Znovu se mi potvrdilo, co jsem věděl už dávno - Černý Petr je nesmrtelný dílo, skoro bych chtěl použít slovo geniální, ale geniální je v tom, jak působí prostě, životně, živoucně a je neustále aktuální a věkem vůbec nezestárnul - to je pravé dílo génia. Neviděl jsem od té doby bezprostředněji a přitom tak přesvědčivě působící generační snímek. V 90. letech se tomu nejlépe přiblížil Gedeon s Indiánským létem. Ale Černý Petr je přeci jen originál. Forman prakticky natočil něco nového, objevil vlastní styl, natočil něco, co v té době nebylo. Další důkaz génia. Je to prostě projev velkého talentu, protože natočit film "ze života", aby nepůsobil jako film, ale jako život, to je snad nejtěžší. Forman byl (a je) ctitelem Chaplina, je to poznat. Scény z úvodu filmu, z krámu a posléze pronásledování podezřelého pána je chaplinovské, člověk se u toho směje jako blázen, protože je to tak skutečné, znám to dokonce z vlastní zkušenosti. Scény z obchodu, plovárny, taneční zábavy jsou prostě dokonalé v tom, jak jsou autenticky zachyceny, a přitom neuvěřitelně vtipné, vše plyne z dokonale odpozorovaných situací a zajetých typů lidského chování v těch situacích. Tyto scény střídají Otcovy proslovy do duše Petra. Platí to samé, rovněž dokonale odpozorované a předvedené modelové situace ze života, které zná ne li každý, tak skoro každý člověk na vlastní kůži. Je nám to prostě blízké a proto to chápeme. Ale budu mluvit za sebe, dobrá, mně je to blízké a známé. Úžasní herci neherci. Přinutit zahrát neherce je velmi těžké, sám Forman o tom píše ve svých pamětech Co já vím? Někteří neherci nejsou schopni před kamerou nejen přirozeně vypadat, ale ani promluvit. Nejvíce chvály sklidil Pucholt za Čendu, ano je výtečný, ale stejně výtečný byl i Jakim, Vostrčil, i představitelka Pavly a Čendova kamaráda Zdeňka a ty epizodní role. Zkrátka todle se podařilo výtečně i s tou otázkou na konci a nedořečením...to je...konec. Zkrátka pro mě dokonalost, a z fleku bych jen za tenhle film napařil Formanovi prvního Oscara.
Skvělé drama, koflikt dvou ideí, dvou pohledů na život, které prezentují dva rozdílní "zástupci", rozhodně silné téma a skvělé zpracování, které stojí především na umu hlavních dvou představitelů, MS dokázala, že pořád umí ještě zahrát a dává vzpomínat na její lepší herecké časy a PSH je jí rovnocenným protivníkem, AA zdatně přihrává a VD se blýskla v kratičkém výstupu. Takže celkově povedené.
Už na tomto solidním debutu bylo jasné, jakým směrem se bude ubírat další Nolanova tvorba - naprosto vyspekulované, s realitou nic nemající společné, překombinované příběhy laděny nejčastěji do žánru thrilleru, které sice skvěle fungují, ale mě nechávají naprosto chladným díky odtažitosti a neosobnímu způsobu, jakým Nolan pracuje - chybí mi u všech jeho filmů nějaká jeho osobní stopa, filmy dělá precizně, ale bez osobního výrazu, pouze jako "dokonalý" stroj.
Fuj, byla to přece jen děsná doba, mauzoleum. Ten film má dneska hlavně hodnotu jako dokument, ukazuje dobu, která už je nenávratně pryč, a jak to v ní vypadalo - ulice, auta, oblečení, reálie Prahy, hudba, která teda byla opravdu příšerná, ta pop music aneb Michal David (žel) navždy. Ten samý komentář platí i pro Diskostory, až na tu Prahu.
Nikoliv průměrný Lumetův film o tom, že korupce byla (nejen od časů Serpica), je a bude věčná stejně jako, nejen, Lenin žil a bude žít. Doufám ale, že odkaz Lumetův bude o něco živější než ten Leninův.
K tomuto filmu mohu napsat dva různé komentáře. První by byl tento. Tomuto filmu nelze nic vytknout, ve stopách Tarkovského, dokonale bezchybné dílo. Druhý by byl tento. No jo, bezchybné, dokonalé to ano. Ale je to přesně ten typ filmu, který mě nechává spíše chladným, podruhé to vidět nechci. Bez chyby, ale za srdce mě to nevzalo. Jak takový film ohodnotit? Podle prvního musím dát pět. Podle druhého tak tři. Takže kompromisně za čtyři.
A jednu čistě subjektivní poznámku z hloubi mé duše - nesnášim malý umíněný protivný spratky koljovského ražení, takže ten malý hoch mě tam neuvěřitelně iritoval, naopak otec mi byl sympatický. Závěr byl působivý.
J jako Josef, V jako Veronika, D jako Debil, Č jako...a tak dál...jako by nestačilo říct jen to písmeno, jako bychom byli všichni imbecilové co musí říkat něco jako...jinak bez výhrad, občas se člověk i pobaví...například když HO někdo nazve Hroch obecný místo obojživelný...občas se tam člověk dobře ztrapní, což je milý.
Takovejdle dokument by si zasloužila každá kapela...PJ maj tu kliku, že Crowe je jejich fanda. Rád bych, aby někdo natočil podobnej dokument i o Nirvaně...Crowe to ale nejspíš nebude, on má raději PJ.
Ano, když film nedávají u nás na čt2, tak využiju rád nabídky našich bratří a přepnu na stv2, ty naše dvojky, ještě, že je máme...
No a film? Výborný, jak jinak, značka L.Malle byla zárukou kvality.
No výborný...skoro až neuvěřitelně kvalitní debut A.Paynea, že to bude tak dobré, tak to jsem fakt nečekal...ta směsice černýho humoru, jízlivosti, ironie, společenský kritiky, sarkasmu - to byl nádherně namíchanej koktejl - pro takovýdle typy filmů musí mít tvůrce cit, aby to fungovalo, a Payne ho prostě má. Výborná Laura Dern. že to je dobrá herečka sem věděl už dávno, ale zde to teda bylo něco extra. Takže vážně lahůdková věc.
Yes, každoroční předkrm před Oscary, same as every year, směs emocí, ať už opravdových nebo předstíraných, hlavně, že se všichni baví, a kdo se nebaví, pobaví se jinde, a jinak. Třeba na Oscarech.
Já už bych fakt přál Glenn Close, aby jí konečně už toho Oscara dali, protože dávat to pořád Meryl Streep už je docela embarassing. Potěšila mě cena pro Jessicu Lange a Lauru Dern, přesto zůstává hořká pachuť po tom, co si člověk uvědomí, jak skvělá herečka jako J.Lange už dávno nehraje velké role ve filmech, ale pouze v těch "druhořadých" pro Tv. No jo, je to všechno otázka módy a toho, kdo je zrovna v kursu. Momentálně je to především G.Clooney. Dostane Scorsese druhého Oscara? Docela bych mu to přál. Jemu a nebo Malickovi.
