Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Romantický

Recenze (61)

plakát

Marley a já (2008) 

Příjemný rodinný film, který už během několika úvodních minut rozněžní a příjemně naladí všechny, kdo mají nebo měli psa resp. děti (čili téměř všechny diváky v kině), protože vypráví právě o jejich každodenních slastech a strastech a činí tak způsobem nevtíravým a zajímavým. Jeniffer Aniston a Owen Wilson se k sobě hodí, nepřehrávají a divák jim jejich rodinnou idylku věří. Pak ovšem přichází závěrečných a pro nás pejskaře kritických třicet minut, kdy se z komedie stává melodrama a divák je nucen na můj vkus zbytečně dlouho sledovat, jak hlavní hrdina filmu (kterého si ztotožnil se svým vlastním psím miláčkem) nádherný labrador Marley mele z posledního....:-( Psa máme taky, takže jsem posledních třicet minut provzlykala, potýrala se představou, jak budou vypadat poslední dny a hodiny našeho psa Čertíka a dávám minus jednu hvězdičku za zbytečně natahovaný a (pro mě) sadistický závěr jinak celkem povedeného filmu.

plakát

Neřízená střela (2010) 

Opravdu vtipná komedie plná suchých hlášek, která vás přesvědčí o tom, že ne každý nájemný vrah musí vypadat jako Bruce Willis nebo Sylvester Stallone. Bill Nighy s vizáží a výrazem bankovního úředníka ("věřím jemu, protože má kravatu") dokáže na divákově tváři vyloudit úsměv už jen svou pouhou přítomností (jeho narozeninová taneční kreace představuje jediný okamžik, kdy se trošku rozpohybuje, a taky bonus pro fanoušky herce :-))) a ostatní herci v čele s ulítlou Emily Blunt (jako holkou, která "je úplně mimo") a budoucím hobitem Martinem Freemanem ("vy jste ten, který dostává zakázky, které jsem odmítnul?") mu zdatně sekundují. Typicky britské a sušší než martiny.

plakát

Gnomeo & Julie (2011) 

Filmík s velkými ambicemi, který se nedokáže rozhodnout, jestli byl určen dětem nebo dospělým, a nemá na to, být filmem pro obě tyto skupiny diváků. Pro dětské chápání je Gnomeo a Julie místy až příliš sofistikovaný (děti handicapuje už samotná inspirace Shakespearem, kterého dětičky minimálně ve věku žáků základních škol ještě neznají) a pro dospěláky zase příliš jednoduchý a málo nápaditý. Na můj vkus je až moc vidět vliv Eltona Johna, který film produkoval....jeho písničky jsou opravdu krásné a použité v přiměřeném množství fungují skvěle (Moulin Rouge, Čtyři svatby a jeden pohřeb, to jen tak namátkou, co si vzpomínám :-)))), ale všechny jsou tak nějak stejně sladké :-), stejně tak jako je až moc sladký trpaslík Paris vyznávající lásku Julii zpěvem jedné z Eltonových písní (a transfornující se během tohoto vyznání v Eltonův klon). Zkrátka a dobře - trpaslíčci jsou roztomilí a občas i vtipní, takže děti se v kině budou určitě hodně smát (i když místy nebudou přesně vědět čemu vlastně) a jejich rodiče se občas taky zaculí. A když k tomu navíc přidáme fantastický český dabing, myslím, že tři hvězdičky pro Eltona a spol. jsou naprosto zasloužené.

plakát

Con Air (1997) 

Naštvaně se tvářící Nicolas Cage s vlajícími vlasy a letadlo plné úchyláků - to je výchozí zápletka jednoho z nejvychytanějších akčních filmů, co jsem kdy viděla. Děj je jednoduchý a snadno předvídatelný, a přesto se u jeho sledování nebudete nikdy nudit, protože všechny složky filmu - režie, hudba, střih i herecké výkony - skvěle souzní a dohromady působí jako rozbuška. No viděli jste někdy hrůznější bandu zloduchů než v Con Air? Já tedy rozhodně ne, a minimálně v případě Steva Buscemiho a Johna Malchoviche musím při sledování každého jejich dalšího filmu přesvědčovat samu sebe, že nedojde na krev :-)

plakát

Vražda v Orient expresu (1974) 

Úžasný film, který v mém hodnocení ztrácí bodík jen kvůli obsazení hlavního představitele. Albert Finney je určitě výborný herec, ale na Poiroty, kteří přišli po něm v podání Petera Ustinova a Davida Sucheta, prostě nemá. Alespoň v mých očích.

plakát

Vdáš se, a basta! (2007) 

