Andy.222

Byli to Brémští muzikanti nebo ne? No byly tu "zvířátka" a byli tu bandité. Jinou spojitost tu úplně nevidím, ale za to to nebyla vůbec špatná variace na western, která i vzhledem ke krátké stopáži krásně odsýpala a bavila.

Nestydím se to přiznat, ale nepochopil jsem, co se mi autor snažil tímto příběhem říct. Nenudil jsem se, ale ke konci jsem se začal ztrácet v tom co se děje, kde a ještě zoufaleji jsem tápal v tom proč. Byl to jen sen umírajícho muže? Byl to trest od skřítka nebo nějaká snaha pana N poučit? Bohužel jsem na to nepřišel, ale třeba budete mít více štěstí.

Tohle bylo docela zklamání. Nejspíše i vzhledem ke stopáži až příliš předvídatelné a přímočaré. Navíc ani nijak zvlášť originální. Že Karkulka nemusí být vždycky bezbranné děvčátko? Come on, kolikrát to už tady bylo?

Rozhodně zajímavější než červená karkulka a o něco méně, než Popelka. Opět je hned od začátku cítit, že je tu něco špatně a vy zvědavě čekáte až se dozvíte jak to tedy celé je. Tvůrci by si mohli trochu více pohrát s napětím či foreshadowingem, ale i tak bych řekl, že pointa nebyla nejhorší.

Celkem něčekaně převrácená popelka aneb co když macecha se sestrami nejsou vlastně tak zlé. Nechci úplně spoilerovat, ale už po prvních pár minutách, když vám začnou naznačovat, že tu něco nesedí začněte být opravdu zvědaví jak tohle dopadne. Závěr by mohl mít přece jen trochu větší šťávu a musíte trochu přivírat oči neb by to tahle snadno všechno asi neprocházelo, ale pointa příběhu není špatná a rozhodně díl navnadil na zbytek série.

Nemohl jsem si pomoci, několikrát jsem si vzpomněl na Jokera a slavné "Jeden špatný den navíc." Zároveň mi hlavou probíhala myšlenka, že by se tento film měl promítat ve školách v rámci kyberbezpečnosti, aby lidé věděli jak fungují trolí farmy a kam až to může vést, pokud jim skočí na špek. Lidé jsou zde příkladně lidští tj. nikdo tu není žádný Míra Dušínů, každý má své temné stránky a i když hlavní protagonista (zde nelze použít termín hrdina) sám je ukázkový sociopat a stalker, nelze upřít, že mu rozumíte, kde se v něm vzala ta touha "vidět svět hořet". A minimálně já jsem si nebyl jistý, jestli jej vlastně chci na konci vidět uspět nebo selhat. Jaké další poučení z tohoto filmu si ještě vzít? Buďte mírnější na plagiátory ve škole, nikdy nevíte kam to může dojít.

Věrný heslu původního Karlíka: "Čokoláda nemusí dávat smysl, stačí že chutná." Je to barevné, je to zábavné je to hravé. A chtěl od toho vlastně někdo něco víc?

Jak pravil klasik: "Nejdůležitější na celém příběhu je jeho konec." V tomto případě to, co bylo těsně před koncem, protože závěrečný monolog nebyl špatný. Ono celou dobu se filmu vlastně dařilo. Skvěle vybraní herci (hlavně Starrův snad legendární úsměv, kdy se na vás milé usmívá a vám strachem začnou cvakat půlky), kameraman i skladatel si dali taky práci a celý film je nepříjemný, svíravý a nemůžete se stále zbavit pocitu, že je něco špatně. Hlavou vám šrotuje o co tu vlastně jde. Když pak hlavní bubák vyleze, je hodně děsivý a... Právě tehdy se to zvrtne. Během poměrně krátké doby je naráz taková nekonzistence, že se místo strachu či jiných odpovídajících emocí dostaví "Wtf, tak moment... Jako vážně? A proč... Tak jak teda..." zkrátka bubákovi schopnosti se mění z minuty na minutu z až nadpřirozených na skoro ubohé. A tohle pro mě pohřbilo vše tak kvalitně a dobře budované napětí. A je to neuvěřitelná škoda, protože pár drobností upravit a mohla to být neuvěřitelná pecka, protože vše ostatní fungovalo náramně.

Jak má člověk hodnotit počin, který napíná samou hranici absurdnosti. Celou dobu jsem si nebyl jistý, jestli je to promyšlená parodie nebo naprostá hovadina. Ono celý ten seriál jde cestou "oblečená-neoblečená". Není to nijak zvlášť explicitní - přímo neuvidíte ani bradavku, ale zároveň tu máte "vibrující zadek" přitisknutý při boji na na choulostivé partie oponentky. Tváří se jako "realistické" sportovní anime, které popírá magii, ale ty techniky co používají jsou méně realistické, než nezkorumpovaný politik. Postavy jsou prokresleny "tak akorát, aby se neřeklo, díky čemu mi vlastně žádná nepřirostla k srdci. O hlavní postavě můžete říct v podstatě tři věci: je zbrklá, nadšená a má ráda (doplňte název libovolného sportu - v tomto případě Keijo). Víc se o ní nedozvíte a ostatní jsou téměř všechny totožně generické, což způsobovalo, že při skupinových bojích jsem musel horkotěžko přemýšlet, která je která a mimo boje jsem se i docela nudil. Na druhou stranu nemohu upřít, že místy umí být Keijo zábavné i ve své absurdnosti a hodněkrát jsem (pobaveně!) kroutil hlavou, co za hovadinu vlastně vymysleli (a nutím svoji přítelkyni, aby se naučila Kozopresuru!). Zkrátka když budete mít náladu na nějakou potrhlou šílenost, u které nemusíte přemýšlet, můžete to zkusit a třeba vás to zabaví, pokud ne, klidně to můžete passnout, o nic zásadního nepřijdete.

V podstatě mám jen jedinou výtku. Dle Loru (a bylo to potvrzeno i v MCU v Lokim, kameny nekonečna fungují pouze v rámci vesmíru ze kterého vzešli a v alternativní realitě by měli být jen "těžítka". A trochu jsem taky koukal, jak snadno si Ultron dal Thanose, až to tak nějak neodpovídalo jak se s ním ostatní nadřeli. Ale jinak rozhodně zajímavé.