Bohužel na technické kvalitě se neblaze podepsal Tooth of Time, jinak jde ale o povedenou televizní iscenaci s výbornou J.Tvrzníkovou v roli Soni a I.Janžurovou jako Kety...pobyt R.Hrušínského na scéně by se dal označit jako oživlá rekvizita, v tom je určitě tato "role" v jeho kariéře ojedinělá.
Je těžké hodnotit pouze vytržený fragment z vystoupení, které by mělo být viděno a hodnocené celé, ale tak tragicky jako Igi B. to nevidím...Ano, kobejnovo "uhýknutí", dear igi B., bylo odsouzeno a posláno za mříže...
S pozdravem a v úctě kobejn.
Povedená koncertní fůze dvou legend, obě si svou pověst zaslouží, obě si dělají vše po svém, obě šli a jdou stále svou vlastní cestou, obě jsou věrné sami sobě...obě mají pozoruhodné frontmany, kteří mají své charisma a originalitu...
ovšem nesouhlasím s Kulmonem, myslím že co napsal není jen jeho subjektivní dojem, ale i nepřesné...Tři sestry nikdy nehráli čistý punk, začínali jako "pub rocková" kapela, typická pro ně byla "hospodská poetika", mnoho jejich písní by se dalo označit jako punk rock, ale nikoliv všechny, na to jsou výrazově mnohem pestřejší, hudebně i textově velmi často překračují a vykračují ze škatule punku...tudíž označit je jako punkovou kapelu je přinejmenším velmi nepřesné - jako punk bych označil jiné kapely - SPS, Šanov, E!E, NVÚ, Čertůf punk - to jsou opravdu punkové kapely. Visací zámek, dle mého, také není čistý punk, také mnohdy překračují hranice, ale rozhodně bych souhlasil s označením punk spíše pro Visáče než Sestry. Dále. Napsat, že "skupina začala hrát pofidérní rádiový popík" (míněny Sestry) to je podle mě také přinejmenším nepřesné, a řek bych, že to je až skoro křivé obvinění. Použít zde toto označení je velmi nevhodný - pofidérní rádiový popík je přesně to, co hrají pofidérní rádia, občas poslouchám takové rádio v práci, ale za celou dobu jsem v něm jedinkrát neslyšel zahrát Tři sestry, ani jejich "nejpopovější" písně, které by třeba pofidérní rádia zahrát mohly. Takže i zde se podle mě jedná o nepravdu. Tím pádem je mylné i další tvrzení, že "kterým si sice získala novou základnu, ale ty pravověrné fanoušky ztratila." Pokud vím, Tři sestry mají stálou, a spíše se rozšiřující fanouškovskou základnu, ale nikoliv kvůli tomu, že by jejich písně hrála rádia - jejich písně rádia nehrají, a Sestry to ani nepotřebují, jejich fanoušci jsou jim věrní. Znají jejich tvorbu z cédéček, kazet, internetu a především koncertů. Další argument, že "by jinak nebylo možné, aby z hitovek zahráli pouze Zelenou, Život je takovej a dejme tomu Mexiko" je rovněž absurdní a dále "a nezlobte se na mne, nezahrát Kovárnu, to je jako kdyby Kabáti nezahráli Žízeň." Hmm, takže, když Sestry nezahrajou Kovárnu, tak z toho Kulmon vyvodil, že Sestry začali hrát pofidérní rádiový popík. Opravdu velmi povedená úvaha - nesmyslná premisa a nesmyslný důsledek. Pokud nějaká kapela nezahraje na koncertě nějakou skladbu, která je pokládána za kultovní, znamená to snad automaticky, že ta kapela "začala hrát pofidérní rádiový popík?" Co to je proboha za nesmyslné nepromyšlené tvrzení? To samé, uvádět vedle Sester Kabát, neprozrazuje to už samo o jakého "pravověrného" fanouška jde? Kabát bych rozhodně vedle Tří sester nekladl, a pokud tak někdo činí, sám tím na sebe prozrazuje jakého typu je jeho "pravověrnost".Kabát je trochu jiný typ kapely než Tři sestry. Na závěr "Každý se vyvíjí, někdo ale blbým směrem, který v případě Sester začal již albem Hudba z Marsu." Hmm, co je zas tohle za podivné tvrzení? O tom jaký směr je "blbý" se nechci přít, ale tvrdit, že Hudba z Marsu byla nějakým odklonem od předchozích alb je také nepřesné - když poslouchám jejich desky jednu za druhou, nevidím a nesleduju v integritě jejich tvorby nějaké výrazné změny - tím, čím kapela začala na první desce pokračuje i na dále, jediné co kapela udělala, že si trochu rozšířila výrazový rejstřík, přesto ale za celou dobu neopustila docela svou "hospodskou poetiku", pouze neustrnula ve vývoji, a rozšířila ji o mnoho dalších podnětů a vlivů. Kulmonův komentář tak dělá jen dvě věci, uvádí zavádějící nepřesnosti o kapele Tři sestry, a mluví o tom, jakým je asi on sám "pravověrný" fanoušek, a pokud kapela přišla právě o takového fanouška, za jakého se Kulmon považuje, pak je to jedině dobře.
Jako děti sme podobnej typ filmů milovali, ale co s tím dnes? Když sem na to včera koukal, tak sem si říkal, no ale to už je fakt uplná blbina, to už nemá s původnim růžovym panterem nic společnýho...sází to hlavně na absurditu a se střídavými úspěchy to baví...jelikož sem se ale u toho bavil o něco více než u předchozí části, hodnotím to lépe...jinak je to ale pitomina od začátku do konce...Sellers je ovšem jako herec vyýborný.
Hmm, o zdařilém návratu nemůže být řeč...a nuda to byla i Sellersem v záběrech...jen můj skromný dojem...fórky tam jsou veskrze na té nejprimitivnější úrovni, navíc občas nesmyslně natahované (s žárovkou, vysavačem)...opravdu velmi slabé, alespoň pro mě.
Sakra, tak i kobejn se vyžblechtne a napíše tady nějaký "moudro", ale jediný, co mě napadá je, jako nic moc, vcelku ztrátu času...a to sem se na to podíval radši podruhý, abych teda zjistil, jaký to bylo poprvý, a bylo to stejný...prostě nijak zvlášť mě to nebavilo...celej film furt jen něco o nějakých kopancích...a čert ví co to vlastně bylo...na konci to už bylo jak nějaká bondovka na lyžích...chvíli zas jak nějaký zpomalený film...prostě mix všeho pro všechny...but not for me i guess...a tak nejlepší z celýho filmu byla písnička od Edith Piaf...takže příště už si pustim jen tu písničku a na film budu vzpomínat už jen ve snu ve snu ve snu....sakra, snad už nejsem ve snu?
Excelentní! Polanski je mistr na podobný typ filmů už od Nože ve vodě a Slepé uličky - a todle je prostě lahůdka! Jedinou "chybou", kterou to má je krátká stopáž, Já bych se na to vydržel dívat ještě déle. Ale jinak bezchybné.
