bazmat

Pokud bych film omezil jen na úvodní scénu, bylo by to nepochybně všech pět hvězdiček. Rozmáchlá scéna ponuře bouřící planety je úchvatná a slibuje skvělý zážitek - v bouři se vetřelcům přece vždycky dobře dařilo. Tenhle exemplář je ale jiný, tak nějak hloupější, neohrabanější a pomalejší, zkrátka špatná volba hostitele. Centrum pozornosti se tak snadno z trikově často dost tristního stvoření přesouvá k lidským charakterům s dušemi temnějšími než atmosféra jejich útočiště. Díky nim je výsledný efekt celkem uspokojivý, ale cameronovsky precizně propracovaný vetřelčí svět mi tady prostě chybí.

Jak udělat úspěšný horor? Prostě vezmete všechno, co za posledních deset let na diváka fungovalo a splácáte to dohromady. Za originalitu dávám nulu. Pointu se dozvíte hned na začátku, takže se nemusíte zdržovat s přemýšlením a jenom se necháte polekat ve chvílích, kdy to nejvíc čekáte. To zjevně taky funguje, takže za řemeslné zpracování dávám tři hvězdičky (i když naprosto zbytečný Robert Langdon na Skype mě svádí ke dvěma :).

Hopkinsovo vtělení se do postavy režiséra bojujícího se svou vlastní genialitou a nedůvěrou v kohokoliv kromě sebe bylo famózní. Zážitek z podmanivé staroanglické dikce mi jen trochu kazí nevyvážený scénář - celé je to o Psychu, ale Psycho je až na druhém místě a některé scény se zbytečně natahují. Celkově čtyři hvězdičky.

Už je to hodně dlouho, co jsem Hobita četl, ale pomatuji si, že při následném ponoření se do Pána prstenů byl jasně patrný rozdíl. Hobit byl tak nějak pohádkovější. Přesto jsem si před zhlédnutím filmu říkal, že akčních scén tam bylo dost na to, aby se z toho dal vytěžit slušný prequel. Tvůrci se rozhodli ponechat veselého a hravého ducha Hobita (takže vřele doporučuju rodinám s dětmi) a zároveň ukázat jasnější vazbu lokálního příběhu na trilogii boje o osud Středozemě. Ve snaze o vykreslení Středozemě se vší Tolkienovskou hloubkou v dětském představení střílejí hlavní hrdinové trochu křečovitě pojmy jako Gondolin, Istari nebo Noldor bez toho, aby vůbec kdy mohli dostat nějaký obsah. Roztažení na tři tříhodinové filmy pak nutně vede k takovému roztříštění děje do samostatných kapitol s nízkým vlivem na hlavní dějovou linii, že by mohl být Hobit uváděn jako dvanáctidílný seriál. I přes všechnu mou kritiku mě návrat do Středozemě potěšil, takže přimhouřím obě oči a dámvám čtyři hvězdičky.

Zpočátku jsem si myslel, že jde vážně o horor, pak se vytratilo napětí a přibyla trocha humoru, ale ne dost velká, aby chybějící napětí nahradila. Celá série se dostala do neslané nemastné atmosféry, která vydržela až do posledního dílu, který byl sice o trochu kvalitnější, ale mé hodnocení už zvrátit nedokázal. Postavy jednají předvídatelně a přitom dost hloupě. Svět domu hrůzy celkově postrádá jakákoliv pravidla nebo logiku a veškerá snaha scénáristů o zpestření jinak jednoduchého děje se smrskla na kouzelnické číslo - z klobouku (ze sklepa) vytáhnou králíka (postavu), ukážou ho publiku a zase ho nechají zmizet. To by bylo na dvě hvězdičky. Za herecké výkony (za předpokladu, že absence výrazu je u všech postav záměrná) dávám tři.

Přechody mezi jednotlivými dějovými liniemi byly zpočátku lehce rušivé (ale na to Tom Hanks upozorňuje hned v první scéně :), postupně se i přes svou různorodost začaly úžasně doplňovat a společně gradovat a dokázaly tak víc než udržet mou pozornost. Snad ještě více na mě zapůsobily úžasné proměny aktérů - snahu poznat, kdo je kdo, doporučuji jako skvělou doplňkovou hru. Dosud jasných pět hvězdiček. Na druhou stranu jsem byl trochu zklamaný tou přemírou klišé, stokrát omletým výsledným poselstvím a absencí potřeby přemýšlet o filmu po odchodu z kina (vážně jsem to od tohoto filmu čekal). Nakonec tedy čtyři.

Po prvním zhlédnutí (o předloze jsem neměl ani potuchy) jsem absolutně nadšen. Tak schizofrenní zážitek jsem už dlouho neměl. O tom, jak film skončí, jsem byl ve třetině naprosto přesvědčen, v polovině jsem byl ochoten uvěřit všemu, ve třech čtvrtinách jsem chtěl film vypnout a během velké závěrečné vysvětlovačky jsem začal nabývat dojmu, že DiCaprio možná nakonec blázen není. Až závěrečná scéna mě utvrdila, že je... a nebo? Každopádně se pokusím najít čas, abych mohl komentář doplnit o druhé zhlédnutí, přečtenou předlohu nebo obojí.

Parodie ve škatulce horor? Klasická teenage vyvražďovačka, Hunger Games a Hněv Titánů splácané dohromady? Tak to pro mě vážně není. Ale za těch pár vtipných momentů dávám přece jen jednu hvězdičku. Jen doufám, že tvůrci nechystají pokračování, ve kterém budou Panna a Blázen vymítat starověké krvelačné bohy nacpaným bongem.

Sci-fi parodický pokus o politickou satiru sice staví hlavně na propojení amerických republikánů a nacistické propagandy, přesto to stačilo, abych se výborně bavil. Úvodní scéna s přistáním Měsíčního modulu v rytmu Take me to Heaven mě prostě dostala. A až si za pět, deset let nebudu schopen vybavit tvář ani rétoriku Sarah Palinové (i když Simpsonovi si vystačili s Gorem nebo McCainem poměrně dlouho) a přestanu chápat polovinu narážek, třeba hodnocení snížím. Hlubší zamyšlení nad stavem světa totiž nebude film ani přes trudný konec asi vyvolávat nikdy.