Poslední recenze (71)
Písečná žena (1964)
Nejsem moc fanoušek filmů, které na čsfd spadají do žánru "podobenství"; často jsou to těžko srozumitelné deklamace k publiku, které postrádají samonosný příběh a uvěřitelné postavy. Tady je tomu naopak: i když je metaforický přesah jasný a všudypřítomný, film funguje sám o sobě jako strhující thriller. Radost podívat! Lehce mě zklamal jen konec - aniž bych cokoliv prozrazoval, připadal mi právě trochu jako deklamace směrem k divákovi spíš než jako důsledek přirozeného vývoje hlavní postavy - není to ale nic, co by mi zkazilo zbytek filmu. Nenechte se zmást těmi, kdo tenhle film považují za pomalý: snímek diváka nenechá vydechnout, celou dobu jsem v kině seděl napjatě přikovaný v křesle. A ještě ke všemu je vizuálně nádherný. Z vyprahlé atmosférou jsem fyzicky pociťoval sucho v ústech - nic podobného jsem u žádného jiného filmu nezažil.
nothing, except everything. (2023)
Generační výpověď, která pořádně neví, co chce říct, a zakrývá to přepálenou sentimentalitou a klipovitým střihem. Ale příjemně se na to kouká, to jo.
Bastard (2023)
Tomuhle eurowesternu můžu vytknout vlastně jen jednu jedinou věc, a tou je Mads Mikkelsen. Ne snad, že by roli ambiciózního kapitána Ludviga Kahlena hrál špatně - jen jsem mu prostě ty ambice nedokázal věřit, když na první pohled vypadá jako zasloužilý pantáta, kdo si spíš urgentně hledá chalupu na důchod. Bastard zkrátka potřeboval v hlavní roli o generaci mladšího Madse z roku 2006, aby opravdu fungoval. Pořád je to ale skvělý film, když nás tomhle člověk přimhouří oko. V nějakém alternativním vesmíru hraje Ludwiga Kahlena Nikolaj Coster-Waldau a v něm je Bastard opravdu bezvadný. Mimochodem, když se italským westernům z 60. let přezdívá špagetové, tak tohle je... slanečkový western?