Noc nevěsty
Drama
Československo, 1967, 90 min
Režie:
Karel KachyňaHudba:
Jan NovákHrají:
Jana Brejchová, Mnislav Hofmann, Gustáv Valach, Josef Kemr, Josef Elsner, Čestmír Řanda st., Jaroslav Moučka, Josef Větrovec, Valerie Kaplanová, Libuše Havelková, Karel Houska, Zdeněk Kryzánek, Adam Matejka, Anna Kratochvílová, Jaroslava Vysloužilová, Petr Svojtka, Jiří Klem, Eva Foustková, Luisa Kollingerová, Marie Mašková, Josefa Pechlátová, Josef Koza, Antonín Novotný, Ladislav Kazda, Lubomíra Willigová, Jan Kraus, Magdaléna Holendrová, Simona Uhlířová, Eva Dyková, Ladislav Gzela, Jozef Sodoma, Pavel Handl, Miloš Vávra, Jindra Rathová, Josef Abrhám, Vladimír OčenášekObsah
-
Podzim a zima 1950: Do Týnce se po sebevraždě statkáře Konvalinky vrací jeho dcera, bývalá jeptiška. Zjitřené náboženské cítění a odpor proti násilné kolektivizaci vedou k tragickým událostem, které vyvrcholí během štědrovečerní noci... Tato syrová balada je jedním z nejpůsobivějších filmů autorské dvojice Karla Kachyni a Jana Procházky. (oficiální text distributora)
Podzim a zima 1950: Do Týnce se po sebevraždě statkáře Konvalinky vrací jeho dcera, bývalá jeptiška. Zjitřené náboženské cítění a odpor proti násilné kolektivizaci vedou k tragickým událostem, které vyvrcholí během štědrovečerní noci... Tato syrová balada je jedním z nejpůsobivějších filmů autorské dvojice Karla Kachyni a Jana Procházky. Komentáře uživatelů k filmu (20)
-
Radek99
Neuvěřitelné, jaké se točily snímky v těch několika málo letech tvůrčí svobody, maličkém ostrůvku mezi schematismem 50. a první půle 60. let a osudově se blížící normalizací let sedmdesátých. K jednomu z nejzásadnějších a nejtraumatičtějších témat novodobé české (a obecně československé) historie, totiž k násilné kolektivizaci českého venkova počátkem 50. let, se ale stačilo vyjádřit jen nepatrné množství filmů (mimo Noci nevěsty ještě fenomenální Všichni dobří rodáci Vojtěcha Jasného a Smuteční slavnost Zdeňka Sirového...) a po sametové revoluci se jejich počet hrubě nerozšiřoval (snad jen Tichá bolest Martina Hollého byla důstojným pokračovatelem této bolestné reflexe, přičemž silných literárních námětů se nabízelo hned několik, kupříkladu mne napadá působivý soubor povídek Čas kopřiv od Josefa Knapa...), takže tvůrčí plod osvědčeného uměleckého tandemu Karel Kachyňa (režie, spolupráce na scénáři) - Jan Procházka (námět - próza Svatá noc, scénář) je společensky navýsost potřebným a nedocenitelným projektem. Syrový černobílý baladický příběh, který je ozvláštněn ještě snahou obou tvůrců pojmenovat a demaskovat nejen fanatismus pohůnků totalitní moci represivního komunistického režimu (sedlák Picin a jeho metafyzický ,,trest", motiv autobusu plného ozbrojených milicionářů je však velmi mrazivý a dané anuluje...), ale zároveň také další totalitu náboženského fanatismu. Obé dohromady pak vyznívá naprosto katastrofálně, motiv rozvratu starého řádu vykresluje nadějeprostý obraz vesnice, kdy komunismus selhal, ale rovněž již zmizela pokora a tradiční víra v Boha, která předtím tvořila rámec tamních životů. Co zůstalo? Neodčinitelná vina a neexistence katarze... Největším kladem Noci nevěsty, mimo nesporné umělecké kvality, je pak fakt, že tvůrci jednoznačně pojmenovali věci pravými jmény, tedy 50. léta 20. století v ČSR jako dobu morální i hmotné devastace...(13.1.2012)
-
JFL
