Atten

Seriálů, které by mě nikdy neomrzely, je po čertech málo a daly by se spočítat na prstech jedné ruky. Tenhle kulhající šmejd mezi ně patří. Děj, obsazení, režie, atmosféra, humor, hudební zpracování - vše na co si vzpomenete je u tohoto seriálu perfektní. 100% ,,Everybody lies..." G. House // Úprava po dokoukání seriálu: Musim říct, že mě poslední díl zklamal. Happyend a House? Divná kombinace. Měli zvolit smutnější konec. Klidně bych byl ochotnej i utrousit nějakou slzu. Škoda...

To byla šupa jak sviň. Měl jsem pocit, že dvouapůlhodinový film skončil během dvou minut. A za Zimmerovu práci vážně tleskám.

Tak to bylo... divný. Hlavní hrdina mi přišel jako vypatlanec s rozdvojenou osobností, už na začátku jsem doufal, že brzo umře, postavu "doktora" jsem vůbec nepochopil a Fishburne by si jistě zasloužil mnohem delší učinkování, než těch deset minut. Nejvíc jsem ale stejně fandil predátorovi, který tam visel svázaný. A tak si řikám - kde je kurva Arnold, aby všechny ty sráče nakopal do prdele?

Nečekejte nic světoborného a film se Vám bude líbit. Film, který je založen na skvělém hereckém obsazení, pár zajímavých akčních scénách a poměrně vtipných dialozích. Slušná oddychovka.

Nádherný a dojemný příběh s kouzelnou hudbou, Richard Gere a Joan Allen byli vynikající, ale film mi připadal vážně strašný. Emotivní scény byly spíš komické, dialogy stupidní a závěr, který by měl být asi nejdojemnější, jak z Troškovy pohádky. Kromě toho mi dost irituje pokus amerikanizovat japonský příběh a totálně ho celý dojebat. Nicméně mladý se to líbilo a pak jsme si suprově zašukali, takže to vlastně ušlo...

Prvních deset minut bylo vážně utrpení. Nejsem expert přes programování a bojim se zrzavejch. Navíc mi úvodní dialog nedával vůbec smysl. Dál už mě ale čekaly chytré a vtipné dialogy a to i když se o komedii vlastně nejedná, perfektní ztvárnění postav a celkově velice kvalitní zábava. Nečekal jsem od filmu nic a možná to bylo dobře.

Podle plakátu a stručného obsahu mi přišel Marley jako dost kýčovitá záležitost. Nakonec jednoho večera, když jsem si nudou okousal všechny nehty, drbání na koulích mě přestalo bavit a z dloubání v nose mi už tekla krev, zaslechl jsem z vedlejšího pokoje zvuk filmu, který běžel na notebooku. Nu což, mrknu se, horší už to bejt nemůže. Chvíli jsem jen tak postával a sledoval několik scén, přibližně od desáté minuty filmu, následně jsem se smál a ke konci řval jak menstruující třicítka, jejíž manžel šoustá sekretářku a ona sedí doma a sleduje dojemnou scénu z Pojišťovny štěstí. I muži mají své dny. Posmrkal jsem tři metry hajzlpapíru. Perfektní komedie, solidní rodinná podívaná a neskutečně silný, emotivní zážitek. Můžou ve filmu střílet civilisty, děti můžou žebrat, můžou Batmanovi zastřelit mámu, ale jakmile umře pes, je to horší než kopanec do koulí.

,,Děti, budete muset skončit s těma drogama, jasný? Tohle není žádná velká věda, to, co tu děláme. Jsou to jenom otázky. A jak říkávala moje máma, je to jen rock’n’roll, ale mě se líbí!“, pronesl ve filmu Henry Rollins. A přesně o to tu jde – rock’n’roll. Skvělá hudba, humor a upíři = Suck. A mě se to líbí!

Když golfista psal: ,, U tohohle filmu se dají zažít emoce téměř všech druhů.“, přepadla mě zvědavost. Několik dní na to, jsem film doslova zhltnul jako jednohubku a nevěřil jsem vlastním očím. Nečekal jsem, že mě může komedie o průměrném, americkém lůzrovi velice příjemně překvapit. Krásný film s perfektním příběhem, příjemným humorem a skvělým zpracováním.

Opravdu zvláštní film. Několik slečen, za jejichž slovník by se styděl kdejaký dělňas, co sotva vyšel devátou třídu a bývalý kaskadér, který si zrovna zřejmě zapomněl vzít svoje léky. Natočíme jejich zběsilý počínání a máme film od Tarantina. Naprosto nechápu, kde tento film vzal tak vysoké hodnocení. Lidi z kina odcházeli zhnusený. Taky bych odešel, kdybych nebyl promítač. Už nikdy víc.