poster

Atlas mraků

  • USA

    Cloud Atlas

  • SK název

    Atlas mrakov

Drama / Mysteriózní / Sci-Fi / Psychologický

Německo / USA / Hong Kong / Singapur, 2012, 165 min

Komentáře uživatelů k filmu (2 148)

  • golfista
    ****

    Výborný film, jehož délka by vás rozhodně neměla odradit. Já jsem se díky rychlým skokům mezi příběhy zpočátku dost ztrácel, ale tvůrci mě ztratit nenechali. Věděli, jak mě (někdy objžďkami, někdy zkratkami) přivést k nevšednímu filmovému zážitku. Sice jsem čekal trošku silnější emocionální dopad, ale ... v podstatě jsem hodně spokojenej. (Myslím, že tenhle film nutně potřebuje další projekci. Už se na ni těším a cítím, že pátá hvězdička visí ve vzduchu).... Musím ale ocenit obrovskou odvahu producentů jít do takové látky s vědomím, že si na sebe film nejspíš nevydělá.(13.12.2012)

  • POMO
    ****

    Prvotné dojmy trpkosti z neustáleho skákania medzi príbehmi (niekedy i po pár sekundách) a miešania nezlúčiteľných žánrových prvkov, kde vedľa seba stoja Amistad a startrekovské masky, sa postupne zmenili v úžas nad možno výnimočným dielom. Rozprávačsky komplikovaným, duchovne hlbokým, filmársky novátorským, produkčne odvážnym. V záplave životných myšlienok a nadčasových útrap ľudstva, podaných rozprávkovou poetikou, sa tu strieľajú psy, podrezávajú krky a cumľajú prsty na nohách. A ženy hrajú mužov a muži ženy. Epický oceán úchvatných emocionálnych momentiek, ktoré sa na prvé zhliadnutie proste nedajú vo všetkých súvislostiach vstrebať. Krásna Halle Berry, démonický Weaving. Veľké investorské riziko. Druhé a tretie zhliadnutie nevyhnutné, hodnotenie preto iba predbežné.(13.11.2012)

  • KevSpa
    *****

    Nejlepší film roku 2012. Vizionářské dílo, které bude plně doceněno až za dlouhá léta. Ale až se tak stane, budu plakat dojetím.(22.2.2013)

  • Cival
    ****

    Úctyhodnej fail. Atlas mraků je předurčenej k tomu, aby ho vidělo málo lidí, ale je podanej tak vyspělým způsobem, že mu i přes umělost paruk, masek a západů slunce podlehnete. Vlastně taková přítulná rodinná pohádka, ve který se holt prosekne pár krkavic a souloží... a která trvá skoro tři hodiny.(12.11.2012)

  • Lima
    ***

    Je obdivuhodné, že švy, které spojují rozdílné příběhy v jiném času a prostoru, jsou tak neznatelné, že film plyne hladce a ty tři hodiny ani nejsou znát. Bohužel ústí v něco, co nemá dostatečný emoční, ani katarzní účinek. Jiným slovy, hluboký zážitek se nekoná a na konci filmu jsem cítil tak trochu….prázdno. Každopádně ale oceňuji odvahu přijít v dnešní době, kdy áčková filmová produkce připomíná řízený výrobní proces na vydělávání dolárků, s něčím tak nekomerčním a nepodbízivým.(25.11.2012)

  • verbal
    **

    Poté, co si jeden z bratrů Wachowských nechal přišít kundu, jde to s milými transsourozenci pěkně z kopce. Nepochybuji, že tohle je dostatečně velké hovno, ve kterém se bude zajisté hrabat ještě další generace zdejších esoterických hnědopichů, pokud někdo nedostane rozum a nezarazí jim reprodukci. Banda velkolepě natočených, rádobyfilosofických historek bez jakékoliv pointy, naplácaných jedna přes druhou, plná kýčovitých životních mouder a povrchních, sračkoidních blábolů, má velkou šanci vydrápat se ve zdejším žebříčku po zádech Foresta Žumpa až k branám Šošenské basy. Místní "moudří" opět rozpoutali tepelnou hysterii "Kdo je chytrý, ten mi rozumí" a zase jen chudák postižený verbal vidí nahého císaře a má chuť přehodnotit svou topku. Vzpamatujte se, kurva, nebo se příště náhle nachytáte, jak s Šádvelem a Radkem99 rozebíráte Kiergegaarda u banánového daiquiri!(4.1.2013)

