Enterprise

Gruzínské ministerstvo propagandy mělo zase jednou plodné období a já až s nechápavým překvapením zjišťuji, že mezi diváky, kteří se úplně neorientují v problematice Války o Jižní Osetii a následné invaze ruských vojsk do Gruzie, tahle těžká propaganda celkem zabrala. Opravdu doporučuji všem, kteří si našli necelé dvě hodinky na shlednutí tohoto filmu, aby si našli taky pět nebo deset minut a trochu se podívali na historii tohoto konfliktu a případně porovnali civilní a vojenské ztráty všech stran konfliktu (například na české wikipedii, kde je ale skutečné ztráty gruzínských civilistů podhodnocené). Chápal bych natočení tohoto filmu (v této formě) krátce po skončení války, kdy ještě vládly v hlavách většiny lidí emoce. Píše se ale rok 2011 a tak jediným vysvětlením vzniku tohoto filmu byla zřejmě klesající popularita prezidenta Saakashviliho a snaha ukázat ho jako státotvorného vůdce a ochránce gruzínského národa. Ale zpátky k filmu. Po celou dobu jeho sledování bije do očí na jedné straně profesionalismus gruzínských jednotek v konfrontaci s ruskou pěchotou, kde většina ruských vojáku dovede jen střílet do vzduchu nebo do gruzínských civilistů (ve filmu je cca 50 mrtvých civilistů a min. 2 gruzínští vojáci, což je trochu nepoměr ke skutečným gruzínským ztrátám 250 vojáků a 240 civilistů). Opravdu si někdo myslí, že krytí tankové brigády, které vyžaduje dokonale zvládnutou koordinaci všech složek, by byli pověření nějací žoldáci či kozáci? Jen jsem čekal, kdy se tam objeví ataman Platov na koni. Malé skupince gruzínských vojáků se podaří zlikvidovat cca 40 ruských vojáků (během války ztratili jednotky 58. armáda 54 vojáků), jako bonus sestřelili protitankovým raketometem RPG-22 ruský bitevní vrtulník Mi-24 (rusové ve válce žádný neztratili). Samozřejmě blbost je i onen ruský nálet bitevních letounů Su-25 na svatební hostinu v předvečer války. První ruský nálet na dálnici z Tbilisi do Poti, blízké kasárny a radar přišel až následující ráno v době, kdy gruzínské jednotky už prakticky obsadily celé hlavní město Jížní Osetie Cchinvali, kde při bojích přišlo o život cca 40 jihoosetských vojáků a 164 civilistů. Tento nepoměr byl způsoben bombardováním města a přilehlých vesnic 27 raketomety BM-21 Grad, které jsou určeny k plošnému bombardování a jsou všechno jenom ne chirurgicky přesné, což si trochu odporuje s větou „Učinili jsme všechno, abychom minimalizovali civilní oběti.“ z úst Andy Garcii.

Příjemná oddychovka s několika zlodějskými vychytávkami, které ale chybí potřebné napětí a emoce. Ale na sobotní večer rozhodně dobrá volba.

Ještě se mi nikdy nestalo, abych dal mysteriozní historické inkviziční "detektivce" pět hvězdiček, ale všechno je jednou poprvé. Sice si trochu odporuji komentáři k pěti hvězdičkovým filmům, který mám v profilu (opravdu si film pár roků zase nepustím), ale těžko hledám jedinou věc, kterou bych mohl filmu vytknout. Po celý film jsem citil určitou neodvratnou osudovost, že to s holkou nedopadne dobře (podobně jako hlavní postava ve filmu Leon), takže nakonec jsem rád, že režisér udělal drobnou změnu ...

Americky verze filmu není vůbec špatná. Oproti švédské verzi autoři proložili scénář pár vtipnými komentáři a závěr filmu je trochu lépe propracovaný, ale jinak nemá prakticky nic navíc, co by mohla oproti švédskému originálu nabídnout. Detektivní část není tak plynulá a je dost upozaděna, oba detektivové víc pátrají na vlastní pěst než jako tým, ani prvotní navázané spojení mezi Mikaelem a Lisbeth (byť je blížší knížní verzi) se nemůže vyrovnat tomu jak tuhle část pojal Niels Arden Oplev a vzajemný vztah mezi oběma herci mi přišel trochu odbytý ve stylu skoč na krávu a je tele. Nedokáži posoudit na kolik jsem k tomuto filmu objektivní, když s odstupem čtrnácti dnů jsem zvládl překousnout oba filmu (švédský originál jsem měl možnost vidět jako první), ale buď jak buď, severská ko-produkce u mne o tu jednu hvězdičku zvítězila.

Pokud si dobrovolně pustím ve vánoční čas hudební pohádku, což je žánr, který se řádí v žebříčku mé oblíbenosti snad na předposlední nebo poslední místo, pak nemůžu pohádku ohodnotit jinak než pěti hvězdičkami.

Kvalitní, leč místy trochu nevyrovnaná politická satyra. Samotný nápad vyhlásit válku Spojeným státům americkým, abych ji mohl prohrát a čerpat následně rozvojovou pomoc, je sám o sobě geniální a dávám za to palec nahoru, ale na druhou stranu vetšina stopáže hrání si bombou mi přišla až moc naivní a natahovaná. "Hej, vidíš tu velkou budovu ? Tak já ji viděl první. Je moje."

Sice originální, ale hodně překombinovaný scénář, ve kterém se naučíte pár fíglu, co dělat v horách s nalezenými penězmi (a strýček Sam by z toho určitě neměl radost). Stallone tady překonává všechny Spidermany a Supermany, až se mi skoro dá, že by to Sylvester dokázal vyhrát i s ustřelenou hlavou. Ale za ty přírodní scénerie a protože mám pro Stalloneho trochu slabost, s odřenýma ušima ty čtyři hvězdičky dám.

Něco tak neskutečně nudného jsem už dlouhou neviděl. Od počátku filmu každou další minutou slábla moje naděje, že se něco změní k lepšímu až po půl hodině jsem film vypnul, protože už ve mně žádné naděje nezbyla.

O poznání svižnější epizoda než úvodní díl celé série. Celkem logicky odpadla úvodní rozkoukávací pasáž, protože každý ví, kdo je kdo a kdo proti komu bojuje, což ději jenom prospělo. Vždy mě dokážou rozesmát scénky jak se ve vzdálené budoucnosti opravuji kladivy a hasáky (a dalším nářadím) poruchy na letající lodi metodou udělej si sám, známou u nás zejména vlastníkům starých škodovek. Jinak z filmu jsem si odnesl jednu radu do života : Být robotem má jednu podstatnou výhodu - alespoň vás žádná hladová potvora nesežere.

Osobně mám rád scifi filmy ze starých dobrých časů, kdy éra digitalních efektů byla ještě v plenkách a scény se točili cestou improvizace, často metodou pokusů a omylů. Oproti dnešní digitální sterilitě a chladné dokonalostí číší z těchto filmů závan lidskostí a prvotního průkopnictví. Hvězdné války jako celek nejsou nic jiného než pohádka pro dospělé, všichni to víme, ale možná právě proto je máme tak rádi. Samotný film se místy nevyhne hluchým pasážím a možná by neuškodilo někde 15 minut vystříhat, aby film měl větší dynamiku, ale přesto jako celek film bezchybně funguje.