Tak taky přispěju taky ňákym názorem nebo jak to nazvat, ale čistě jen kvůli sobě, né že bych chtěl někoho ovlivnit nebo reagovat na něčí ovlivnění, takže do toho (plís exksůjz maj lengvidž sleng...)...tak děti, pohodlně se usaďte, kobejn vám poví pohádku o tom, jak šel včera do kina...
No, tak sem se vydal na tendle film do kina, né že bych ještě den před tím věděl, co dávaj, byla to spontánní akce, prostě sem se po x měsících vydal do kina, asi bych šel na cokoliv, co by dávali, páč sem měl cinema absťák...kouknu co dávaj, a hele, novej Finčr, dobrý říkám si, zajdu na něj...se svym předchozim Soušl networkem mě pěkně nasral, páč mě tím vůbec neoslovil a nezaujal, ale jelikož filmař je to výbornej, tak mu "dám new chance"...ale poučenej tim "pravidlem", že když se na něco člověk těší, je pak zklamán, a naopak, když se na to netěší, může být mile surprájsd, sem zvolil seknd variantu a říkal sem si, hele, jo du na to, ale žádný grejt expektejšns, jasný?! Tak todle sem si říkal jak mantru a šel sem to the movies, jak se říká na divokym západě...navíc bylo to "magic" date Friday The 13th, super, ideální den na to jít někam do kina, u pokladny vyplivla elektronická tiskárna lístků, z čehož paní pokladní byla kvajt desprit, páč v dnešní době, jakmile vyplivne něco elektronic, tak sou z toho hned all human beings pěkně cracked up...zatimco pani propadala "Panic room", já a pár humanoidů ve frontě sme se tvářili, že everything´s gonna be all right...ale mě už začlo trochu vadit, že se blíží dvacátá godina a Lejdy Ticket si hraje s ticket mešín a neuvědomuje si, že film co nevidět začne, a já stejně jako Alvy Singer z Anní Hól nenám rád, když nevidim film přesně od začátku, přesně od tý chvíle, jak začnou tajtls...takže tikit mešín dál sabotoval svůj džob a Lejdy tiketní prostě musela vzít pen do ruky a writnout tam růčo number of row and seat, což teda bylo přímo geniální řešení danné situace, neb jinak by hrozilo, že bych v tý mini kjů před Penik růmem stál ještě teďka...takže hurá, tikit držim v hendu a walkuju těch few steps co mě dělí od Cinema theater, wow! teď už jen nezakopnout a nekoukat kde co lítá a rychle nakráčet do sálu, kerej, ou maj Gád, byl už v pohotovostnim režimu, a ou maj Gád podruhý, film už olredy běžel, Ou maj faking Gád, byl sem z toho kvajt rozhozen, neb sem moch přijít možná o minutu či minutu end hálf úvodních titulků, který ale teda, z toho kousku, co sem viděl, byly pěkně promakaný, odehrávaly se tam jakési - co já vím - právě že ani nevím - ale jakési podivné animace či co a do toho to rozjížděli pánové Reznor a Atikus, což teda sem si říkal, hmm, čoveče, to je něco! Klidně bych to watchoval i déle a nebo se na to podíval right from the bigining...jenže smůla, nebudou to kvůli mě celý zas pouštět od stártu, takže sem žel, musel, oželet tu úvodní titulkovou sekvenci, která vypadala a zněla fakt dobře...no nic, jakžtakž usazen v třetí řadě před plátnem, páč rád sedávám hluboko down abych neměl kolem sebe žádný rušící humanoidy and jejich mrazivý faktor, který je v kině ale leckdy spíš hot, páč lidi, jak známo se občas v kině i pěkně zavařej, takže jakmile sem se zadkem zavrtal do sedačky, a já se zavrtávám vopravdu rád, už tam kráčel Deniel Krejg, kterýho sem měl tu čest vidět vlastně for the first time on silver screen, páč nejsem jinak jeho ani Bondův fan, tak sem byl zvědavej, jak na mě tendle dle mýho olmoust bez výrazu ektr zapůsobí...co se dělo pak už nevim...zřejmě se začal odvíjet děj filmu a já ho sledoval...ale pamatuju si, že sem si už v průběhu děje říkal, ty vole, vono to fakt funguje, Finčr is back in grejt šejp ent kalr...prostě jednoduše simply řečeno, film byl grejt, ebsolutly a bez doubt a já si říkal, no, kamaráde, todle prostě Finčr fakt umí a mně právě nejvíc sedí ty jeho krimi stories jako byl třeba Zodiac nebo Seven...a taky sem si říkal, že Finčr umí udělat fakt skvělej první dojem, takže v tomdle je fakt silnej a já dávám fájv právě za ten ohromující první dojem, k tomu sem neměl žádný výhrady, co bude dál se uvidí, až se to uvidí znova, pak se teprve prověřuje ta pravá kvalita, zda i na podruhý na potřetí atd film obstojí...z Podivnýho případu BB sem byl v kině taky na poprvé emejzd, ale na podruhé už mě to tolik nebavilo...takže těžko říct, jak to bude s tímdle filmem, ale jak říkám a píšu, včera sem z toho byl fakt nadšenej, podobně jako kdysi na poprvé z Seven nebo Fight clubu...jenže co zbyde až první nadšení vyprchá...to je otázka...ze Seven a Fajt klabu zbyly jen dobrý filmy, ale už z nich nejsem tak na větvi jako když sem je viděl for the first time v kině...zdá se mi, že v tom je zakódovanej celej Finčr - umí udělat fakt silnej dojem, ohromit, omráčit atd....ale opakováním trochu ztrácí...a jelikož já miluju opakování, rád se k něčemu vracim again and again, tak sem zvědavej jak to bude s tímto filmem, ale jak říkám, píšu a opakuju, na první dojem mu nemám absolutně co vytknout - bylo to pérfekt a já byl celym tim filmem i s ektorama (proč ten Skarsgard je teď tolik obsazovanej? Plummer is still alive, Crejg was ok, no a ta holka with the dragon tatoo was simply great), samozřejmě s mjůzik, kterou sem celej film pečlivě vnímal, páč Trentík s Atikem si tam po straně rozjížděli svý vlastní epic themes, samozřejmě výborný byl nápad to umístit do Sweden locations, který sou narozdíl od těch emerikn neokoukaný, i když kvajt ebsurd byl fakt, že sice to bylo šůtnutý ve Sweden, dodržely i sweden nápisy v obchodech but all spoke english, což si prostě nešlo nevšimnout této "diskrepance", ale to je tak jedina drobná "vada na kráse" tohodle filmu, či spíš mého dojmu, z tohodle filmu. Takže podtrženo sečteno, já byl krásně namlsán vším, co na mě z plátna mluvilo, koukalo, hrálo, zvučilo - prostě dvě a půl hoďky audio vizuo labůža...maybe už v tej konečnej fázi sem si už začínal lehce uvědomovat time a že bych se podíval na clock, ale když sem to udělal zbývalo do konce už jen asi deset minut...takže i ve zkoušce času obstál dobře, že sem si ten čas začal uvědomovat až těsně před koncem...tudíž dlouhé to bylo dost, ale jak říkám, drtivou většinu filmu sem neměl potřebu zjišťovat kolik hodin je...odcejpalo to dobře a nenudil sem se u toho, páč se mu povedlo mě prostě k tomu jako by očima a myslí přikovat, odkoval sem se právě až těsně před tím koncem, kterej byl dělanej jako takovej slow fade out, aby sme se jako by zklidnili a připravili na leaving las kino...well, tak to to byla taková moje short story na námět návštěva filmu Davida Finchera, kterou hodnotim za výbornou, to sem si zas po dlouhý době v kině spravil chuť a potvrdil můj názor na tohodle filmmejkra, kterej má ty filmy pefrektně promyšlený a natočený, ale různorodě trvanlivý po datu otevření, to už je otázka...ale na první dojmy je skoro ten nejlepší. Tak to byla myšlenka na závěr jak z pevnosti Boyard a já si můžu jít zas lehnout s pocitem, že sem se uspokojil filmem, svym vyjádřenim...a ještě musim zlikvidovat tu kocovinu, která mrcha se vždycky objeví po pobytu mezi drinking humanoids at the Pub - Ou maj Gád, Save me from hangouvers gejm ouvers...no já myslim, že to už můžu stopnout...takže Stop!