  • Matty
    ***

    Jistě podnětné dílo. Jenom nevím jistě, zda v tom, co bylo primárním záměrem režisérů. Nejvíce mne bavilo sledovat, jak je všeobjímající stranění menšinám vztahováno na konvence jednotlivých žánrů. Melodrama z uměleckého prostředí bylo přepsáno na homosexuální romanci, hlavními hrdiny původně bílého paranoidního thrilleru jsou černošská reportérka a její parťák jako vystřižený z blaxploitation akce. Žádný z použitých žánrů navíc není úplně „čistý“ - komedie je infikována útěkářským filmem, v thrilleru se najde prostor pro černý humor -, čím tvůrci přiznávají jejich vlastní postmoderní orámování celé předlohy, tedy hledisko, které nepatří žádné z postav. Na analyzování postmoderních žánrových dekonstrukcí je Atlas mraků fajn, selhává ale na základnější úrovni. Ploché postavy mne nezajímaly. Více než herectví mne bavilo dumání nad tím, kdo se pod kterou maskou skrývá. Stejně umělý, určený pouze ke sdělení nějaké nadosobní myšlenky, je každý z šesti světů. Jsou to světy pro kameru, bez vlastního života. Abychom nezapochybovali, že se jedna z rovin odehrává v 70. letech, snad v každém exteriérovém záběru po ulici přejede model typicky sedmdesátkového auta (např. Ford Mustang). Film nedokáže strhnout a nabídnout kompaktní emocionální zážitek. Akce zasazené do odlišných časoprostorů pospolu nevytvářejí silné sekvence, naopak si vzájemně překážejí a brání tomu, aby dozněly alespoň samostatné scény. Jestli bylo záměrem znesnadnit divákovi práci tím, že příběhy jsou rozsekané, nikoli vrostlé do sebe, proč to neustálé vytváření banálních tématických a grafických (v menší míře symbolických) paralel? Když už, ať alespoň podobnost příběhů není tak okatá a neustále zdůrazňována mimoobrazovým komentářem některého z mnoha vypravěčů. Nedostatečné využití faktu, že většinu příběhů někdo převypravuje, ať formou deníku, dopisu nebo knihy, z pozice vyslýchaného vězně nebo úctyhodného stařešiny, je dalším z příslibů, které v sobě film nese a které zůstaly nerozvinuty (kromě hlasu jsou vypravěči neviditelní, do vyprávění aktivně nezasahují, nejsou během jeho produkování přerušováni). Ať už to umělecký záměr byl, čemu komerční zabarvenost celého projektu moc nenasvědčuje, nebo nikoli, Atlas mraků na mne působil jako neustále přerušovaná soulož bez pořádného vyvrcholení. Za vynaloženou pozornost, která se místy jednoduše neměla k čemu upnout, bych čekal hodtnotnější odměnu než poselství v duchu „musíme si pomáhat“, jež mi od díla, které chce bořit konvence, přijde jako výsměch. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, Marigold, J*A*S*M, Bluntman, pet4(26.11.2012)

  • Djkoma
    ****

    Pro čtenáře knihy pouhé osekání předlohy s přídavkem obrazu místo vlastní fantazie a hudby, místo vlastních myšlenek a tlukotu srdce. Avšak obojí dává kráse příběhu nový rozměr. Od sledování právníka Ewinga, na plavbě po Pacifiku, až po Sonmi 451, ve futuristickém Neo Soulu, je snímek audio-vizuální orgií, která zhmotňuje a zjednodušuje (vlastně ne, spíše zpřehledňuje) knižní předlohu do formy stravitelné pro diváka, jenž se nesmí zaleknout prvních minut a jednotlivých příběhů. Tři hodiny byly možná trochu moc, ale tahle výprava napříč časem, osudem a láskou, kde vše je propojena má svou sílu a možná na podruhé sáhnu po nejvyšším hodnocení. Do té doby ani se znalostí knihy nechci řešit, co tam není (Ayrsova dcera,...), co tam přebývá (akce?) a jen si užiji tuhle plavbu s fantastickými herci (Jim Broadbent zachraňuje nejslabší linii velmi suverénně). PS: Sextet je nádherný. True Truth.(25.11.2012)

  • gouryella
    ***

    Po prvním shlédnutí za ** , po druhém zvedám na ***, ale víc si film nezaslouží, ale třeba jen nedokážu pohlédnout až do hloubky tohoto filmu a hodnotím jen jeho povrchní schránku :-)(1.4.2013)

