+sfinx+

Výborná komedie, perfektní hlášky, úžasné postavy (holky, Trojan a Taclík - vždy po ruce). Podobnost se Samotářema, jak vidím, není čistě náhodná a stejně jako tam se film uvelebil do krásné ponuré atmosféry černého humoru a absurdních postav i situací. Paráda! A já bych taky rozkrájel jezevčíka!!

A jde to i bez Umbrelly.. ;) Není to sice tak megalomanské, ale zato temnější. Ale všechno má svá pro a proti. Resident má totiž [Elis] - a ta je krásná, umí bezva kousky, nosí sexy hadříky nebo rovnou latex a vůbec je tou správnou protiváhou zombíků. Tady se vše odbývá v komorním podání - jedny housle drží postradatelný, druhé drsňačka a basu tvrdí nesympatický, trochu zaostalý kluk v andělovi a s pytlíkem prášků na předpis, jako nejdokonalejší zbraní. Pak se sice příběh vyvíjí (na rozdíl od Residenta, kde zaniká) a stále si to drží tu poutavou atmosféru, jenže postavy se ne a ne zlepšit. Kupříkladu mladá holka v bytě je tak asociální a na facku, že i Červená královna (toliko počítačový program v podobě malé holky) v sobě má více lidskosti. A pak přijde zvrat - aniž by se něco stalo, aniž by divák poznal, co k tomu vedlo - holka se promění v přátelské stvoření, drsňačka, které na nikom nezáleží se změní v cituplnou ženu s mateřskými instinkty a nesympaťák v pravého hrdinu, který neví, co je to strach (i když ještě před pár minutami prosil ženskou, aby ho nenechávala pozadu a počkala na něho).

Pojízdná rakev ve vším hnusu. Jenže to samo o sobě stačí tak na dokument, ne na válečný film. Náměty ale napadají z nebe a tak se zase opakuje příběh mladíka, který je nejdřív na facku a do večera získá několikaletou praxi a stane se hrdinou. Za to už tak vděčný nejsem. S jeho nezkušeností to trochu přehnali - i ten největší blbec by měl trochu lepší přístup, než ze začátku tenhle. Že nezastřelí dítě - dobrá, dá se uvěřit. Že si dovolí o chvíli později neuposlechnout rozkaz zkušenějšího (a možná i nadřízeného) kolegy a nestřílí, protože se mu to zkrátka zdá zbytečné, za to už bych navrhoval ho v další bitvě vysadit, ať pochoduje před tankem a tam si může diskutovat o rozkazech, jak se mu zlíbí. Zkrátka ne zrovna uvěřitelná situace. Ostatně vše, co se točí okolo toho kluka je předvídatelné (do puntíku se dal předvídat běh událostí při minometné palbě ve městě, ale i v dalších částech příběhu. To film vcelku kazí.

Nuda. Klasika-neklasika, Ford-Neford, stále to pro mne bude nuda. Pochybná atmosféra divné budoucnosti je zhruba jediné, co se během první hodiny ukáže. Když se konečně Dickhead po hodině čekání na něco zmůže, tak je to zavraždění ženské - samozřejmě střílel (jako správný klaďas) do zad. Je to daleko za Recallem, Já, robotem i dalšími futuristickými vizemi. Nemá to co nabídnout.

Parta nezkušených mladíků se vydá do bordelu. Od samého začátku kecají takové hovadiny, že by místo nějakých právnických a lékařských fakult zapadli spíš na první stupeň základní školy. Přijedou k Sally, která od pohledu něco skrývá a která má, ještě kromě botoxu v papule, úžasné nadání, díky kterému pozná, co je kdo zač. Tak třeba kluk, který si s sebou do bordelu nese míč (co by si tam taky bez něj počal), bude podle ní sportovec. Dál se to vyvíjí jako neuvěřitelně hloupý horor. Poslední slůvko brát s velkou rezervou. Není tam ani náznak strachu nebo dokonce tajemna. Je tam jen trocha krve.