Striktně vzato se jedná pouze i ilustraci Procházkovy předlohy Svatá noc, ale nutno dodat, že je to ilustrace výtečná. Narozdíl od "Kočáru do Vídně", další Kachyňovy spolupráce s Procházkou, se zdejší vyprávění striktně drží předlohy a soustředí se na její funkční převedení za pomoci výrazových prostředků filmu odpovídajících dobovému modernímu stylu. Filmová adaptace se soustředí především na impresivní vyjádření atmosféry, k čemuž vedle kontrastu černé a bílé využívá občasné symbolistní prostřihy ozřejmující myšlenky a dojmy postav. Nicméně právě v těchto záběrech dostává film svou sílu a díky nim se mu daří nepolopaticky vyjádřit podstatu knihy - srovnání náboženského a komunistického fanatismu, jejich moci, ale také snadného úpadku.(7.8.2010)
-
sportovec
Vedle SMUTEČNÍ SLAVNOSTI či VŠECH DOBRÝCH RODÁKŮ je NOC dalším skvostem kolektivizačního tématu ve filmové vlně šedesátých let. O precízní práci režie i kamery tu bylo ztraceno již dost dobrých a výstižných slov. Atmosféra Havlíčkova rodišrě, zvoleného pro exteriéry, měla ve své době příchuť protistátní demonstrace stejně jako větší část obsahu tohoto díla. Větrovec či Moučka tehdy byli daleci svých normalizačních figur a v rolích borovských sedláíků minimálně obstojí. Velkým a milým překvapením je výkon Jany Brejchové, svůj standard odvádí jako vždy vynikající Slovák Gustáv Valach, zajímavé obohacení představuje i výborný Mnislav Hofmann. Zhruba ve čtyřech pětinách se však film láme, hlavní dějové linie nejsou uzavírány - i to už tu bylo řečeno - a kvalita díla je tím poněkud srážena. V kontextu své doby však NOC i tak patří k fílmům nadprůměrným a nevšedním. V Kachyňově početné filmografii pak nepochybně k těm nejlepším.(19.12.2010)
-
sinp
Střet dvou fanatismů: Ideologického a náboženského. A v konečné konfrontaci potvrzení nelidskosti obou dvou. Tak na takovémhle tématu se Karel Kachyňa odvážil rýpnout do zahnívajícího režimu, který musel opět přitvrdit, jinak by se definitivně zhroutil. Životní role pro Janu Brejchovou a pozoruhodně hmatatelná atmosféra strachu počátku padesátých let, kterou revizor Anděl zpodobňoval poněkud jinak... Co do autenticity se jedná o perfektní snímek, divácká atraktivita je takřka nulová.(11.5.2007)
-
jhrasko
Temný, odvážny a drzý počin, ktorý je ďalším dokazom Kachyňovej geniality /s odkazom najmä na jeho ranné filmy/. Je neuveriteľne sugestívny, formálne brilantný, nasnímaný v krásnych tieňoch a polotieňoch. A tak škoda nie plne využitého potenciálu, najmä v závere, v nedotiahnutých líniíách a motívoch - napr. miestny blázon citlivo a tlmene stvárnený Gustávom Valachom. P.S.Scéna jeho strihania je dychberúco erotická.(28.4.2010)
-
YURAyura
9/10 Tak tomu rikam hustota jak z hlediska ideologickeho, tak atmosferickeho. Velka skoda toho konce (poslednich 7 minut), ktery s celym prubehem filmu nejak nesouzni a vyvolava otazku jestli do nej uz tehdy nekdo nezasahoval. Jinak jasny trezorovy kandidat - toto se soudruhum nemohlo libit ani z meteosatu. Nad vybornosti hlavni predstavitelky se netreba pozastavoval , ale taky velmi dobre povybirani predstavitele venkova - kulaci, farar, funkcionar, blazen a exteriery kolem Havlickovy Borove z toho udelaly extra tridu. Na DVD potesi fundovana vlozka Taussigova - kez by podobnymy materialy oplyvala vsechna DVD! a zaskoci senilni babicka Libuska, co nevi, proc by mel byt podobny film zakazan...(30.10.2009)
-
MarJel
Úchvatně vizuální snímek. Měl by být natočen film o kardinálu Josefu Beranovi!(19.2.2011)
-
darkrobyk