  • Renton
    ***

    "Nemějte strach, na konci to všechno bude dávat smysl. " .. Ba ne! Ač s otevřenou náručí, minuly jsme se. Je to krásné, výpravné a hudebně příjemné, ale (veskrze poutavé, někdy i zábavné) epizody do sebe až moc silně nezapadají a emocionální oblak je tak snadné podejít, než aby nějak zasáhl. Škoda, to mi chybělo asi nejvíc. Dílo, jež možná dozraje, ale radši než další projekce bych doporučil rovnou knihu.(22.11.2012)

  • Malarkey
    ****

    Atlas mraků mě po shlédnutí naprosto brutálně uhranul. Musel jsem nad filmem přemýšlet, protože to jsem po něm chtěl a přesně to byl jeho cíl. Krásně se na něj koukalo, ale ještě lepší bylo, že jsem celou dobu přemýšlel, jestli to stíhám pochopit a nebo se snažím jenom vnímat jednotlivou řádku šesti příběhů. Ono je těžký, když mi tvůrci naložili šest příběhů, každý rozdílný a každý zajímavý a do toho nezastavitelně určité postavy mluvili tak filozoficky, že těch 172 minut mě na konci absolutně vycuclo. Věřím, že v tom sta tisícu myšlenek je podstata celého filmu a je mi jasný, že bych si to měl zkouknout minimálně ještě dvakrát, aby mi všecko došlo. Nicméně nebyl problém, abych pochopil, že ten příběh je hlavně o duchovnu a o různých názorech, se kterými se setkávají hinduisti ve své podstatě života a smrti. Těžce se píše i samotný komentář, protože je takových věcí, co by se k filmu dalo říct, ale je těžké to nějak dát do ucelené věty. Co ale můžu říct, tak hlavně to, že nedokážu dát plný počet, i když jsem chtěl. Opravdu moc chtěl. Za jedinečnou originalitu a za kuráž, kterou tvůrci do tohoto neuvěřitelně náročného příběhu investovali, když se rozhodli vzdát i svých honorářů jenom proto, aby to dotočili. Mrzí mě ale, že jsem celou tu dobu čekal na nějaký brutální závěr, kde jednotlivé příběhy nádherně splynou do jednotlivého celku a ono se tak úplně nestalo.(13.12.2012)

  • Cervenak
    ***

    Keby mi to perfektné postapo a solídnu sci-fi neprerušovali tými ostatnými nudnými báchorkami (načo je komédia o dôchodcoch v blázinci?), tak dajme tomu... Veľkú všeobjímajúcu štruktúru tam v žiadnom prípade nevidím, prechody medzi žánrami často bolestivé, záverečná pointa... žiadna. Navyše je to fakt útrpne dlhé a som úprimne rád, že som to nevidel v kine. Ale Hugh Grant ako vodca divošských kanibalov na nezaplatenie. :)(22.12.2012)

  • J*A*S*M
    *****

    SIX IN ONE. Nechtěl jsem psát přespříliš oslavný komentář hned po příchodu z kina, raději jsem si nechal zážitek den uležet ... a výsledek? Pořád jsem maximálně nadšený. Cloud Atlas je pro mne jednak nejlepším filmem za minimálně poslední dva roky, jednak samostatnou kategorií, která ani nejde pořádně s nějakým jiným filmem srovnávat. Neuvěřitelné. Nechápu, jak se Wachovským a Tykwerovi podařilo současně odvyprávět šest stylově a žánrově odlišných (historické drama, tragická romance, novinářská detektivka, černá komedie, dystopická sci-fi, postapokalyptická sci-fi) a z větší části konverzačních příběhů tak, že celek drží pevně pohromadě (ba co víc, jinak než jako o celku o Atlasu mraků ani nelze uvažovat) a je zcela přehledný a hladce plynoucí, a navíc na ploše tří hodin působí jako akční zábava (a ne jako nepřehledná suchá artovka). Myšlenka, která z toho na konci vyleze, možná není nijak přelomová nebo originální, ale komu to v tomto případě může vadit? To už od každého filmu čekáme, že přijde s vlastním ontologickým systémem, či co? Každopádně finále je vysoce účinné. Díky tomu, že vrcholí vlastně šest příběhů současně, má to, co by se dalo nazvat finálem, zhruba půl hodiny (šestkrát 5 minut). Půl hodiny zimomriavek :) ... Zkrátka Wachowští s Tykwerem dostáli očekáváním, která jsem do nich vkládal (což se letos nepovedlo Scottovi ani Nolanovi). A současně dokázali překvapit. Tím, jak jejich dílo rychle ubíhá (některé devadesátiminutové filmy trvají subjektivně déle než tenhle tříhodinový monument). A hlavně tím, že je mnohem stravitelnější, než jsem čekal. Pozorný divák se neztratí a vnímavý divák vstřebá. Stačí jít trochu naproti. Na ujasnění detailů ale samozřejmě jsou nutné další projekce. Už se na ně těším. 100 %(23.11.2012)

