Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (253)

plakát

Batman a Robin (1997) 

Pro mě rozhodně jedna z největších záhad. Je až neuvěřitelné, že se tenhle snímek ocitá v černých barvách. Vážně netuším, kde je problém. Obávám se ale, že v tom filmu to nebude. Nepovažuju se za úplného kulturního analfabeta a mé přátele také ne. Přesto jsme se na film podívali a docela se nám líbil. Nebyl to sice ultra super nářez. Ale pobavilo to a to je hlavní. A Radyo: pod vlivem sedativ jsme nebyli.

plakát

Příběh rytíře (2001) 

Velice vkusně udělaná parodie na historické filmy. Milostná zápletka, která mi často zkazí celý film, je zde uvedena hezky nenásilně (ačkoliv se její linka táhne takřka celým filmem). První má zkušenost s Heathem Ledgerem tedy skončila pozitivně, ba co víc nadšením. Velká zábava, vtipné narážky, které však nejsou trapné. Námět je vlastně docela originálně pojatý. Nevím jak to dál šperkovat, člověk to musí vidět sám. Mimo to je i Paul Bettany maximální magor, kterého si nelze neoblíbit.

plakát

Spider-Man (2002) 

A já říkám proč ne. Tobey Maguire je opravdu výstavní tragéd (v tomto případě v dobrém slova smyslu) a tak jeho proměna v pavoučího muže je natolik „šokující“, že z toho má člověk dobrý dojem. Sympatické pro mě také je, že se tvůrci nenechali zlákat trendem dávat komiksovým hitům svou specifickou tvář. Tudíž je pro mě Spiderman značně věrný své předloze. Komiksová atmosféra je zde tak zvláštně navozena, že člověk musí skutečně obdivovat, jak se dá v hrané podobě ztvárnit. Nelze asi říct, že by Tobey Maguire odvedl obdivuhodný výkon, ale ono je to možná dobře. Takhle to působí více „nepřirozeně“ což je u komiksů vlastně docela normální a Spiderman není výjimkou. Přesto se nejedná o špičku a zábava nevydrží na několikanásobné pouštění. Proto na plný počet jít nemůžu. Edit: po letech (a shlédnutí Spider-Mana s Garfieldem a Hollandem) musím říct, že oceňuji tuhle verzi ještě o to více. Hype, který dostal třetí díl Hollandovky, byl strašně nezasloužený (nebo jsem na to zestárl, abych ocenil tuhle pubertální srágoru).

plakát

Batman začíná (2005) 

Christian Bale je prostě špatný, špatný, špatný. Nemůžu si pomoct, ale na Balea jako Batmana mám stejný názor, jako má mnoho lidí na Daniela Craiga jakožto Bonda. Nemůže mi pak nikdo vyčítat, že film pro mě byl takový nemastný, neslaný. Zatímco v Temném rytíři to držel hodně nad vodou Heath Ledger, tady to neměl kdo zachránit. Netvrdím snad, že Liam Neeson nebo Gary Oldman zahráli špatně, ale vytáhnout to nedokázali. A tak ta hezká komiksová Burtonovsko-Schumacherovská atmosféra je v tahu a místo úžasného netopýra je tu pro mě divnej pavouk. Někomu to prostě sedí, mne to skutečně neoslovilo.

plakát

Beowulf: Král barbarů (2005) 

Daleko lepší ztvárnění, než ta hollywoodská břečka. Paradoxně nejslabší momenty byly ve chvíli, kdy na scéně byla hlavní postava. Gerard Butler jakožto Beowulf je k smíchu a rozhodně ve mně nevzbuzoval dojem hrdiny. Zbytek osazenstva byl ale vynikající. Nevím, jestli je to dáno tím, že se režisérského kormidla ujal severský režisér, ale atmosféra byla vynikající a autentická (respektive dle mích představ o místu děje dle knihy). Herci severského původu byli to nejlepší, co film nabídl. Byli velice přirození a tak ve mně budili dobrý dojem. Občas film zabrousil na úplné slátaniny – trol hrající kuželky s lebkami a podobné podivné hříčky. Ale jinak velká spokojenost. Za Gerarda Butlera a pár hloupůstek hvězda dolů.

