Recenze (1 085)
Rande na oko (2020)
Herci hlavních rolí velice tvrdí soutěží o archetyp nejméně sympatické postavy na plátně. Díky solidní angličtině jsem to nakonec dokoukal, ale v rámci queer žánru film dle mého nic extra nového nepřináší, snad jen závěr trochu mile překvapí. *** Tracey, chceš francouzáka? *** Hodinový karavan. *** Hezká studentka s brýlemi.
Batman (2022)
Znásilněný Batman, vizuál to nezachrání.
Tralala (2021)
Lidský high-vibe film se špetkou krásných fantaziì a hudebního umění. Really awesome. Tralala...
Srdce na dlani (2022)
Nebýt fatální předvídatelnosti a kýčovitosti v první třetině, kdy film je až takovou slabší verzí Kameňáku, tak by to byl velmi solidní český rodinný film. ***Ve zkratce: Utopenci. A ani povodně nebyly potřeba...
Ulička přízraků (2021)
Atmosféricky (asi) nejsterilnější Guillermův film. Jinak bych to dal povinně zhlédnout všem psychospiritualistům, ústřední myšlenka je super. Jen by se dala zfilmovat lépe a ve stopáži do 10 minut.
Ikarie XB 1 (1963)
Zajímavé. Netradiční pojetí budování napětí ve vesmírném dramARTu. Jen mi přišel nějako utnutý či useknutý konec. Asi usnuli...
Kryštof (2021)
Ze začátku jsem se po několika zvláštních střizích lekl, na co jsem to vlezl, neboť to působilo hodně nekonzistentně. A pak jsem si buď zvykl nebo se to zlepšilo. Jenom je trochu absurdní, že jedna scéna se sestřičkou přebila poměrně velké množství tragických úmrtí.
Je suis Karl (2021)
Právě jsem svým hodnocením zvednul procentuální průměr celého filmu o celé procento :) Ač film působí svými dějovými extrémy nejspíš extrémněji než samotná extrémistická partaj, tak mi jeho existence dává smysl, natočené je to v kontextu tématu solidně, akorát jsem se nedozvěděl jaképak prášky Maxi bere a zda musela po konci filmu zvýšit dávky. A zavírali kvůli té jedné scéně Karlův most?
Klub smíchu (2020) (studentský film)
Kompozičně promyšlený a atmosféricky hutný film vám dávkuje po kapkách noirově-absurdně-depresivní podívanou, která za štěbetání hlavních protagonistek a -ů opovážlivě graduje, aby vás pak v dusivém tichu nechala přemýšlet o tom, že jste se vlastně neměli kdy ani zasmát...
Dítě z Marsu (2007)
Ač se film snaží být kritický vůči patosu, tak se mu sám nedokázal ubránit, zejména ta scéna na visuté liště je dost za hranou. V rámci sociálních aspektů je tam určitá hodnota, ale trochu chybí občas hloubka skutečného lidského prožitku. A... prostě běžte si radši zahrát baseball :)