jasně, už to bylo zase o kousek stupidnější než počátek, ale ještě se to dalo...ale po tomdle dílku už sem Mistra A Little bit neboli Trošku přestal trošku víc vnímat...respektive sem ho začal ignorovat, páč některý lidi a filmy je postě lepší se jim vyhýbat...Trošku sem prostě vnímal jako každej, kdo prostě vyrůstal v tý době, kdy frčelo Seno a Jasněnka...takže pro mentální vývoj zhruba desetiletého člověka jsou jeho filmy vcelku neškodný...ale s postupujícím věkem už prostě člověk nemůže riskovat lobotomii filmovýho vkusu a proto sem už jeho další filmy raději nesledoval...fakt bych do toho nešel, páč by to byla zcela jistě mental suicide...takže goody bye Zdeňku, rotuj v hellu nebo kde chceš... seš koneckonců oživlej čert z nějaký zapomenutý Troškovy pohádky ne? Ale prosím, neodpovídej mi...některý odpovědi mě fakt nezajímaj...
"Mami a co je to coura?" (pár facek) a Růžičková na to: "Hajzle jeden!"
tak tadle ukázka v dnešních zprávách tv prima mě pobavila, otázka je, zda li by mě bavil celý film...i dnes...ale možná jo, já to bral dycky jako takovou pokleslejší verzi Homolků, nebo vesnickou verzi...je to prostě blbé stejně jako my lidi (ty blbý) - naše zrcadlo, lidí...sem tam se tomu dá i zasmát.
Pro mě nebyl šok tento film, protože Wůdy už šokovat nemůže, ale šokem pro mě byl GodComplexův komentář...takže Wůdy, ty si dokázal přesvědčit i samotného Boha, tak za to klobouk dolů...samozřejmě o tom, jaký je Wůdyho nejlepší kousek by se dalo debatovat do alelůja...ale že nadchnul Wůdy Hatera, to je opravdu překvapení...daleko větší než samotný film...
Jeden z posledních velkých filmů JH, který nebylo možný strašně dlouhou dobu nikde vidět. Teprve až nyní ho čt2 uvedla, ale stejně až těsně po půlnoci, aby ho náhodou nevidělo více lidí - a proč? Naprosto nechápu proč je tendle film tak "nestravitelnej" - někomu vadí, že hl. hrdinkou byla komunistka. No a co? Tvrdit, že to je "propaganda" nebo "film na objednávku" je absurdní - každý film vzniká "na objednávku" - to je prostě normální filmový proces. Herzovi šlo hlavně o zužitkování vlastních zážitků z koncentráku a obviňovat zrovna jeho z toho, že by dostal za tento film od komunistů zaplacenou zlatem je prostě absurdní. Herz zrovna nepatřil k těm, kdo by se nechal uplácet a už vůbec ne od komunistů. Podobná tvrzení jsou naprostým nepochopením a jsou dogmaticky omezená. Film je to prostě silný. Jako celek i v jednotlivostech - scény z koncentráků výborné. Herz si později stěžoval, že Spielberg okopíroval přesně záběr po záběru scénu, kdy svlečené ženy v hrůze čekají, zda ze sprch poteče voda nebo plyn. Přesto, prestiže se dočkal Spielberg, nikoliv Herz pro svou originalitu.
Nedávno umřel Václav Havel a já jen čekám, kdo bude další. Čímž nechci říct to, že se nemůžu dočkat až někdo umře, ale to, že se prostě teď bude stávat čím dál častěji, že někdo, koho mám rád a vážim si, prostě umře. Miloš Forman patří rozhodně mezi ty, u kterých mě zpráva o jeho smrti zcela jistě silně zasáhne. Miloš je takovej náš českej Rocky - chlápek, kterej se z outsidera vyšplhal na vrchol, muž, kterej "dobyl Ameriku". Zatímco kolega Passer v USA díru do světa neudělal, a neudělal ji nikdo z ostatních exilových českých režisérů, Forman to dokázal. Obdivuhodný talent i člověk. Působí trochu nemotorně a komicky, když mluví nebo kouří doutník a hraje si na "big bosse", ve skutečnosti je to neuvěřitelně chytrý a pracovitý tvůrce, který si prostě svojí prestiž vydřel a zasloužil. Bylo by fajn, kdyby ještě zvládnul natočit jeden film, ale i kdyby ne, to co udělal je obdivuhodný a docela to stačí. Jeho české filmy miluju bezvýhradně. Ty americké s výhradami - minimálně tři jsou ale extraordinary. Takže Miloš Forman - rozhodně ano a navždy.