plakát

Samotáři (2000) 

Velice zvláštní úkaz české filmové tvorby. Je to tak trochu moje srdcová záležitost a vlastně i moje první setkání s Macháčkem a Trojanem. Ačkoliv jsem ještě do věku hlavních postav nedospěl, nemyslím si, že je to nutně překážkou. Problémy, které „hrdinové“ řeší, jsou často mezigenerační a tak jsou univerzální pro široké spektrum lidí. Poprvé jsem viděl tento snímek ve svých šestnácti (takže by se dalo říct, že v pubertě), přesto pro mě nebyl hlavním tahákem zhulený Macháček. Vlastně to ani není komická vložka, postava je hodně komplikovaná a nakonec se vlastně ukáže, že tráva je pro něj jen forma úniku před tím zlým a komplikovaným světem. Podobně před tímto světem utíkají i ostatní postavy, každá ale po svém. Například postava Mikyho Křena se jeví tak, že má vlastně všechno a nemá žádné starosti. Scéna s úmrtím matky však jasně dává najevo, že i tento „tvrďák“ má cit a své problémy. Omlouvám se, že jsem se tak rozepsal, ale nechalo to na mě opravdu silný dojem.

plakát

Habermannův mlýn (2010) 

Nevím no, moje svědomí by mi nedovolilo jít s hodnocením níže. Na druhou stranu výše také ne. Spoustu řečí o klišé a patosu se nese od lidí o tomto filmu a já si myslím, že je to hloupost. Juraj Herz nic nevnucuje, poskytuje každému možnost, ať si utvoří obrázek sám. A klišé? Ptám se: Kde??? To je přeci nesmysl. Toto je pole takřka nezorané a přitom s citem utvořené. Pro mě se Herz vrátil do svých osudových let, kdy tvořil skvosty, jako byl Spalovač mrtvol či Petrolejové lampy. Zkrátka umí moc hezky zpracovávat knižní předlohy (což se bohužel v poslední době moc nevidí).

plakát

Čistá duše (2001) 

Podle mě rozhodně nejlepší film s Russelem Crowem. Jakožto herce ho nemůžu vystát, ale tady ho snesu a ba co víc mu tu roli věřím. Velmi zajímavé nahlédnutí do duše génia, kterému se jeho vlastní rozum stane osudným. Ron Howard zde odvedl veliký kus práce, na druhou stranu je příběh Johna Forbese Nashe natolik zajímavý sám o sobě, že to nemohlo dát tolik práce. Rozhodně doporučuji všem, kteří si chtějí nad filmem zapřemýšlet a chtějí se nechat překvapit.

plakát

Vesničko má středisková (1985) 

Možná nejsem cílová skupina filmu, jinak si nedokážu vysvětlit fakt, že mě tento film skutečně příliš nezaujal. Podle úvodní věty to vypadá, že se mi snad vůbec nelíbil, ale to zase pravda není. Bylo tam pár skutečně povedených vtípků, Jenže samotná atmosféra na mě už od začátku působila nějak zvláštně tíživě, což způsobovalo, že jsem se nemohl toliko uvolnit. Takže pro mě film je a bude průměrný. Na druhou stranu ale chápu, že má film své skalní příznivce.

plakát

Pelíšky (1999) 

Asi je to dáno faktem, že jsem léta, ve kterých se film odehrává nezažil, ale u vytržení jsem z toho nebyl. Slyšel jsem mnoho vyprávění od lidí, kteří zažili rok 1968 a tak na základě toho soudím, že vyobrazení společnosti a duchu doby je v pořádku. Ovšem jakožto divákovi, který se chce zasmát a pobavit se mi postačilo. Neurazilo, ale ani nenadchlo. Myslím, že jsou jiné české filmy, které patří na toto místo.