Huguette

Jakési naivní, ale celkem působivé. Marlene je prostě nádherná, i když chvílemi až moc studená. Někdy jsem těm chladnějším emocím (a nejen od Marlene) moc nerozuměla, jestli to byl záměr nebo nedostatek..netroufám odhadnout.

Nemůžu si pomoci, ale i když jsem tento film viděla nesčetněkrát, nějak jsem k němu nepronikla. Melanie mě občas rozčiluje a možná je to dabingem, ale po miliontém OK už se vytáčím. A taky nesnáším 80. léta a zvlášť účes Melanie je naprosto typický a pro mě nepřijatelný...vím, že nejsem objektivní, ale ten film prostě nedovedu mít ráda. Zato Sigourney je roztomilá!

Všimli jste si, že Shirley má několik filmů, kde její postava projde vývojem od krásné, živelné dámy po trosku bez make-upu,znavenou, udolanou nemocí či jinou složitou životní situací? Ani tento film není výjimkou.

2* mě moc mrzí, ale film jsem viděla 3x a prostě nuda - i přes ZVUČNÁ jména mých oblíbenců, jak jsou Nichols, Nicholson, Streep, Channing a dokonce Forman...a další slavná jména. Nechtěla jsem věřit tomu, že by tahle parta mohla udělat něco neslaného-nemastného, třeba jsem neměla náladu... ale ani potřetí mi to nic moc neřeklo, i když jsem se snažila.

Toto už má skvělý základ v divadelní hře, takže to má spád a vtip. I když některé momenty jsou lepší, přesto mám radši původní francouzskou verzi.

Myslím si, že bezvadná příležitost pro Lucille Ball...odvedla bezvadnou práci. Úžasná proměna tak krásné ženy! Ona sama říkala, že ji nikdo v New Yorku nepoznal. 4* dávám spíš Lucille než filmu jako takovému...občas mi tam něco drhlo, neumím ale vyjádřit co.

Tentokrát se budu lišit s většinou postojů, ale musím říct, že mě tenhle film prostě sedl! Bylo to podáno přijatelně, stravitelně. Bylo tu zachováno hodně z divadla, opravdu jsem chvílemi měla pocit, který mám pokaždé v divadle, což jen přidává ke kladnému hodnocení - obecně mám ráda, když ve filmu cítím divadlo. Líbila se mi .. výprava se tomu myslím říká. Kostýmy byly senzační. A vůbec - poslouchat Shakespeara a ještě v AJ - to je pro mě jako hudba (ale ač se anglicky domluvím, tak Shakespearovské angličtině bez CZ titulků bych nerozuměla). A i ta animace, nebo digitalizace Ariela mi připadala vhodá a jakoby tomu všemu seděla právě v téhle formě. Asi to řeknu pitomě, promiňte, ale působilo to nějak geometricky - všechny ty efekty a prostě mi to pasovalo k ději, kostýmům a celému tónu toho filmu. Vyčetla bych jen pár momentů. A upřímě si neumím představit, že Prospero je ve skutečnosti muž... Vyhnaná žena s dcerou mi přijde logičtější..musím si přečíst originál.

Na původní Takovou normální rodinku nedám dopustit. Byla nádherně napsaná, vtipná, milá, hravá...ale to,co jsem viděla dnes večer - to nebyl vtip vyplývající ze situace, ale to byly násilně slepované, rádoby vtipné, ale bohužel kvůli tomuto způsobu podání trapně vyznívající, hlášky a situace. A chemií posedlá slečna mi připadala herecky těžce nedostatečná. A bohužel až nevkusně působí vykrádání, či spíš připomínání nesmrtelných hlášek z původního seriálu. Stejně hloupě a lacině se tomu tak dělo i v pokrčování klasiky Sněženky a machři. Prostě smutné, jak se dá nádhera, jako byla Taková normální rodinka - řekla bych - až ztrapnit. Toto pokračování mi přijde opravdu neuctivé k původní předloze.

Dojemné drama s excelentní Bette Davis. Miriam Hopkins byla taky výborná. Škoda, že George Brent nedostal větší prostor (ano, dobře se mi něj kouká =) Příběh se mi zdál maloučko šroubovaný...jakoby se tuze snažili, aby rozhodování hlavních hrdinů bylo pochopitelné a "jediné možné" řešení, takže to celé potom působilo trochu násilně a ne svižně a přirozeně. Ale dost jsem se bavila, líbilo se to.

Tak....jestli jsem to pochopila tak, jak to Fellini myslel, nebo jsem si utvořila své vlastí vysvětlení, to nevím, tak jak tak mám z tohoto filmu ucelený dojem a moc se mi líbí. Bez ohedu na to, že mi došlo, že Nine je (bohužel laciným) remakem, tak mi 8 1/2 připadalo jako trochu umírněná, mužská Giulietta a duchové (obsahem i efekty, jako třeba to prázdné foukání a pod). Vizuálně to opět bylo naprosto geniální. Opět se mi zdálo, že Fellini měl slabost na ženská pozadí a dámy "krev a mlíko". A ještě bych dodala, že být Giuliettou, tak bych měla zatraceně velké obavy o manželův postoj k mé osobě. Doufám, že Federico měl ve své ženě všechny ty dámy naráz a nebral ji jako tu filmovu představu manželky. No, prostě 8 1/2 je parádní výlet do vědomí a podvědomí jednoho ..a vlastně ano, senzitivního, ale tápajícího chlápka - umělce :-) PS: tech 5* není 100% ale o něco míň (Strada vede!!!)