Vaso

Žalmanovy písničky mě provázely od doby, co jsem začal vandrovat. Zpívali jsme je večer u ohně, pobroukával jsem si je v duchu cestou do kopce, Film, tedy vlastně částečně hraný dokument, nabízí fragmenty vzpomínek na život muzikanta. Každý si najde ten svůj kousek, do kterého patří a každému tu bude chybět víc toho jeho kousku.

Dal bych i víc. Perfektní herecké výkony všech, výborně sestříhané a božský zvuk.

Předvídatelný děj, nic moc efekty, takový Blade po čarodějnicku, nicméně mě to nenutilo vypnout televizi a dokonce jsem to dokoukal. Tak dík alespoň za to.

Tak tenhle typ hororu mám moc rád. Ne moc krvavé ale o to víc elektrizující

jsem to sice vydržel až do konce (snad ze zvědavosti, co se dá vymyslet), ale takovou snůšku absurdit jsem snad ještě neviděl.

Obava z parodie na Maigreta se rychle rozplynula. Je vidět, že dobrým komikem může být jen velmi dobrý herec.

Nebylo to špatné, ale tak trochu to postrádalo více napětí (nebo větší gradaci). Ze sportovního prostředí jsem viděl už lepší.

Chvilku to musím vstřebat, byl to docela silný zážitek.

Šli jsme do kina plni očekávání, jelikož jsme na tento film dostali doporučení "to musíte vidět, je to bomba". Z kina jsme odcházeli tak trochu rozčarováni.

Tak trochu mi to připomínalo pokus o návrat ke S tebou mě baví svět kombinovaný s Jak se krotí krokodýli. Podle obsazení to mělo celkem potenciál, ale škoda, že ve chvíli, kdy děj sliboval pořádný rozjezd, se to zlomilo ke konci.