Moje komentáře
Černý Petr (1963)
Znovu se mi potvrdilo, co jsem věděl už dávno - Černý Petr je nesmrtelný dílo, skoro bych chtěl použít slovo geniální, ale geniální je v tom, jak působí prostě, životně, živoucně a je neustále aktuální a věkem vůbec nezestárnul - to je pravé dílo génia. Neviděl jsem od té doby bezprostředněji a přitom tak přesvědčivě působící generační snímek. V 90. letech se tomu nejlépe přiblížil Gedeon s Indiánským létem. Ale Černý Petr je přeci jen originál. Forman prakticky natočil něco nového, objevil vlastní styl, natočil něco, co v té době nebylo. Další důkaz génia. Je to prostě projev velkého talentu, protože natočit film "ze života", aby nepůsobil jako film, ale jako život, to je snad nejtěžší. Forman byl (a je) ctitelem Chaplina, je to poznat. Scény z úvodu filmu, z krámu a posléze pronásledování podezřelého pána je chaplinovské, člověk se u toho směje jako blázen, protože je to tak skutečné, znám to dokonce z vlastní zkušenosti. Scény z obchodu, plovárny, taneční zábavy jsou prostě dokonalé v tom, jak jsou autenticky zachyceny, a přitom neuvěřitelně vtipné, vše plyne z dokonale odpozorovaných situací a zajetých typů lidského chování v těch situacích. Tyto scény střídají Otcovy proslovy do duše Petra. Platí to samé, rovněž dokonale odpozorované a předvedené modelové situace ze života, které zná ne li každý, tak skoro každý člověk na vlastní kůži. Je nám to prostě blízké a proto to chápeme. Ale budu mluvit za sebe, dobrá, mně je to blízké a známé. Úžasní herci neherci. Přinutit zahrát neherce je velmi těžké, sám Forman o tom píše ve svých pamětech Co já vím? Někteří neherci nejsou schopni před kamerou nejen přirozeně vypadat, ale ani promluvit. Nejvíce chvály sklidil Pucholt za Čendu, ano je výtečný, ale stejně výtečný byl i Jakim, Vostrčil, i představitelka Pavly a Čendova kamaráda Zdeňka a ty epizodní role. Zkrátka todle se podařilo výtečně i s tou otázkou na konci a nedořečením...to je...konec. Zkrátka pro mě dokonalost, a z fleku bych jen za tenhle film napařil Formanovi prvního Oscara.
Pochyby (2008)
Skvělé drama, koflikt dvou ideí, dvou pohledů na život, které prezentují dva rozdílní "zástupci", rozhodně silné téma a skvělé zpracování, které stojí především na umu hlavních dvou představitelů, MS dokázala, že pořád umí ještě zahrát a dává vzpomínat na její lepší herecké časy a PSH je jí rovnocenným protivníkem, AA zdatně přihrává a VD se blýskla v kratičkém výstupu. Takže celkově povedené.
Sledování (1998)
Už na tomto solidním debutu bylo jasné, jakým směrem se bude ubírat další Nolanova tvorba - naprosto vyspekulované, s realitou nic nemající společné, překombinované příběhy laděny nejčastěji do žánru thrilleru, které sice skvěle fungují, ale mě nechávají naprosto chladným díky odtažitosti a neosobnímu způsobu, jakým Nolan pracuje - chybí mi u všech jeho filmů nějaká jeho osobní stopa, filmy dělá precizně, ale bez osobního výrazu, pouze jako "dokonalý" stroj.
Láska z pasáže (1984)
Fuj, byla to přece jen děsná doba, mauzoleum. Ten film má dneska hlavně hodnotu jako dokument, ukazuje dobu, která už je nenávratně pryč, a jak to v ní vypadalo - ulice, auta, oblečení, reálie Prahy, hudba, která teda byla opravdu příšerná, ta pop music aneb Michal David (žel) navždy. Ten samý komentář platí i pro Diskostory, až na tu Prahu.
Soumrak nad Manhattanem (1997)
Nikoliv průměrný Lumetův film o tom, že korupce byla (nejen od časů Serpica), je a bude věčná stejně jako, nejen, Lenin žil a bude žít. Doufám ale, že odkaz Lumetův bude o něco živější než ten Leninův.
Návrat (2003)
K tomuto filmu mohu napsat dva různé komentáře. První by byl tento. Tomuto filmu nelze nic vytknout, ve stopách Tarkovského, dokonale bezchybné dílo. Druhý by byl tento. No jo, bezchybné, dokonalé to ano. Ale je to přesně ten typ filmu, který mě nechává spíše chladným, podruhé to vidět nechci. Bez chyby, ale za srdce mě to nevzalo. Jak takový film ohodnotit? Podle prvního musím dát pět. Podle druhého tak tři. Takže kompromisně za čtyři. A jednu čistě subjektivní poznámku z hloubi mé duše - nesnášim malý umíněný protivný spratky koljovského ražení, takže ten malý hoch mě tam neuvěřitelně iritoval, naopak otec mi byl sympatický. Závěr byl působivý.
AZ-kvíz (TV pořad) (1997)
J jako Josef, V jako Veronika, D jako Debil, Č jako...a tak dál...jako by nestačilo říct jen to písmeno, jako bychom byli všichni imbecilové co musí říkat něco jako...jinak bez výhrad, občas se člověk i pobaví...například když HO někdo nazve Hroch obecný místo obojživelný...občas se tam člověk dobře ztrapní, což je milý.
Pearl Jam Twenty (2011)
Takovejdle dokument by si zasloužila každá kapela...PJ maj tu kliku, že Crowe je jejich fanda. Rád bych, aby někdo natočil podobnej dokument i o Nirvaně...Crowe to ale nejspíš nebude, on má raději PJ.
Lacombe Lucien (1974)
Ano, když film nedávají u nás na čt2, tak využiju rád nabídky našich bratří a přepnu na stv2, ty naše dvojky, ještě, že je máme... No a film? Výborný, jak jinak, značka L.Malle byla zárukou kvality.
Občanka Ruth (1996)
No výborný...skoro až neuvěřitelně kvalitní debut A.Paynea, že to bude tak dobré, tak to jsem fakt nečekal...ta směsice černýho humoru, jízlivosti, ironie, společenský kritiky, sarkasmu - to byl nádherně namíchanej koktejl - pro takovýdle typy filmů musí mít tvůrce cit, aby to fungovalo, a Payne ho prostě má. Výborná Laura Dern. že to je dobrá herečka sem věděl už dávno, ale zde to teda bylo něco extra. Takže vážně lahůdková věc.
Zlatý Glóbus 2012 (TV pořad) (2012)
Yes, každoroční předkrm před Oscary, same as every year, směs emocí, ať už opravdových nebo předstíraných, hlavně, že se všichni baví, a kdo se nebaví, pobaví se jinde, a jinak. Třeba na Oscarech. Já už bych fakt přál Glenn Close, aby jí konečně už toho Oscara dali, protože dávat to pořád Meryl Streep už je docela embarassing. Potěšila mě cena pro Jessicu Lange a Lauru Dern, přesto zůstává hořká pachuť po tom, co si člověk uvědomí, jak skvělá herečka jako J.Lange už dávno nehraje velké role ve filmech, ale pouze v těch "druhořadých" pro Tv. No jo, je to všechno otázka módy a toho, kdo je zrovna v kursu. Momentálně je to především G.Clooney. Dostane Scorsese druhého Oscara? Docela bych mu to přál. Jemu a nebo Malickovi.
Neviditelný (TV film) (1965)
Bohužel na technické kvalitě se neblaze podepsal Tooth of Time, jinak jde ale o povedenou televizní iscenaci s výbornou J.Tvrzníkovou v roli Soni a I.Janžurovou jako Kety...pobyt R.Hrušínského na scéně by se dal označit jako oživlá rekvizita, v tom je určitě tato "role" v jeho kariéře ojedinělá.
