IvcaSammet

Přiznám se, že jsem se ze začátku u Lilting docela nudila, ale možná jenom proto, že jsem čekala něco jiného. Myslím, že největším problémem filmu je to, že byl natočený jak pro anglické, tak čínské publikum. Neustálé překládání, které by za normálních bylo pohodlně vyřešené buď titulky, nebo zkrácenou verzí čínské konverzace, bohužel zabralo polovinu filmu. Nakonec jsem si ale přece jenom na tuto podivnou formu zvykla a ve finále se mi Lilting docela líbil. Film má opravdu silné téma, které diváka nakonec zasáhne. Ben Whishaw zde předvedl dokonalý herecký koncert a možná právě díky němu hodnotím čtyřma hvězdičkama. Opravdu velká škoda, že se ve filmu vyskytuje tolik "slepých a nudných" scén, myslím, že bez toho by nám film mohl říci daleko víc.

Cena za štěstí má vynikající námět, který je ale bohužel docela nešťastně natočený. Hned na úvod vypíchnu neustálé zdůrazňování pojmu "NORMÁLNÍ RODINA". Takže dvě ženy, které spolu vychovávají děti dle tvůrců prostě normální nejsou? Trochu zaujatý postoj proti LGBT komunitě, řekla bych. Pokud se tvůrci rozhodli točit na toto téma, jeho shození mi nepřijede jako ta nejlepší volba. Kdyby to byl ale jediný problém, na který jsem ve filmu narazila, asi bych neváhala a pět hvězdiček filmu přece jen dala. Co mi na filmu vadilo nejvíc byla jeho nelogičnost. Šestnáctiletá holka uteče od rodičů, policie to více méně vůbec neřeší, a když se pak domů ohlásí po Skypu, jediné, na co se rodiče zmůžou, je věta "A nechceš se vrátit domů?" Celkově mi dějová linka s "kouzelným" squatem (který je tak tajný, aby o něm nevěděla policie, ale všichni ostatní ano, a který se zázračně financuje úplně sám od sebe) vůbec neseděla, byla nudná a vcelku stupidně natočená. Herecké výkony "dospělých" herců mě ale naopak až vyrazily dech. Ivana Chýlková byla absolutně geniální a Jarda Plesl zde taky opravdu dokonale zazářil. Asi budu sama psychopat, když mi ho ve finále bylo strašně líto. Chyb bych mohla vyjmenovat ještě řadu, nakonec ale právě proto, jak silné téma Cena za štěstí má a jaká pointa z něj na konci filmu zůstala viset ve vzduchu, věřím tomu, že si čtyři hvězdičky opravdu zaslouží.

Baby je vcelku hodně psycho film, podle obsahu jsem čekala něco trochu jiného. Možná bych musela mít nějakou zvláštní úchylku a nebo být taky pod vlivem, abych tento film dokázala ocenit. Nechápu smysl toho film natočit z pohledu pod vlivem drog, protože z toho dle mého vyšla podivná "cringe" slátanina, na kterou mi bylo až skoro nepříjemné se dívat. Kdyby právě to byl účel filmu, možná bych hodnotila jinak, velmi o tom ale pochybuju.

77 Beds je sice trochu zvláštní film, ze začátku mě ale docela pobavil. Nevím, jestli to mělo mít nějaký hlubší význam, pro mě to byla spíš oddechovka, která mě sice nic pořádného nedala, ale naopak ani nijak nenudila.

Sice hodnotím průměrem, celkově bych ale seriálu dala tři a půl, bohužel jsem čekala jsem trochu jiného. The Man on the Platform mě dokonale navnadil, očekávala jsem, že v podobném stylu budou vyprávěny i zbylé epizody. Ty byly ale spíš jenom slabším odvarem. I přes to, že každý příběh obsahoval nějakou tu pointu, myslela jsem si, že postavy budou vyprávět o tom, co si museli jako homosexuálové prožít za "peklo" v různých dobách. Proto pro mě bylo zklamáním, když byla většina příběhů jenom popisování "obyčejných" románků, které si tyto postavy kdysi prožily. Dalším mínusem bylo to, že epizody nešly chronologicky po sobě, tedy od nejdávnějších dob až po současnost. Celkově Queers určitě není špatný seriál a moc ráda se k němu vrátím, třeba dokonce i své hodnocením změním, když už budu vědět, co od seriálu čekat, ale kvůli té neustálé "omáčce" okolo, kdy jsem se při sledování více méně nudila, momentálně lepší hodnocení opravdu dát nemůžu.

Další díl, který má sice zajímavý námět, ale jeho zpracování patří k těm slabším. Nakonec to byl asi jen přízvuk Alana Cumminga, který mě donutil poslouchat, co jeho postava vlastně říká. Asi jeden z nejhnudnějších dílů, i když pointa byla krásná.

The Perfect Gentleman sice nebyl tak úplně perfect, a přiznám se, že zrovna tato historka moc věrohodná není, ale nakonec co můžu vědět, jak to chodilo v roce 1929, třeba v té době ani nikoho nenapadlo, že by gentleman ve skutečnosti nebyl gentleman. Každopádně příběh sám o sobě dokonale poutavý, žádná omáčka okolo.

Něco mezi čtyřma a pěti hvězdičkama. Přišlo mi, jako by byla "homosexulální linka" posunuta až na druhou kolej kvůli válce, což mi nijak nevadilo, ten zdlouhavější rozjezd mě ale úplně nezaujal. Naopak k závěru mi stály chlupy i na zádech.

I Miss the War byla sice epizoda se zajímavým námětem, ve finále mě ale příběh v podání Iana Geldera nijak nezaujal a v podstatě mi přišel jako "tlachání" o ničem.

Nádherný příběh s neuvěřitelně zajímavým námětem "z druhé strany". Konečně epizoda, která se dokonale vyrovnala The Man on the Platform.