Hřebejkově bravurně zvládaném řemesle také netřeba spekulovat, navíc umí vést herce a v silných momentech je znát kvalitní casting (osobně děkuji za Luďka Munzara), nádherná je kamera, která častým snímáním scény v protisvětle navozuje zvláštní atmosféru, zajímavá je mizanscéna tvořící mix městského urbanismu a sterility nemocničního prostředí a výslechových místností policie, což dohromady dobře ilustruje motivy vyhoření a osobní i rodinné krize. Hřebejk s Jarchovským natočili (opět) silný film, škoda, že (zase) funguje spíše lokálně, než že by měl šanci oslovit širší evropské, potažmo světové publikum... (15.11.2011)

Ze zacatku to vypada jako zamysleni nad diskriminaci muzu u podobnych procesu, kdy existuje neco jako "presumpce viny". Pomalu prejdete do zamyslenim nad tim, ze "a kdyby se to zavedlo jako v Americe, tenhle nevinnej chudak bude na nejakym blacklistu uchylu, i kdyz nic neudelal". A nakonec to sklouzne k pseudo-psychologickemu dramatu o jednom komplexu. Jinak receno - slo by to i lip. (07.01.2011)