kaylin

Lehce bizarní film, který ale přitom funguje bez toho, aby měl jakékoli fantaskní prvky. Prostě jen ukázka toho, jak je jedna rodin hodně divná, ale stejně funguje, i když s tím, že vlastně vůbec nefunguje. Padne tam ale skvělá myšlenka: Pokud se bojíte, že svoje děti nějak zkazíte, nebojte se, udělá to každý.

Boxerské filmy prostě nejsou špatné, a tak ani tenhle, finský a navíc černobílý, není špatný, i když rozhodně není určen pro každého. Na jednu stranu moc umělecké, na druhou stranu to ale ukazuje box i trochu jinak, nikoli jako adrenalinový, drsný sport, ale i jako přetvářku, která je ke sportovcům mnohdy dost krutá.

Film o tom, jak jsou psi krásná stvoření - o to se nepřu - a jak bychom je měli mít rádi - o to se taky napřu. Jenže je to podáno jako idealistický, naivní snímek o tom, že spravedlnost zvítězí a že všechno dobře dopadne a nikdo nepřijde k úhoně. Tomu prostě nedovedu věřit a nemá to na mě žádný pořádný efekt.

Noomi Rapace mě prostě dokáže uhranout, a to v jakémkoli filmu, ale tady má k ruce docela fajn moderní, akční špionážní film, který má dobré tempo, jež nenudí. K tomu ještě zajímaví kolegové vedle skvělé Noomi, kteří pomáhají tomu, aby i menší plytkost v ději zůstala spíše zapomenuta. Dobrý thriller.

Svoboda je něco, za co se bojovalo ve světových válkách, ale i po nich, a nejhorší na to, je, že se za ni bojuje pořád, protože je nám nebo některým z různých důvodů upírána. Julian Assange je toho důkazem. A vlastně celé WikiLeaks. Pořád nemám svobodu v tom, jaké informace získáváme nebo můžeme předávat. Je to skutečně dobře? A je dobře, aby trpěli lidé, kteří chtějí jen informovat? Dobrý, osobní dokument.

Finále se může jevit zběsilé, překotné, je výraznou změnou tempa, i když i zde dochází ke zpomalení. Rozhodně je ale možné říct, že vás rozuzlení filmu „February“ překvapí. Budete cítit, že to je film od hororového nadšence, ale nutně nemusíte být s celkovým vyzněním filmu spokojeni. Někteří diváci budou odcházet rozmrzelí a já je budu chápat. Tohle není skvělý mindfuck ve stylu „Šestého smyslu“ nebo „Ti druzí“.

Tahle trojice prostě nemohla zklamat. To jsou všechno tak skvělí herci, navíc zde přispívají i další, kteří se zde objeví, že prostě musel vzniknout film, který bude diváka bavit, dojme ho, ale hlavně bude schopen se vžít do postav, do jejich chování. Stalo se a já si ze sledování odnáším příjemný zážitek.

Docela dobře zachycené prostředí, ale ne moc drsně, což mi možná trochu vadilo. Jako kdyby byl snímek jen spíš takovým čajíčkem než skutečně drsným dramatem ze sousedství. Ale lowridery mají něco do sebe a vždycky se mi líbily. Možná proto je škoda, že ve filmu nehrají ještě o něco důležitější roli.

Nějak mě tyhle filmy o dámách s dětmi, které potřebují trochu orazit, ale ono se to zvrtne, nebaví. Zaprvé proto, že to nebývá moc vtipné zadruhé proto, že to bývá celkem na jedno brdo. A tohle trochu na jedno brdo je, ale musí se tomu nechat, že to sem tam i vtipné je, ale po hříchu ne moc často.

Jim Varney se očividně vyžívá v převlecích, které v tomhle díle už skutečně zabírají docela dost prostoru, ať už se jedná skutečně o převleky v rámci děje, anebo o různé členy Ernestovy rodiny. Jimovi se musí nechat to, že dokáže pracovat s dětmi a pro ně natáčí. Tohle má ale navíc i trochu hororový nádech a skvělé masky.