bllm

V podstatě celkem obyčejnej (když odmyslíte mluvícího ledního medvěda) milostnej příběh dvou lidí, z nich každý má svoje vlastní démony. Poměrně pomalu a jakoby poklidně plynoucí film. Ikdyž dojde na hádky, scény, alkohol, střelbu a další dramata, pořád jsem měla pocit určitýho klidu a pokoje, jemnosti, nevím, jak to ještě říct. Tohle je tak nějak moje gusto a zrovna se mi to dobře strefilo do nálady.

Opravdu někdo pojmenuje svoje dítě Merlin? Naštěstí to Merlina asi nijak zvlášť nepoznamenalo a dokázal podat naprosto luxusní hereckej výkon. Nejen že je neskutečně okouzlující, je i uvěřitelnej. A na dobrých hereckých výkonech tenhle film docela stojí. I když příběh není nijak zvlášť originální nebo objevnej, přišel mi docela autentickej, Nemám na mysli přijetí vlastní homosexuality (o tom vím prd), ale ty problémy toho věku nezávisle na orientaci. Došlo mi to, když jsem si říkala, jak mohl bejt Milan tak naivní ve vztahu k tomu hnusnýmu voslizovi, a pak jsem si vzpomněla na sebe v tom věku.....

Pěkný to bylo. Příjemný dvoudílný film. Samozřejmě chyby by se našly, mohlo to jít hlouběji, obzvláště co se týká prvního dílu. Trochu mi chyběly informace se stalo s těmi postavami z první části a potom s Adamovými rodiči. Ale tyhle nedostatky mi nepřišly v tu chvíli nějak zvlášť podstatné. Zahráno výborně, hlavní protagonisté sympatičtí nesmírně. Jsem ráda, že jsem zase viděla Vanessu Redgrave. Ale jednu vážnou výtku bych měla, ta hudba v prvním díle - byla jsem přesvědčená, že to napsal ten stejný člověk jako hudbu k Panství Downton. Nenapsal, ale přišla mi skoro identická. Občas mám pocit a není to jen v tomto případě, že v BBC mají hudební databnaku a pak jen jedou CtrlC / Ctrl V. Nevím, která část se mi líbila více, přece jen jsou dost odlišné. První má smysluplnější scénář, v druhé jsem víc cítila s hrdiny.

Trochu netradiční trochu mysteriozní krimiseriál, kde jsou současné vraždy řešeny za pomoci souvislostí s obcobnými činy spáchanými v minulosti. Hlavně první série je luxusní, temná, s dobrou atmosférou, výraznou hubnou. Ústřední dvojka DI Chandler a DS Miles jsou perfektní a dobře fungují po celý seriál. Tahle dvojice asi byla trochu kameramanská výzva, vzhledem k tomu, že Phil Davis je o hlavu a půl menší než RPJ. Co se výroby týče, ještě by mě docela zajímalo, jestli byl ono mystické propojení všech případů záměrem od počátku, nebo to tam přifařili až v polovině. Poslední série už je na můj poseroutkovskej vkus trochu moc strašidelná, ale přežila jsem to. V podstatě není co vytkout. A co se týče RPJ, tak tady si fanoušci rozhodně přijdou na svý, asi v ničem jiném není tak neskutečně roztomilej, křehkej během těch OCD momentů. Někdo z tvůrců byl zcela evidentně posedlej jeho rukama, protože se záběry na ně se vyskytujou tak neskutečně často, že to není jinak možný. Škoda, že tam místo umyvárky neměli sprchy, mohl se drhnout celej, a taky škoda, že tehdy ještě k obleku nefrčely užší kalhoty, to by teprve bylo něco. No a to zjevení RPJ v poslední epizodě mě fakt upřimně rozesmálo. A rozhodně doporučuju vánoční speciál. https://vimeo.com/57267634

Jednoznačně nejlepší epizoda z druhé série. No vlastně asi jediná opravdu dobrá. Timothy Omundson byl na tu roli castingová výhra. No vlastně asi jediná, na celej seriál.

Ježiši, další z kategorie "kam mě jednou ty CHLAPI přivedou?". Už jsem dlouho neviděla film s tak dementníma dialogama. A určitě to nebude čistě vina překladu do češtiny, i když asi svou troškou taky přispěl. A co se dabingu týče, tak výkon Marty Issové dosáhla skoro stejného dna jako dabingové výkony Lucky Vondráčkové. Ten její příšernej přednes odsunul už takhle dost pitomou a protivnou postavu daleko za hranici snesitelnosti. Takže jedinou pozitivní stránkou tohohle kousku (kromě zajímavé krajiny) zůstává tentokráte hezký účes RPJ, sem tam roztomilej kukuč a těch pár scén, kdy je do půl těla svlečenej.

Nejsem fanoušek INXS, nikdy jsem je neposlouchala ani asi nikdy nebudu, takže mě neovlivnil žádný sentimentální pocity nad oblíbenou kapelou z mládí. Na druhou stranu jsem film viděla jen v původním znění, takže jsem vzhledem k tý australštině nepochytila rozhodně všechno. Na film jsem se koukala ze zvědavosti na další herecký výkon Luka Arnolda. Ač za to dostal nějaká ocenění, a některý z původních členů kapely jeho výkon hrozně chválil, tak mi to v té první části prostě přišlo moc, nemohla jsem se ubránit výbuchům hlasitýho smíchu nad těma jeho šílenýma pohybama a zářivýma úsměvama. Protože Michaela Hutchence tak moc neznám, tak jsem se schválně dívala, jak vypadaly ty jeho pohyby, a přece jen si dokázal v tom kroucení bokama a pánví zachovat nějakou trochu mužnosti, a nebyl taková strašlivá vykroucenina. Ve filmu jsem až chvílema měla strach, že pudlíkovi musí vystřelit kyčle z jamek. Druhá část filmu mi přišla o poznání lepší, hlubší a samozřejmě smutnější. Moment kdy se ostatní dozví o Michaelově smrti je natočenej silně a moc pěkně.

Ale jo, jasně, naprosto předvídatelné, neoriginální, nic nového nepřinášející. Ale já mám tenhle model důchodce versus mlaďoch případně dítě strašně ráda, vždycky jsou to takový milý příjemný filmy. Čtvrtá hvězdička je za výkony Shirly a té malé holčičky a za nápad s rádiem. Ale letenka s cílovou destinací Andalusia? To jako vážně?!!!!!! Jo a co se to stalo s očima Anne Heche? Nějaká ne moc podařená operace očních víček?

Ozpetek (a potažmo (až na naprosté výjimky) celá italská kinematografie) nebude nikdy můj šálek čaje. Nesmyslně různorodá parta přátel a jejich problémy na pozadí náhlého úmrtí jednoho z nich. To by neznělo špatně, jen kdyby to nebylo v tom teatrálním italském hávu a kdyby z toho člověk alespoň něco cítil, v podstatě mi bylo celou dobu jedno, že Lorenzo umřel a smutek jeho přátel mě nijak nebral. A co je ze všeho nejhorší, to je ta neskutečně votřesná italská hudba.

Ale jo, docela se mi to líbilo. Jednoduchej příběh, v podstatě o dvou postavách a úplně to stačí. Až na představitele Deana a trochu i jeho postavu. Být v týhle roli podstatně lepší a taky o něco sympatičtější herec byl by celkovej dojem působivější, a kdyby byla i postava Deana o něco líp napsaná a nechovala se občas tak pitomě, dosáhlo by to i na 5.