Pomsta Růžového pantera (1978)
Nevím čím to, ale najednou to pro mě začlo fungovat a já se skoro celý film, až na úplný závěr, docela dobře, ba i skvěle bavil...
ČT Live - Tři sestry (koncert) (2010)
Je těžké hodnotit pouze vytržený fragment z vystoupení, které by mělo být viděno a hodnocené celé, ale tak tragicky jako Igi B. to nevidím...Ano, kobejnovo "uhýknutí", dear igi B., bylo odsouzeno a posláno za mříže... S pozdravem a v úctě kobejn.
Tři sestry, Visací zámek - Beatová síň slávy (koncert) (2009)
Povedená koncertní fůze dvou legend, obě si svou pověst zaslouží, obě si dělají vše po svém, obě šli a jdou stále svou vlastní cestou, obě jsou věrné sami sobě...obě mají pozoruhodné frontmany, kteří mají své charisma a originalitu... ovšem nesouhlasím s Kulmonem, myslím že co napsal není jen jeho subjektivní dojem, ale i nepřesné...Tři sestry nikdy nehráli čistý punk, začínali jako "pub rocková" kapela, typická pro ně byla "hospodská poetika", mnoho jejich písní by se dalo označit jako punk rock, ale nikoliv všechny, na to jsou výrazově mnohem pestřejší, hudebně i textově velmi často překračují a vykračují ze škatule punku...tudíž označit je jako punkovou kapelu je přinejmenším velmi nepřesné - jako punk bych označil jiné kapely - SPS, Šanov, E!E, NVÚ, Čertůf punk - to jsou opravdu punkové kapely. Visací zámek, dle mého, také není čistý punk, také mnohdy překračují hranice, ale rozhodně bych souhlasil s označením punk spíše pro Visáče než Sestry. Dále. Napsat, že "skupina začala hrát pofidérní rádiový popík" (míněny Sestry) to je podle mě také přinejmenším nepřesné, a řek bych, že to je až skoro křivé obvinění. Použít zde toto označení je velmi nevhodný - pofidérní rádiový popík je přesně to, co hrají pofidérní rádia, občas poslouchám takové rádio v práci, ale za celou dobu jsem v něm jedinkrát neslyšel zahrát Tři sestry, ani jejich "nejpopovější" písně, které by třeba pofidérní rádia zahrát mohly. Takže i zde se podle mě jedná o nepravdu. Tím pádem je mylné i další tvrzení, že "kterým si sice získala novou základnu, ale ty pravověrné fanoušky ztratila." Pokud vím, Tři sestry mají stálou, a spíše se rozšiřující fanouškovskou základnu, ale nikoliv kvůli tomu, že by jejich písně hrála rádia - jejich písně rádia nehrají, a Sestry to ani nepotřebují, jejich fanoušci jsou jim věrní. Znají jejich tvorbu z cédéček, kazet, internetu a především koncertů. Další argument, že "by jinak nebylo možné, aby z hitovek zahráli pouze Zelenou, Život je takovej a dejme tomu Mexiko" je rovněž absurdní a dále "a nezlobte se na mne, nezahrát Kovárnu, to je jako kdyby Kabáti nezahráli Žízeň." Hmm, takže, když Sestry nezahrajou Kovárnu, tak z toho Kulmon vyvodil, že Sestry začali hrát pofidérní rádiový popík. Opravdu velmi povedená úvaha - nesmyslná premisa a nesmyslný důsledek. Pokud nějaká kapela nezahraje na koncertě nějakou skladbu, která je pokládána za kultovní, znamená to snad automaticky, že ta kapela "začala hrát pofidérní rádiový popík?" Co to je proboha za nesmyslné nepromyšlené tvrzení? To samé, uvádět vedle Sester Kabát, neprozrazuje to už samo o jakého "pravověrného" fanouška jde? Kabát bych rozhodně vedle Tří sester nekladl, a pokud tak někdo činí, sám tím na sebe prozrazuje jakého typu je jeho "pravověrnost".Kabát je trochu jiný typ kapely než Tři sestry. Na závěr "Každý se vyvíjí, někdo ale blbým směrem, který v případě Sester začal již albem Hudba z Marsu." Hmm, co je zas tohle za podivné tvrzení? O tom jaký směr je "blbý" se nechci přít, ale tvrdit, že Hudba z Marsu byla nějakým odklonem od předchozích alb je také nepřesné - když poslouchám jejich desky jednu za druhou, nevidím a nesleduju v integritě jejich tvorby nějaké výrazné změny - tím, čím kapela začala na první desce pokračuje i na dále, jediné co kapela udělala, že si trochu rozšířila výrazový rejstřík, přesto ale za celou dobu neopustila docela svou "hospodskou poetiku", pouze neustrnula ve vývoji, a rozšířila ji o mnoho dalších podnětů a vlivů. Kulmonův komentář tak dělá jen dvě věci, uvádí zavádějící nepřesnosti o kapele Tři sestry, a mluví o tom, jakým je asi on sám "pravověrný" fanoušek, a pokud kapela přišla právě o takového fanouška, za jakého se Kulmon považuje, pak je to jedině dobře.
Růžový panter znovu zasahuje (1976)
Jako děti sme podobnej typ filmů milovali, ale co s tím dnes? Když sem na to včera koukal, tak sem si říkal, no ale to už je fakt uplná blbina, to už nemá s původnim růžovym panterem nic společnýho...sází to hlavně na absurditu a se střídavými úspěchy to baví...jelikož sem se ale u toho bavil o něco více než u předchozí části, hodnotím to lépe...jinak je to ale pitomina od začátku do konce...Sellers je ovšem jako herec vyýborný.
Návrat Růžového pantera (1975)
Hmm, o zdařilém návratu nemůže být řeč...a nuda to byla i Sellersem v záběrech...jen můj skromný dojem...fórky tam jsou veskrze na té nejprimitivnější úrovni, navíc občas nesmyslně natahované (s žárovkou, vysavačem)...opravdu velmi slabé, alespoň pro mě.
Počátek (2010)
Sakra, tak i kobejn se vyžblechtne a napíše tady nějaký "moudro", ale jediný, co mě napadá je, jako nic moc, vcelku ztrátu času...a to sem se na to podíval radši podruhý, abych teda zjistil, jaký to bylo poprvý, a bylo to stejný...prostě nijak zvlášť mě to nebavilo...celej film furt jen něco o nějakých kopancích...a čert ví co to vlastně bylo...na konci to už bylo jak nějaká bondovka na lyžích...chvíli zas jak nějaký zpomalený film...prostě mix všeho pro všechny...but not for me i guess...a tak nejlepší z celýho filmu byla písnička od Edith Piaf...takže příště už si pustim jen tu písničku a na film budu vzpomínat už jen ve snu ve snu ve snu....sakra, snad už nejsem ve snu?
Casa Carnivora (amatérský film) (2010)
Hmmm...tak na jedno shlédnutí docela dobré...ale co pak....?