Spolupráce Kachyňa - Procházka dala v 60.letech jedny z nejlepších filmů naší kinematografie. Osobně mám nejraději Kočár do Vídně, Ucho a pak Noc nevěsty. Pravda, příběh není tak temný, jako třeba Sirového Smuteční slavnost, je však velmi zneklidňující. Střet dvou světů zdá se nemá vítěze, ať již jde o fanatickou víru, a nebo o komunistickou ideologii. Jestliže Jasného Všichni dobří rodáci jsou kronikou, pak Noc nevěsty se zaměřuje na krátký časový úsek vrcholící střetnutím o Svaté noci. Mistrně nasnímané černobílé obrazy ( Josef Illík), mrazivá zimní krajina, bezchybná kompozice i pečlivá práce na kostýmech, dekoracích, detailech. Příběhu kralují vynikající herecké výkony. Kachyňa později přiznal, že scénář byl šit na míru Janě Brejchové. Ledová tvář, ledová cesta a v ní stopy bosých chodidel. Ne každé sebeobětování je mučednictvím. Chybí-li pokora, skromnost a soucit, nelze být vyvoleným. Obraz kolektivizace tak, jak se soudruhům nemohl líbit. Znovu se film dostává do kin až během roku 1989...(11.10.2011)
-
ybuko
Duchovenstvo, komuniste a lidova vesnicka masa, ktera lpi na starych tradicich a jen nerada se smiruje s nastupujici kolektivizaci. Uzasne vykreslene charaktery postav (ktera z nich by se dala jednoznacne oznacit za kladnou anebo za zapornou?) a skvělá kamera Josefa Illíka.(31.1.2009)
-
Raven0
Zajímavý střet náboženské "svobody" a totalitního režimu. Překvapivé je, že žádná z postav není vyloženě kladná, každá má své stinné stránky, skryté motivy nebo jen propadla lákavému kouzlu jménem fanatismus. Kola osudu se rozbíhají a vše směřuje ke svému tragickému konci...(4.7.2011)
-
fuckme
Film, který mě spíše uhranul svou neopakovatelnou atmosférou a baladičností, než politicko-filosofickým zaměřením. Brejchová je přímo mrazivá a Gustáv Valach bravurně vzládl dojímavou roli vesnického blázna. Škoda jen toho velmi rychlého konce, nějak mi do pomalu stavěného příběhu nezapadl. Tento film je zajímavý i velmi odvážnou scénou obnažené V. Kaplanové v samém závěru - tohle se musí vidět, kdo neuvidí, neuvěří tomu, ajk vypadají skutečné nulky :)(7.2.2008)
-
mortak
Velice blízké filmům L. Bunuela. Stejně jako ve jeho Viridianě, i v Noci nevěsty je jeptiška zobrazena jako duševně nemocná žena neschopná přijmout základní povinnost ženy - rodit děti, ač po tom neustále v nitru touží, a protože není schopna toto dilema vyřešit, chce se stát mučednicí. Socialismus zase popírá tradici, odmítá vše z minulosti, aniž by bral v potaz, že mnohé plnilo velmi dobře svůj účel. Celá Procházkova myšlenková konstrukce vychází z pozitvismu Augusta Comta, který odmítá jak náboženství, tak metafyziku, a na jejich místo chce dosadit společnost (místo Boha) a vědu (místo metafyziky). Z filmu tryská touha konce šedesátých let po třetí cestě - spojit starý řád s moderní dobou. Vánoce jako krásná tradice, ale nikoliv jako mystický návrat k počátku, kdy se člověk stává znovu a znovu svědkem Kristova narození a tím obnovuje a upevňuje svoji víru. Dnes ovšem vidíme, kam tato třetí cesta vedla - z vánoc se staly svátky kozumního nakupování a obžerství. On ten tvrdý řád nebyl až tak špatný - pomáhal vesnici přežít tvrdé zimy, povodně, sucho, hlad i války.(6.9.2010)
-
jitrnic
Pro mě další podivný film československé nové vlny, další padlý mýtus. Režie, kamera i celé vizuální pojetí filmu jsou velice zručné, ale jsou takřka k nerozeznání od desítek jiných filmů té doby. Největším problémem pak pro mě byla Jana Brejchová, která se pro tuto roli naprosto nehodila a chvílemi se mi zdálo, že moc nerozuměla promluvám, které jí do úst vložil Jan Procházka. Méně atraktivní a populární, zato oduševnělejší herečka by asi byla lepší volbou (už vzhledem ke zjevným uměleckým ambicím snímku). A herci jako Jaroslav Moučka či Josef Větrovec v tomto typu filmů působí jako pěst na oko (nic proti nikomu, jen se tito herci příliš proflákli v různých budovatelských veselohrách). Mě se to nelíbilo.(23.5.2009)