  • Marigold
    ***

    Prohra. Odvážná a nesmírně imaginativní, variabilní a hluboká kniha přesazená do dynamické a obratné sítě, která otázky nevyvolává, ale didakticky zodpovídá. Navíc si pomáhá otřepanými new age symetriemi, které důvěrně známe z Fontány, ale i z Pana Nikoho - pokud nevíte, jak spojit odlehlé linie, osudová láska je odpověď. Film k ní navíc přidává typický patetismus všeobsáhlých mysticizujících konceptů jako Věčnost, Nekonečno, Reinkarnace, Osud a pokud by to divák náhodou nepobral, pro jistotu to doslovně snad 4x některá z postav zopakuje. Výsledkem je pro mě zcela nezajímavé a mechanické dílo, které selhává i v okamžicích, jež jsem pokládal za "ložené" - 5. příběh Sonmi je v knize drásavým obrazem kapitalisticko-fašisticko-totalitní dystopie, v níž je i vzpoura jen prefabrikovanou součástí konzumeristického řetězce. Film se nezmůže navíc než na sterilní zploštění látky do podoby "Anny Proletářky s romantickým rozměrem" a dojímavého obrazu revoluce navzdory zvůli. To je málo, strašně málo. Proti trilogii Matrix, virtuózní jednohubce Speed Racer či Tykwerově "gender-dekonstrukci" Drei je tohle spíš atlas braků.(24.11.2012)

  • T2
    *****

    Rozpočet $100miliónovTržby USA $27,108,272Tržby Celosvetovo $130,286,097Tržby za predaj Blu-ray v USA $6,057,200 //počet predaných kusov 233,892Tržby za predaj DVD v USA $7,590,887 //počet predaných kusov 413,202║ Ďalší komerčný prešľap od Wachowskích ale zato zas natočili spolu s Tykwer-om niečo neskutočné veľkolepé-obdivuhodné. Na moje veľké nešťastie som to nemal možnosť celé dopozerať, takže asi v tom najlepšom gradujúcom procese tohto ťažkého filmu som musel v 2/3 filmu opustiť projekciu, keď že som musel z kina frčať na posledný autobus či mi išiel domov, dúfam že sa k tomu čoskoro dostanem. Prvá hodina filmu je nehorázne ťažká, lebo je to skrumáž ktorú len sledujete a ešte nerozumiete aké súvislosti bude neskôr naberať, nuž postupne to začína zapadať a tie nápady, myšlienky zakomponované v deji sú úžasné, plus samotný vizuál dych berúci. __Dopozerané do konca, aj keď nie v tej najlepšej kvalite z nejakého kinor..., veru film ktorý dá spomenúť aj na Matrix a jeho dokonalú akciu, dravosť, monumentálnosť, silné dielo, ktoré bude skutočne v plnej sile uznané až časom. Sa neviem dočkať keď to vydajú na Blu-ray, pecka. __22.12.2012 dobojované! sa mi nakoniec podarilo v kine vzhliadnuť celý film... á môžem povedať že to išlo nad moje prvopocitové očakávania, ide o výnimočné dielo a jeden z najlepších filmov roka 2012, osobne by som sa ani nehneval ak by dostal Oscara za najlepší film, film sa dá označiť ako DOKONALÝ s úžasnou myšlienkou, kompaktným a perfektným prepojeným scénok, či teda samotných etáp kedy sa udalosti odohrávajú, Tom Hanks po dlhej dobe našiel svoj herecký talent, démonický Hugo Weaving, živelná Halle Berry tiež dala zaspomínať po dlhej dobe na svoj herecký talent, jednoznačne film na viac pozretí, mne zaslúžené ovocie priniesla druhá projekcia, a nakoniec to komerčne ani nemusí dopadnúť tak zle lebo film sa celkom dobre v kinách uchytil /videl v kine 2x: 100%/ __Poznámka: to čo nám v roku 2012 v plnej sile nenaservíroval Nolan s TDKR to nám dodali Wachowskí s Tykwerom. Plus čakám že tento film sa časom prebojuje na csfd.cz do TOP20 keď v plnom rozsahu dozrejú pocity u filmových fanúšikoch.(15.12.2012)