Bůh masakru (2011)
Excelentní! Polanski je mistr na podobný typ filmů už od Nože ve vodě a Slepé uličky - a todle je prostě lahůdka! Jedinou "chybou", kterou to má je krátká stopáž, Já bych se na to vydržel dívat ještě déle. Ale jinak bezchybné.
Svatba s podmínkou (1965)
Zajímavý námět a příběh, kvalitní film, ale hlavní "herec" dost příšerný, obsadit tohoto člověka do hlavní role bylo pošetilé.
Smrt na Nilu (1978)
Perfektní...podobně jako Vražda v Orient expresu...výborné herecké obsazení...lahůdka.
Muži, kteří nenávidí ženy (2011)
Tak taky přispěju taky ňákym názorem nebo jak to nazvat, ale čistě jen kvůli sobě, né že bych chtěl někoho ovlivnit nebo reagovat na něčí ovlivnění, takže do toho (plís exksůjz maj lengvidž sleng...)...tak děti, pohodlně se usaďte, kobejn vám poví pohádku o tom, jak šel včera do kina... No, tak sem se vydal na tendle film do kina, né že bych ještě den před tím věděl, co dávaj, byla to spontánní akce, prostě sem se po x měsících vydal do kina, asi bych šel na cokoliv, co by dávali, páč sem měl cinema absťák...kouknu co dávaj, a hele, novej Finčr, dobrý říkám si, zajdu na něj...se svym předchozim Soušl networkem mě pěkně nasral, páč mě tím vůbec neoslovil a nezaujal, ale jelikož filmař je to výbornej, tak mu "dám new chance"...ale poučenej tim "pravidlem", že když se na něco člověk těší, je pak zklamán, a naopak, když se na to netěší, může být mile surprájsd, sem zvolil seknd variantu a říkal sem si, hele, jo du na to, ale žádný grejt expektejšns, jasný?! Tak todle sem si říkal jak mantru a šel sem to the movies, jak se říká na divokym západě...navíc bylo to "magic" date Friday The 13th, super, ideální den na to jít někam do kina, u pokladny vyplivla elektronická tiskárna lístků, z čehož paní pokladní byla kvajt desprit, páč v dnešní době, jakmile vyplivne něco elektronic, tak sou z toho hned all human beings pěkně cracked up...zatimco pani propadala "Panic room", já a pár humanoidů ve frontě sme se tvářili, že everything´s gonna be all right...ale mě už začlo trochu vadit, že se blíží dvacátá godina a Lejdy Ticket si hraje s ticket mešín a neuvědomuje si, že film co nevidět začne, a já stejně jako Alvy Singer z Anní Hól nenám rád, když nevidim film přesně od začátku, přesně od tý chvíle, jak začnou tajtls...takže tikit mešín dál sabotoval svůj džob a Lejdy tiketní prostě musela vzít pen do ruky a writnout tam růčo number of row and seat, což teda bylo přímo geniální řešení danné situace, neb jinak by hrozilo, že bych v tý mini kjů před Penik růmem stál ještě teďka...takže hurá, tikit držim v hendu a walkuju těch few steps co mě dělí od Cinema theater, wow! teď už jen nezakopnout a nekoukat kde co lítá a rychle nakráčet do sálu, kerej, ou maj Gád, byl už v pohotovostnim režimu, a ou maj Gád podruhý, film už olredy běžel, Ou maj faking Gád, byl sem z toho kvajt rozhozen, neb sem moch přijít možná o minutu či minutu end hálf úvodních titulků, který ale teda, z toho kousku, co sem viděl, byly pěkně promakaný, odehrávaly se tam jakési - co já vím - právě že ani nevím - ale jakési podivné animace či co a do toho to rozjížděli pánové Reznor a Atikus, což teda sem si říkal, hmm, čoveče, to je něco! Klidně bych to watchoval i déle a nebo se na to podíval right from the bigining...jenže smůla, nebudou to kvůli mě celý zas pouštět od stártu, takže sem žel, musel, oželet tu úvodní titulkovou sekvenci, která vypadala a zněla fakt dobře...no nic, jakžtakž usazen v třetí řadě před plátnem, páč rád sedávám hluboko down abych neměl kolem sebe žádný rušící humanoidy and jejich mrazivý faktor, který je v kině ale leckdy spíš hot, páč lidi, jak známo se občas v kině i pěkně zavařej, takže jakmile sem se zadkem zavrtal do sedačky, a já se zavrtávám vopravdu rád, už tam kráčel Deniel Krejg, kterýho sem měl tu čest vidět vlastně for the first time on silver screen, páč nejsem jinak jeho ani Bondův fan, tak sem byl zvědavej, jak na mě tendle dle mýho olmoust bez výrazu ektr zapůsobí...co se dělo pak už nevim...zřejmě se začal odvíjet děj filmu a já ho sledoval...ale pamatuju si, že sem si už v průběhu děje říkal, ty vole, vono to fakt funguje, Finčr is back in grejt šejp ent kalr...prostě jednoduše simply řečeno, film byl grejt, ebsolutly a bez doubt a já si říkal, no, kamaráde, todle prostě Finčr fakt umí a mně právě nejvíc sedí ty jeho krimi stories jako byl třeba Zodiac nebo Seven...a taky sem si říkal, že Finčr umí udělat fakt skvělej první dojem, takže v tomdle je fakt silnej a já dávám fájv právě za ten ohromující první dojem, k tomu sem neměl žádný výhrady, co bude dál se uvidí, až se to uvidí znova, pak se teprve prověřuje ta pravá kvalita, zda i na podruhý na potřetí atd film obstojí...z Podivnýho případu BB sem byl v kině taky na poprvé emejzd, ale na podruhé už mě to tolik nebavilo...takže těžko říct, jak to bude s tímdle filmem, ale jak říkám a píšu, včera sem z toho byl fakt nadšenej, podobně jako kdysi na poprvé z Seven nebo Fight clubu...jenže co zbyde až první nadšení vyprchá...to je otázka...ze Seven a Fajt klabu zbyly jen dobrý filmy, ale už z nich nejsem tak na větvi jako když sem je viděl for the first time v kině...zdá se mi, že v tom je zakódovanej celej Finčr - umí udělat fakt silnej dojem, ohromit, omráčit atd....ale opakováním trochu ztrácí...a jelikož já miluju opakování, rád se k něčemu vracim again and again, tak sem zvědavej jak to bude s tímto filmem, ale jak říkám, píšu a opakuju, na první dojem mu nemám absolutně co vytknout - bylo to pérfekt a já byl celym tim filmem i s ektorama (proč ten Skarsgard je teď tolik obsazovanej? Plummer is still alive, Crejg was ok, no a ta holka with the dragon tatoo was simply great), samozřejmě s mjůzik, kterou sem celej film pečlivě vnímal, páč Trentík s Atikem si tam po straně rozjížděli svý vlastní epic themes, samozřejmě výborný byl nápad to umístit do Sweden locations, který sou narozdíl od těch emerikn neokoukaný, i když kvajt ebsurd byl fakt, že sice to bylo šůtnutý ve Sweden, dodržely i sweden nápisy v obchodech but all spoke english, což si prostě nešlo nevšimnout této "diskrepance", ale to je tak jedina drobná "vada na kráse" tohodle filmu, či spíš mého dojmu, z tohodle filmu. Takže podtrženo sečteno, já byl krásně namlsán vším, co na mě z plátna mluvilo, koukalo, hrálo, zvučilo - prostě dvě a půl hoďky audio vizuo labůža...maybe už v tej konečnej fázi sem si už začínal lehce uvědomovat time a že bych se podíval na clock, ale když sem to udělal zbývalo do konce už jen asi deset minut...takže i ve zkoušce času obstál dobře, že sem si ten čas začal uvědomovat až těsně před koncem...tudíž dlouhé to bylo dost, ale jak říkám, drtivou většinu filmu sem neměl potřebu zjišťovat kolik hodin je...odcejpalo to dobře a nenudil sem se u toho, páč se mu povedlo mě prostě k tomu jako by očima a myslí přikovat, odkoval sem se právě až těsně před tím koncem, kterej byl dělanej jako takovej slow fade out, aby sme se jako by zklidnili a připravili na leaving las kino...well, tak to to byla taková moje short story na námět návštěva filmu Davida Finchera, kterou hodnotim za výbornou, to sem si zas po dlouhý době v kině spravil chuť a potvrdil můj názor na tohodle filmmejkra, kterej má ty filmy pefrektně promyšlený a natočený, ale různorodě trvanlivý po datu otevření, to už je otázka...ale na první dojmy je skoro ten nejlepší. Tak to byla myšlenka na závěr jak z pevnosti Boyard a já si můžu jít zas lehnout s pocitem, že sem se uspokojil filmem, svym vyjádřenim...a ještě musim zlikvidovat tu kocovinu, která mrcha se vždycky objeví po pobytu mezi drinking humanoids at the Pub - Ou maj Gád, Save me from hangouvers gejm ouvers...no já myslim, že to už můžu stopnout...takže Stop!