Hnusná, zbytečná nechutnost - díl šestý: Kozy, brutalita, krev, kozy, brutalita, krev, kozy, brutalita, krev, konec (jo, na ty kozy na konci jsem málem zapomněl).

Úchylní Japonci jsou zase v ráži. Nahotu bych chápal, dementní příběh bych protrpěl, idiotské akční scény bych prominul, směšnou milostnou zápletku bych ignoroval, ale bezdůvodné zabíjení holek už je na mne moc. Ať už ten slizoun s brejlema nebo ten s dlouhými vlasy, jsou tak odporní, že i rychlé proklikání filmu bylo utrpením. Nějakou 'jednohvězdičkovou' erotickou akci bych možná chápal, ale rozhodně by tam nesměly být ty zmíněné pasáže, s nimi je to jen odpad.

Už za ty písně bych dával 5*. Samozřejmě, že se nemusí líbit všem - zvláště těm, kteří si vystačí s těmi prostšími texty, které tak nezatěžují rozum ani paměť a skládají se z nejvýše pěti náhodně vybraných slov na každé dvě minuty písně. Takovým lidem bude Landa ležet v žaludku už z principu. Ti ostatní zřejmě docení už zmíněný soundtrack i pěvecké výkony všech zúčastněných, především Lucky Vondráčkové. Ji bych zmínil ještě jednou - její výstup s Oskarem za zadkem byl naprosto dokonalý - netuším čím ji tak rozhodili, ale ten výkon byl strhující (a to si na ufňukané holky a dojemné scény nepotrpím). Ve zbytku jen svižně - příběh není nijak komplikovaný, přesto je zajímavý. Ty chybějící zápletky a zvraty z prostředí divadla dokonale vynahrazují chvilky z vězení nebo jedna s posledních scén z nemocnice. Kam se hrabou sáhodlouhé úvahy na toto téma, když stačí jediný záběr, který sdělí divákovi víc než hodina okecávání.

Když vidím, jaký póvl tady dává Landovi odpad, ani mne to nemrzí. Jak moc může bolet kopanec od zamindrákovaného dítěte? Ještě lepší je pak procházet jejich oblíbenou tvorbu a to, na co se zmohli na svých stránkách. Landovy texty mají nějakou myšlenku - hned tento předpoklad vylučuje některé místní komentátory z řad možných posluchačů, ty texty občas zabrousí do historie - další důvod, proč se nevzdělanci cítí špatně při poslechu a v neposlední řadě se k těm textům vážou slova jako hrdost, vlastenectví, morálka apod., jenže to by dotyčným někdo musel objasnit význam těchto slov ... ale kdo dnes má pár měsíců volného času..

Landovy verze pro mne byly a budou tím nejlepším zpracováním Krylových písní. Osobně si Kryla vážím pro jeho názory a hudební díla, ale ne pro zpěv. Mně zkrátka neimponuje chlap s kytarou, co v nepravidelném rytmu a se záhadnou melodií zpívá ty úžasné texty. Naproti tomu člověk, který to dokáže přetvořit do jasné podoby, zapojit sbor a několik dalších nástrojů a sám to zazpívá ještě lépe než autor prokáže službu jak sobě, tak tomu autorovi. Marně vzpomínám, kdy jsem naposledy viděl na koncertě nespočet českých vlajek a slyšel Krylovu píseň, samozřejmě, nepočítaje ty Landovy. Patří mu velký dík za to, že Krylovy texty drží na živu a další dík za to, jak nádherně je dokázal zpracovat. Žádnej Kryl se v hrobě neotáčí - to jen banda blbců, kteří nevědí jaký je rozdíl mezi holohlavým člověkem, nacistou a vlastencem, rádi plivají kolem sebe a pomlouvají ty, kteří dokázali více než oni. Landa má ke Krylovi vztah - lze to poznat nejen při zpívání jeho písní, ale i z jeho ostatní tvorby. Ty texty jsou si tak podobné a krásné..