  • Adrian
    *****

    Zazitok maximalny. 1) Presvedciva dramaturgia a prechod z literarneho na audiovizualne dielo - Tykwer a Wachovvski dokazali z predlohy vybrat v drvivej vacsine u kazdeho pribehu to esencialne a ich zasahy z hladiska doplnkov/zmien voci predlohe su funkcne, invencne a nosnu temu zvyraznujuce. 2) Vzajomne prelinanie a jednotlive radenie sekvencii su ukazkovym prikladom synergie. V strihu zalozenom na spolocnych vyznamoch, motivoch, hereckom obsadeni dvoch spojovacich scen ako i vyvoja dialogu v scene x ako determinujucej radenie sceny x+1 nie su tvorcovia zdaleka prvi (namatkovo aj Leone, tiez nie ako prvy, vo Vtedy v Amerike postupoval podobne), ovsem z hladom aj na sposob predkladania a prepojenia pribehov zasli v kvantite a vyslednej ucinnej intenzite zatial najdalej. Odmenou mi bola epicka freska znejuca ako podmanivy sextet a zaroven i agonicky vykrik ludskej rasy uvedomujucej si tu sialenu horsku drahu s tragickym koncom, ktoru sami vytvorili, dobrovolne do nej nastupili, ale ju zatial nevedia zastavit. Snad sa to raz podari... .(16.11.2012)

  • Radek99
    ***

    Atlas postmoderně narativních mraků. Čekal jsem intelektuální nokturno, a on to byl jen překombinovaný americký blockbuster, byť skutečně nádherně natočený. Excelentní a snad až nedocenitelná forma, které ovšem stůně obsah. Pokud jde o preference idejím revoluce a svobody, dávám i nadále přednost kupříkladu Klubu rváčů...traktát o karmickém fungování světa je pak vícenež banální... PS: Konceptem neustálého recyklování několika herců (symbolizující koloběh putování duší) také vzniká efekt jakýchsi ,,prkenných tváří", neboť k odlišení postav ztvárňovaných jedním hercem bylo použito divadelního líčení, efekt, který nevadí z principu odděleného jeviště a hlediště v klasickém divadle, je ovšem při použití filmové kamery snímající herce z bezprostřední blízkosti silně kontraproduktivní, neboť když herci zakryjete mimické svalstvo v obličeji, nezbývá mu už moc způsobů, jak hrát... Podobné filmy: Fontána, Magnolia, Crash, 21 gramů, Amores perros, Pan Nikdo(29.12.2012)

  • DaViD´82
    ****

    Filmařsky bravurní časoprostorová meta kýčovitá epika, která si zbytečně honí triko zneužitím minima herců v maximu rolí; což díky neživým latexovým ksichtům, kdy jsou postavy obsazovány bez ohledu na pohlaví či rasu herce, připomíná převleky páně inspektora Clouseaua spíše než co jiného (vliv páně Lany Wachowské?). Ani nevyrovnanost jednotlivých segmentů (Tykwer > Wachowští) není něco z čeho by jeden skákal radostí. A především to postrádá katarzi. Co tvůrci chtějí říci, to řeknou cestou a na finále samotné pohříchu nic nezbude. I přes tyto chyby v matrixu by však NASA mohla nosič s tímto snímkem bez výčitek vyslat ke hvězdám, aby si na jeho základě mohli případné jiné formy inteligentního života udělat trefnou představu „o nás“. A mohli se nám tak raději zeširoka vyhnout.(23.11.2012)

  • Superpero
    ****

    Wachovští opět naservírovali originální film, který prostě nelze k ničemu přirovnat. Když se mě někdo zeptá o čem to bylo, nebudu mu schopen dát uspokojivou odpověď a rozhodně ne stručnou. Propojení jednotlivých příběhů bylo znatelné, ale nepřišlo mi až tak zásadní. Nicméně se mi hodně líbilo to deformování informací a odkazů jednotlivých postav. Např, když se hláška o nepodrobení se zločinnému týrání z komické linie o důchodcích stane symbolickou větou vzpoury jídlonošky ve sci-fi budoucnosti. Žádný z příběhů nenudí, přesto nejradši jsem měl ten o útěku z domova důchodců a ten o jídlonoškách. Bohužel vzhledem k tomu kolik tam toho je se nedostaví nějaká extra katarze. Spíše jen touha si o tom pokecat, jestli jste to pochopili dobře a něco vám neuniklo. Rozhodně mě ještě žádný film takovou silou nenavnadil k tomu, abych si přečetl knižní předlohu.(3.1.2013)

