GrungeChild

No, tak nakonec nezbylo než kroutit hlavou, a obdivovat tu extrémně nafouklou, nablýskanou bublinu, kterou se kolem dalšího Nolanova veledíla podařilo vytvořit (těžko říct, jestli na tom mají větší zásluhu tvůrci, nebo sami fanoušci). Scénář je propleten důkladně, a obsahuje tolik uzlů a šmodrchelů, že by si jeden nad samým přemýšlením "jak to vlastně všechno bylo" ani nevšiml, jak až moc je to místy nablblé a laciné. Tolik (předem) opěvovaná vizuální stránka není ani zdaleka taková, jaká mohla být (až na pár krátkých okamžiků), a akční složka působí celkem úsměvně (logika to obvykle v každé přestřelce koupí jako první) . O té ostatně nemá cenu moc polemizovat, ta je prostě taková, jakou ji zrovna režisér potřebuje. Ale nějakou porci zábavy při rozplétání po všech stránkách extrémního scénáře si člověk užije, herecké výkony většinou taky ujdou, takže ty 3* (jedna klasicky za Lea).

Těžké hodnotit bez známky sentimentu (jeden z prvních "opravdových" hororů, které jsem kdy viděl :), ale ani po těch letech to nepůsobí o nic míň. Nadčasový kultovní film, který je pro mě osoboně spíše než filmem skutečným "uměleckým dílem". Úchvatná temná podivaná doprovázená úžasnou hudbou (Hans Zimmer je prostě genius), zároveň první "zlomový" film, který dal podobu téměř všem pozdějším moderním duchařským hororům (ve většině případů to ovšem bylo spíše na škodu). Spojení skvělého námětu Kojiho Suzukiho a perfektní režije Verbinského, který si dokázal vzít to nejlepší z japonské předlohy (industriální město, úžasná atmosféra), a zároveň potlačil maximum z amerického hororového trendu. Pro mě stálá jasně zářící hvězda na vrcholu TOP hororů, a doufám, že se jednou konečně dočkám podobného zážitku u nějakého nového dílka. Něco by tomu vytknout šlo, ale... to se mi prostě nechce. Jasných 5*

Ne, tak tohle mi nesedlo. Nechápu to přehnaně vysoké hodnocení, žádný zázrak se rozhodně nekoná. Spíš mi to celé přišlo jako soutěž o to, kdo se zatváří drsněji. Rádoby perfektní scénář je ve výsledku tak nablble americkej, že ho nezachrání ani občas výborné herecké výkony. A ten "happy-end", no škoda slov, amerika v prášku. Zbyde po tom jen hořká pachuť, a jediné užitečné, co si z toho člověk odnese, je ponaučení, že jakmile je ženská jednou děvka, zůstane už děvkou navždy. 2*