sherudan

Film má až holywoodské technické parametry - výpravu, kameru i triky. Trpí však nesmírně slabým scénářem, navíc omílajícím poměrně vytěžené sci-fi téma, mizernými dialogy, které snad psala AI a podprůměrnými hereckými výkony. Škoda.

Chvílemi jsem si nebyl jistý, jestli se nedívám na parodii, něco jako Muž z Acapulka nebo tak. Když se význačný vědec promění v temného mstitele a ukládá mrtvoly dealerů jednu po druhé do aut na vrakovišti, mělo to grády MontyPython, nebo alespoň Švandrlíka v životní formě. A hrát chlastací hru "napij se při každém klišé", tak tři dny nevstanu.

Velmi, velmi nevyrovnané. Řada opravdových pecek, ať už artových (Noc ryb, Zimova modř - asi nejlepší kus z celé série), humorných (Jogurt, Tři roboti) nebo klasických scifáren (Pomocná ruka, Za souhvězdím Orla). Pak nějaký ten solidní průměr, a nakonec pár přihlouplých progresivistických agitek, ať už samotným obsahem (Dobrý lov, Měňavci) nebo alespoň zdůrazňováním "menšinovosti" hrdiny (Sonnie, a hlavně 13 - super boomer černá lesbička je fakt nejnejnej pilotka všech dob a zamiluje se do ní i prokletá loď). I tuto kategorii pak překoná nejapný Mrtvý úhel.

Autorem předlohy a spoluautorem scénáře byl Felix de la Cámara, vlastním jménem Felix Emil Cammra, velmi úspěšný autor okultní a fantastické prózy. Jako velký sympatizant fašismu a prominentní kolaborant zahynul za květnového povstání 1945, zřejmě byl ubit rozběsněným davem. Možná proto bylo jeho jméno později odstraněno z informací o filmu.

Drobná perlička: že by tuhle epizodu viděl režiséz Menzel? Když robot odchází se svým stvořitelem, snaží se s ním srovnat krok přesně jako Otík Rákosník.

Tak hned napoprvé to autoři rozbalili naplno. Působivá atmosféra, nečekaná pointa, a silná myšlenka nakonec. Mimochodem: hodně podobně vyznívá geniální povídka Alana Nourseho "Napříč ozářenou stranou".

Tvůrci (zřejmě) chtěli popřít klišé, která se kolem Václava Havla nakupila, a představit ho jako člověka chybujícího a pochybujícího, leč přesto hodna obdivu. Výsledkem je ale klišé na druhou a mísení dávno profláknutého s neověřenými drby. Nuda a šeď, ze které se vymyká jen pár scén (pokus o bigamii) a kterou "zcizující prostředky" (stylizace do divadla apod.) nerozbijí, naopak umocní. Přínosem filmu tak je jen to, že jistá brazilská fila může do recenze naprosto mimo mísu promítnout svou patologickou nenávist k Václavu Klausovi.

Vezmou vám majetek. Vezmou vám svobodu. Vezmou vám vědu a kulturu. Vezmou vám Boha. A nakonec vám vezmou děti. A pořád budou říkat, že to dělají ve vyšším zájmu a pro vaše dobro. Karellen = předvoj všech progresivistů.

Jeden z nejlepších Krejčíkových filmů (no, který by vlastně mezi ty nejlepší nepatřil?) jsem vždy vnímal jako komediální protipól Kunderova (a Jirešova) Žertu. V obou případech se tu odvíjí příběh zpackané pomsty. Místo otřesů velkých dějin tu máme historku z maloměsta, místo mnohaletého epického oblouku 24 hodin, místo lidovek opilé kutálkáře, místo brutálních pohůnků režimu směšné policajty a místo dramatu grotesku, ale výsledek a vyznění je totožné. Plánovaná pomsta za skutečná či domnělá příkoří se obrací proti samotnému mstiteli, zůstává po ní místo katarze jen škleb, pachuť a rozbité nevinné životy a viník nakonec odchází nezasažen.

Kachyňa ve svém vrcholném období byl urputným bořitelem mýtů. Ovšem nejen těch komunistických. A tak třeba v Uchu ukazuje hrůzu období politických procesů nikoli na heroickém příběhu typu Milady Horákové, ale na mocenském boji a vyřizování účtů mezi různými klikami bolševiků. V Noci nevěsty tak pro změnu, zcela záměrně, chybí patos Dobrých rodáků či Smuteční slavnosti. Příjezd umanuté "kulakovy" dcery (jedna z vrcholných rolí Jany Brejchové) tak není pro ves katarzí ani příležitostí ke vzpouře, ale vede jen k definitivnímu rozvrácení již tak těžce narušeného života. Její střet s komunistickým funkcionářem se rychle zvrhává ve válku dvou fanatiků, při kterém ani jeden nepočítá mrtvé a zraněné, a je vlastně úplně jedno, kterou stranu kdo reprezentuje. Možná i proto je tento film poněkud upozaďován oproti výše zmíněným, v nichž je dobro a zlo zřetelněji oddělené a hlavně odpovídá novému kánonu.