  • Bluntman
    *****

    Je skvělé být u toho, když se přepisují dějiny kinematografie. V místech, kdy film čerpá a zesiluje konvence z jiných uměleckých děl (literatury, komiksů, videoklipů, videoher), je "pouze" výborný; tam, kde užívá prvky filmové formy tak, jak ještě nikdy nebyly použity (anebo ne v takovém množství), je geniální a dochází k radikální z-m-ě-n-ě z hlediska vývoje poetik._____ Předloha Davida Mitchella má "matrjoškovou" výstavbu, jejímž ekvivalentem by mohla být INTOLERANCE nebo INCEPTION. Ovšem adaptace sourozenců Wachowských a Toma Tykwera "matrjoškovou" narativní strukturu zaměnila za typ síťového narativu, jehož možnosti testovali tvůrci jako Alejandro González Iñárritu či Robert Altman. Řada teoretiků a kritiků má za to, že se tato odchylka od normy vyčerpala a její sledování se stalo automatizované, ale Wachowští s Tykwerem dokazují opak a přichází s naprosto radikálním dílem, které nemá obdoby. Spoje mezi jednotlivými liniemi nejsou vytvářeny jenom na základě tematické/vyznamové roviny (např. "náhoda/predeterminace" - MAGNOLIA, "lidi z různých společenských vrstev a zemí by měli najít společný jazyk" - BABEL), ale i podle syžetových, stylistických ad. vzorců - a konvencí klasického hollywoodského narativu (ironicky užitých dialogových háčků, zvukových můstku vytvářejících paralelu mezi významovými rovinami, jež jsou rytmizujícími voice-overy přepisovány atd.). Nejde o to, že už Spielberg v ČELISTECH používal jump-cuty, které "zneviditelnil" přechodem postavy z jedné scény do druhé, ale o to, že se takto dosud nikdy nepropojovaly různá časová a prostorová "pásma". Spojování záběrů či scén prostřednictvím kompoziční návaznosti je docela běžná věc, ovšem ne napříč jednotlivými "pásmy" a za pomocí podobnosti nejenom "stylistické", ale i narativní a významové (viz montáž útěku v Neo Soulu/otestování námořnických dovedností "negra"). _____ Celá věc se ještě komplikuje nesmírně nekomunikativním vyprávěním, které dává okázale najevo svou sebeuvědomělost a které si přímo labužnicky pohrává s různými fintami (flashbacky jsou řešeny tak, že se dvě dějství odehrávají ve stejném prostoru, ale v různý čas; šest primárních rovin je filtrováno vždy podle jedné ústřední postavy, ale celkové podoba je přizpůsobena vidění dvěma různým lidem, ačkoliv se z počátku zdá, že šlo jenom o jednoho; do šesti úrovní, kdy každá má svého fokalizátora a nad nimi je ještě jeden/dva, se vkládají texty napříč všemi podzápletkami - psané deníky, skládaná hudba, natočený film atd.)._____ Potěšující je i to, že film nespadá do midcultu, protože se užívá campové estetiky, a významově nejde o vůbec banální počin (Wachowských "jedinec vůči represivnímu systému" zůstává, ale to je pouze záminka k řešení genderových, feministických, queer, obecně etických i filozofických /identita, "strukturalistická" povaha světa/ aj. otázek). K plnému docenění je navíc nutné být mediálně sběhlý, protože každá ze šesti rovin je stylistickou pastiší jiných filmů ("mořeplavecká" upomíná k dobrodružným a historickým meodramatům klasického Hollywoodu, "novinářsko-detektivní" k počinům ze 70. let, "sci-fi-útěkářská" se obrací k žánrovým klasikám a kultům ze 70. let atd.). Obávám se ale, že se najde velmi, opravdu velmi málo diváků, kteří jsou citliví k otázkám filmové formy a jsou dostatečně mediálně sběhlí. Nesejde ale na tom, že ATLAS MRAKŮ je pouhou kapkou v moři, protože moře může být tvořeno právě z nich...(12.11.2012)

<< předchozí 1 2 3 4 28 55 81 108