Dítě z Marsu

Mám pro Johna slabost a to nejsem gay! Tenhle film jsem si připustil k tělu hned od začátku. Nejdřív jsem s úžasem sledoval jak spolu John a Joan diskutují. Bylo to jako v dokumentu, prostě bratr se sestrou. Klouček podivného zjevu Bobby Coleman také upoutá hned napoprvé. Také se mi líbilo, že hlavní hrdina vše nezahodí protože prozřel, ale prostě jen zvolí jiný exit na dálnici života a přesvědčí o správnosti tohoto rozhodnutí i své okolí. Vskusně je do děje také zakomponována milostná linka. Prostě jsem byl osloven a tak to má u filmu být! (05.09.2009)

Adopce dítěte, které tráví celé dny zalezlé v krabici, je na pováženou, zvláště když o adopci dítěte usiluje vdovec. Jedna žena muže varuje, že je to jako koupit si ojeté auto a ignorovat olej, který z něj vytéká, ale jako kdyby mluvila do dubu, protože on chce dítě v krabici. Takže tu máme dva magory: jednoho malého v krabici, který si myslí, že Marťan, a jednoho velkého bez krabice, který je spisovatel, což už je samo o sobě diagnóza. Na takto udělané zápletce se již dá stavět. Jak se s tím tvůrci popasovali, lze hodnotit různě. Já bych scénář napsal tak, že by nakonec vyšlo najevo, že ten kluk je skutečně z Marsu. Proč by si mrňous vymýšlel? Má dosti přesnou představu o naší sluneční soustavě, v životě neviděl psa – „U nás je nemáme,“ – no a tak dále. Ostatně něco je tam chybně. Marťan by pozemskou gravitaci vnímal jinak a určitě by nenosil zátěžový pás. Naproti tomu věšet se hlavou dolů kvůli prokrvení mozku smysl dává. Krev by měla na Marsu v důsledku nižší gravitace menší hmotnost a srdeční sval by tak mohl lépe prokrvovat mozek než na Zemi, kde je gravitace větší. Stačilo by téma trochu jinak uchopit a mohlo by to být sci-fi jak vyšité. Hlavně bych nechal chlapcova otčíma dlouho tápat v nejistotě, jestli je kluk cáklý nebo jestli mluví pravdu. Důkazů by postupně přibývalo. Něco by se ještě dalo vysvětlit normálně, třeba jako náhody, něco už hůře, no a pak by přišel závěr, který by toto dilema parádně a jednoznačně rozštípnul. Rozhodně by to nekončilo tak, jako tento film, jehož závěr se rozplývá v sentimentalitě a kde kluk bohužel není Marťan. (29.04.2023)

Asi som čakal veľa. Myšlienka síce zaujímavá, a film je technicky spracovaný dobre, ale vo svojej podstate je príbeh naivný, nedotiahnutý a nezmyselný. Najviac mi vadil kontrast medzi tým, čo povedali o Denisovi lekári a tým ako bol vo film enaozaj vykreslený - podľa lekárskych diagnóz malo ísť o nezvládnuteľné dieťa, zneužívané a fackované okolím, no to absolútne nekorešponodvalo s tým, čo nam uakozvali v ďalšej stoáži. Film nám tu servíruje kľudného, citlivého a v podstate milujúceho anjela aj keď trochu akoby z "marsu". Je to skor 3,5*, ale film nevzdbuil také pocity, aké by mal ... takže zaokrúhlujem dolu. (15.02.2008)

Nevyužitá potence. 1)  Inu, Svět podle Prota nasadil slušnou laťku, kterou se Dítěti z Marsu nepodařilo přeskočit._____ 2)  Ale konec byl dojemný._____ 3)  41letý John Cusack (otec) drží film na použitelné úrovni sledovanosti._____ 4)  Dnes 77letý americký spisovatel mainstreamový scifi románů David Gerrold (jeden z autorů seriálů Star Trek mimo jiné) vydal autobiografickou novelu The Martian Child roku 1994 (bylo mu 50 let) a hned za ní získal ceny Hugo a Nebula. V roce 2002 povídku přepracoval na román, který o dalších pět let byl zfilmován._____ 5)  Diskusi vzbudil fakt, že zatímco Gerrold je otevřený homosexuál (a jako takový mohl v Kalifornii adoptovat dítě...už tehdy...hleďme, hleďme...), v povídce jeho úlohu zastává heterosexuální vdovec. Změnu udělali filmaři a spisovateli se příliš nelíbí. Angličtinářům nebo zručným uživatelům DeepLu doporučuji pěkný rozhovor k věci._____ 5)  Gerrold o filmu: I think instead of being a good movie, it could have been a great movie. (21.06.2021)

Když se spisovatel sci-fi rozhodne zaplnit životní prázdnotu adopcí dítěte, je zcela logické, že si domů přitáhne malého humanoidního mimozemšťana... nebo snad mimoně? "Dítě z Marsu" je takový "Svět podle Prota" v rodinné úpravě: Kevina Spaceyho nahradili frackem, který neměl potenciál vzbudit ve mně mateřské pudy a namísto soucitu škádlil moje nervy. Konstantně pomalému tempu filmu by prospěl občasný výkyv k větší dramatičnosti, přesto se našly dva okamžiky, kdy se aktivovaly mé slzné kanálky, o jejichž funkčnosti mám v posledních letech silné pochybnosti. Verdikt: dalo se, ovšem z této tématiky doporučuji kvalitativně hodnotnější snímek "Druhý nejlepší" s Williamem Hurtem, nebo výrazně drsnější "Sling Blade" s B.B. Thorntonem a malým sympaťákem Lucasem Blackem. 66,6% (25.07.2011)