Rattlesnake

Jeden z nejfrajerštějších filmů všech dob! Je nemožné býti pravým mužem a zároveň nebaštit tento skvost.

"I'm just gonna walk the earth."

Místy až úsměvně nerealistické a tep rozhodně nezvyšující poválčeníčko pod jedním chlupatým pahorkem uprostřed Vietnamu. Žádná varlata, patetické vymrčování do všech směrů, suchar na sucharovi.........nebrat!

Jediný sitcom, jemuž objevení mainstreamovým publikem neuzmulo ono dnes tak velmi často zneužívané přízvisko ,,kultovní".

,,Stone Cold! Stone Cold! Stone Cold!" J. Rův závěrečný orgasmus zcela vystihuje o kom celá tahle show byla. Zábavný byl Tyson na tribuně, křepčící při Austinových akcích......kdyby věděl, že hned další RAW bude mít jeho dva prostředníčky vmáčknuté přímo doprostřed ksichtu, asi by zvolil trochu decentnější projev...........Kromě Austina řádil i starý pardál Foley (objevil se ve všech svých variacích - Mankind, Dude Love i Cactus Jack), dokonce Chainsaw Charlie si odbyl svou derniéru. Rumble v 98 jel prostě po všech strankách na badass vlně. Ostatně jako každá show té doby.

Osobně můj nejoblíbenější rumble. Celá skvadra nejvetších naposledy pohromadě. Kane opět zešílel a rekordně poslal na pravdu boží 11 (!!!) borců. Nicméně brát si na Stone Colda, milovníka chair shotů, jeho nejoblíbenější nástroj se mu zákonitě muselo vymstít.

100 000 doláčů vypsaných na Austinovu hlavu nestačilo, nicméně si to nakonec Vince vyřešil sám (ne nadlouho), křivák jeden. Jinak určitě jedna z nejlepších Royal Rumble.

Bezdebat nejlepší wrestlemania historie! Nejvetší množství build-upů, kvalitní řvoucí tribuny, Jim Ross + Paul Heyman chemie, My way theme, výtečná atmosféra a především nejšťavnatější sestava zápasů: Zákulisní bitvy (Raven/Kane ještě s maskou/Show ještě s koulema), Rumble-like válka veteránů, Kruťácký HW title rozstřel (Taker/HHH), Angle/Benoit technikařina, Father vs Son family street fight Vince se Shanem, ALE HLAVNĚ ale hlavně dva velelegendární mače. Dudley Boyz/Hardy Boyz/Edge-Christian bombastický TLC orgasmus - několikametrové žebříky + desítky stolů, židlí, invaze Rhyna, Lity, mnohametrové pády ze žebříků, tarzanské skoky, lámání stolů Bubba stylem, whaaa nážez! Člověk zprudka oddychoval v extázi a nato byl doražen naprostým šílenstvím - Stone Cold Steve Austin versus The Rock smyslů zbavenou veleřežbou. Dvě nejbližtivější, nejtvrďáčtější (v prvním případě), nejkomediálnější (v druhém případě), nejnespoutanější, nejzbožňovanější gigahvězdy všech dob a zároveň hlavní postavy zláté éry wrestlingu - Attitude ery - se rozsekaly na kaši v nejsilnějším Main Event mači vůbec. K smrti zbožňuji a zároveň nenávidím tento zápas. Výústění mače, které všechny diváky (včetně J.R. s Heymanem) poslalo do kolen se slovy - "Son of a b....!" fakticky ukončilo Attitude eru přesně v tom duchu, v jakém probíhala (a jakou jsme ji žrali). I s odstupem skoro deseti let potvrzuji, že by jakýkoliv jiný konec nebyl dostatečně důstojným (kdo viděl uzná jak paradoxní je tento výrok) .