Slunce, seno a pár facek (1989)
jasně, už to bylo zase o kousek stupidnější než počátek, ale ještě se to dalo...ale po tomdle dílku už sem Mistra A Little bit neboli Trošku přestal trošku víc vnímat...respektive sem ho začal ignorovat, páč některý lidi a filmy je postě lepší se jim vyhýbat...Trošku sem prostě vnímal jako každej, kdo prostě vyrůstal v tý době, kdy frčelo Seno a Jasněnka...takže pro mentální vývoj zhruba desetiletého člověka jsou jeho filmy vcelku neškodný...ale s postupujícím věkem už prostě člověk nemůže riskovat lobotomii filmovýho vkusu a proto sem už jeho další filmy raději nesledoval...fakt bych do toho nešel, páč by to byla zcela jistě mental suicide...takže goody bye Zdeňku, rotuj v hellu nebo kde chceš... seš koneckonců oživlej čert z nějaký zapomenutý Troškovy pohádky ne? Ale prosím, neodpovídej mi...některý odpovědi mě fakt nezajímaj...
O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987)
Stejný jako seno...kdysi to byla pěkná pohádka, ale dnes bych to už viděl asi dost jinak....takže za ten dojem z dřívějška...
Slunce, seno, jahody (1983)
"Mami a co je to coura?" (pár facek) a Růžičková na to: "Hajzle jeden!" tak tadle ukázka v dnešních zprávách tv prima mě pobavila, otázka je, zda li by mě bavil celý film...i dnes...ale možná jo, já to bral dycky jako takovou pokleslejší verzi Homolků, nebo vesnickou verzi...je to prostě blbé stejně jako my lidi (ty blbý) - naše zrcadlo, lidí...sem tam se tomu dá i zasmát.
Prostřeno! (TV pořad) (2010)
Jak to maj Homolkovi rádi, o žrádle a blbejch kecech s úsměvem, hihihi. kobejn říká - hahaha.
Půlnoc v Paříži (2011)
Pro mě nebyl šok tento film, protože Wůdy už šokovat nemůže, ale šokem pro mě byl GodComplexův komentář...takže Wůdy, ty si dokázal přesvědčit i samotného Boha, tak za to klobouk dolů...samozřejmě o tom, jaký je Wůdyho nejlepší kousek by se dalo debatovat do alelůja...ale že nadchnul Wůdy Hatera, to je opravdu překvapení...daleko větší než samotný film...
Zastihla mě noc (1985)
Jeden z posledních velkých filmů JH, který nebylo možný strašně dlouhou dobu nikde vidět. Teprve až nyní ho čt2 uvedla, ale stejně až těsně po půlnoci, aby ho náhodou nevidělo více lidí - a proč? Naprosto nechápu proč je tendle film tak "nestravitelnej" - někomu vadí, že hl. hrdinkou byla komunistka. No a co? Tvrdit, že to je "propaganda" nebo "film na objednávku" je absurdní - každý film vzniká "na objednávku" - to je prostě normální filmový proces. Herzovi šlo hlavně o zužitkování vlastních zážitků z koncentráku a obviňovat zrovna jeho z toho, že by dostal za tento film od komunistů zaplacenou zlatem je prostě absurdní. Herz zrovna nepatřil k těm, kdo by se nechal uplácet a už vůbec ne od komunistů. Podobná tvrzení jsou naprostým nepochopením a jsou dogmaticky omezená. Film je to prostě silný. Jako celek i v jednotlivostech - scény z koncentráků výborné. Herz si později stěžoval, že Spielberg okopíroval přesně záběr po záběru scénu, kdy svlečené ženy v hrůze čekají, zda ze sprch poteče voda nebo plyn. Přesto, prestiže se dočkal Spielberg, nikoliv Herz pro svou originalitu.
Miloš Forman: Co tě nezabije… (2009)
Nedávno umřel Václav Havel a já jen čekám, kdo bude další. Čímž nechci říct to, že se nemůžu dočkat až někdo umře, ale to, že se prostě teď bude stávat čím dál častěji, že někdo, koho mám rád a vážim si, prostě umře. Miloš Forman patří rozhodně mezi ty, u kterých mě zpráva o jeho smrti zcela jistě silně zasáhne. Miloš je takovej náš českej Rocky - chlápek, kterej se z outsidera vyšplhal na vrchol, muž, kterej "dobyl Ameriku". Zatímco kolega Passer v USA díru do světa neudělal, a neudělal ji nikdo z ostatních exilových českých režisérů, Forman to dokázal. Obdivuhodný talent i člověk. Působí trochu nemotorně a komicky, když mluví nebo kouří doutník a hraje si na "big bosse", ve skutečnosti je to neuvěřitelně chytrý a pracovitý tvůrce, který si prostě svojí prestiž vydřel a zasloužil. Bylo by fajn, kdyby ještě zvládnul natočit jeden film, ale i kdyby ne, to co udělal je obdivuhodný a docela to stačí. Jeho české filmy miluju bezvýhradně. Ty americké s výhradami - minimálně tři jsou ale extraordinary. Takže Miloš Forman - rozhodně ano a navždy.