-
Sipora
Hodnotím film pěti hvězdičkami pro jeho neopakovatelnou atmosféru. Po zrušení ženských řeholí v Čechách se vrací bývalá jeptiška domů - na svůj rodný statek, který se zatím stává obětí kolektivizace (statkář Konvalinka raději zastřelí všechny své krávy, než aby je musel dát státu, a nakonec zastřelí i sám sebe); je večer a noc 24. prosince a Jana Brejchová jako statkářova dcera a bývalá jeptiška svou duchovní silou pohne místního ustrašeného faráře (Josef Kemr), aby sloužil půlnoční mši, což je v té době přísně zakázáno. Celá vesnice se vydá do kostela procesím, v jehož čele jde jeptiška - cestou žehná těm, kteří o to žádají a z úst jí vychází jen samé stříbro. Očividně svou duchovní silou stojí nad rezignovaným vesnickým farářem, kterému si dovoluje vměšovat i do půlnoční liturgie. Obyčejnému lidu je vše jasné - je svatá, což se zdá stvrzovat i její mučednická smrt. Po zhlédnutí filmu nelze nevzpomenout na Jasného Všechny dobré rodáky, kteří pojednávají o stejné době a o podobném vesnickém prostředí, avšak z úplně jiné perspektivy. Tam jsou všechny postavy detailně zpracovány, to samé lze říci i o propracovaném ději. Noc nevěsty je palba na city a představivost. Všichni dobří rodáci jsou jako výjevy od Breughela a Noc nevěsty je jako madona Murillova.(29.3.2010)
-
Horak
Násilně kolektivizovaní rolníci se poznenáhlu vzbouří, když návrat bývalé jeptišky zjitří náboženské cítění. Napětí vyvrcholí o štědrovečerní noci, která má daleko ke svátku klidu, míru a míru. Režisér Karel Kachyňa společně se scenáristou Janem Procházkou však mířili ještě dál: chtěli postihnout obrysy každého fanatismu, ať již se oháněl spásou na nebesích nebo už tu na zemi. Ve své baladičnosti stále působivé, černobíle natočené dílo těží zejména z běloskvoucí mrazivosti zimní scenerie.(5.1.2006)
-
farmnf
Velmi temný a velmi drzý snímek Kachyňův, jak tu někdo poznamenal. Kamera na výbornou. Nemyslím si, že se tu Kachyňa snažil o kritiku dvou extrémů, náboženství a komunismu. Spíš dal na misku vah osobní statečnost a sílu Slečny (tedy Jany Brejchové), emeritní řádové sestry a hoštaplera a zbabělého hajzla Picina, předsedu čerstvě a velmi násilně zkolektivizovaného JZD. Obraz vesnice v šoku padesátých let dotváří sluha Ambrož skvěle zahraný Gustávem Valachem. Nádhernou roli tu ztvárnil i Petr Svojtka, který je k víře chladný ale Slečnu patrně velmi obdivuje. "10 nebo 15, jsem úplně blbej, jezdím s koňma". Naprosto povedená záležitost a česká trezorová klasika.(18.10.2010)
-
pepino
Tohle se mi moc nelíbilo... Nevim třeba je to potřeba vidět vícekrát.(17.8.2006)
-
Romadoor
Závěr mi trochu uniká, ale tak to třeba má být - čtyry nebo pět? Sem úplně blbej, jezdim s koňma.(5.12.2011)
-
Fifer
Takové filmy se dnes opravdu netočí. Fanatismus totalitní moci vs fanatismus víry a mezi soukolím vystrašený český člověk.(14.1.2011)
-
cyglos
Objevil jsem film,o kterém jsem nevěděl. Kachyňa vytvořil atmosféru padesátých let tak, že běhá mráz po zádech. Ve všech směrech. Sonda do chování na "českým dvorku". Kamera je propracovaná jako vše ostatní. Brejchová - skvostně zahraná role. A nejen ona. Škoda jen, že se tomuto filmu nedává větší prostor. Zaslouží si ho plným právem.(25.10.2010)