Ve své podstatě nemorální a velmi jednoduchý příběh o tom, jak si krásná, ale nesmělá Milly nemůže vybrat mezi dvěma nápadníky (které jí na inzerát sehnala její agilní matinka a kteří vypadají jeden líp než druhý a mají samé kladné vlastnosti, samozřejmě každý jiné, aby byl výběr trošku ztížený :-)), a proto je testuje, jak se dá (ve společnosti, doma a taky v posteli). A to dělá tak dlouho, až to na ní praskne a ona se musí rozhodnout pro jednoho z nich, tedy pokud ji ten vyvolený bude chtít, když už ví o tom, jak to hrála na dvě strany. Takže pokud jde o scénář, nic moc...už jsem viděla horší, ale i mnohem, mnohem lepší romantické komedie. Za co tedy průměrné tři hvězdičky? Za skvostnou Diane Keaton, která zraje jako víno a role lehce neurotické matky jí padla jako ulitá. Pokud znáte nějakou ženu středního věku čelící menopauze a s ní spojenému pocitu, že teď už to bude jenom horší, pusťte jí tenhle film (nebo třeba nějaký jiný novější film s Diane Keaton - Lepší pozdě nežli později nebo Hezké vstávání), protože právě tady najdete důkaz toho, jak i žena po padesátce může být žádoucí a sexy.

plakát

Láska a jiné závislosti (2010) 

Není to ani tak komedie, jako spíše soudobá pohádka o nemocné, ale žádoucí dívčině v podání nádherné Anne Hathaway, jejíž láska změní neodolatelného a sobeckého děvkaře žívícího se jako obchodní zástupce ve filmu jmenované farmaceutické firmy (v podání Jakea Gyllenhaala) na milujícího, nesobeckého a monogamního lékaře (takže vlastně romantická klasika - láska k nemocné ženě a touha po jejím uzdravení dovedla Jamieho až k doktorskému titulu aneb uzdravím si jí sám!!!!). Pohádka bez konce, protože v případě Maggie trpící Parkinsonovu chorobou asi nebude platit "žili spolu šťastně až navěky". Ale o budoucnost v tomto filmu vůbec nejde. Jde o současnost, o emoce, líčení rodícího se vztahu a nejrůznějších peripetií, jimž tento vztah musí projít a v této pocitové rovině funguje film díky dobře vybraným hercům a citlivé režii skvěle. Anne Hathaway a Jake Gyllenhaal dokazují, že nejenom dobře vypadají, ale navíc umí i dobře hrát a jejich vzájemné souznění ( a ona tzv. chemie) fungují naprosto úžasně, což dokáže kompenzovat i jistou jednoduchost a ohranost příběhu. Jeden z nejromantičtějších filmů, které jsem v poslední době viděla, a zasloužené čtyři hvězdičky.

plakát

Sedm (1995) 

Myslím, že to, co si dovolil David Fincher v závěru filmu Sedm, si ve filmu už dlouho nikdo nedovolil (tedy jestli kdy kdo??????).... Opravdu hrůzostrašné a řemeslně dokonalé. Přestože jste film už jednou viděli a víte, jak dopadne, můžete si ho kdykoliv pustit znovu, protože nečekaný a šokující závěr je jenom třešničkou na dortu upečeném podle vychytaného scénáře chytrým režisérem a skvělými herci (já osobně při každém dalším sledování tajně doufám, že film třeba tentokráte skončí jinak...a co myslíte?....zase jsem v šoku!!!!!!!).

plakát

Sledování (1998) 

Nadprůměrný thriller se skvělou atmosférou a neokoukanými herci, který naznačuje směr, jímž se Christopher Nolan vydá ve svých dalších filmech - nic není ve skutečnosti tak, jak to vypadá (čemuž výrazně napomáhá režisérova záliba ve vyprávění příběhů se skoky v čase), a nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Smutný příběh o mladíkovi, který neměl nic na práci, a proto sledoval lidi, končí jako napínavá detektivka s milostnou záplatkou a sympaticky připomíná některé ze starších černobílých filmů mistra napětí Alfreda Hitchcocka.

plakát

Tanec v srdci (1992) 

V podstatě velmi jednoduchý příběh o mladíkovi, který chce tančit po svém (což se mu nakonec podaří a jako bonus se během svého vzdoru - naprosto očekávaně - zamiluje do hodné dívky), podaný prostřednictvím hudby, tance a opravdu velikánských gest...náznak cesty, na jejímž konci stojí dle mého názoru k dokonalosti dovedený film Baze Luhrmanna Moulin Rouge. Je to kýč nebo není? Asi jo, ale Bazi Luhrmannovi to tak nějak věřím. Vždycky. A proto je to jeden z mých nejoblíběnějších režisérů.