Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (9)

plakát

Percy Jackson a Olympané - Proroctví se vyplní (2024) (epizoda) 

Cesta byla trnitá a tvůrci mnohokrát zaškobrtli, finále se ale povedlo. Úvodní potyčka s Areem je jako vytržená ze stránek předlohy - krátká, přehledná a úderná. Zbytek epizody poté nasadí o poznání pomalejší tempo, to ale funguje v její prospěch. První návštěva Olympu je grandiózní a komorní zároveň, Toby Stephens po minulé epizodě jen utvrdil, že role Poseidóna je pro něj jako dělaná a Lance Reddick ve své jediné scéně předvedl správně povýšeného a do sebe zahleděného Dia. Při rozuzlení celého příběhu v lesích Tábora navíc scenáristé opět ukázali, že když chtějí, dovedou předlohu mnohdy upravit k lepšímu. Uzavřít seriál se tedy povedlo parádně a první řada jako celek funguje. Pokud do budoucna tvůrci zapracují na budování světa a expozici, má Percy Jackson a Olympané nakročeno správným směrem.

plakát

Percy Jackson a Olympané - Zjistíme pravdu, víceméně (2024) (epizoda) 

Sedmá epizoda pokrývá oproti těm předchozím pravděpodobně nejrozsáhlejší část knihy a místy je to trochu poznat. Úvodní návštěva u obchodníka Crustyho je osekaná na minimum, vstup do Podsvětí má podstatně rychlejší a akčnější ladění než v předloze a celá výprava po prázdných a nehostinných pláních světa mrtvých působí v mnoha místech zkratkovitě. Na rozdíl od unylého tempa minulého dílu se ale alespoň neustále něco děje, vizuální pojetí Hádovy říše je zvládnuté na výbornou a po technické stránce seriál nadále září. Scénář se bohužel stále nedovedl zbavit své obsesivní snahy vše doslovně a zdlouhavě vysvětlovat, místo aby vizuálně vyprávěl, což má na diváka spíše matoucí efekt. Konkrétně finální odhalení epizody musí pro lidi předlohou nepolíbené působit nesmírně zmatečně a neznalci řecké mytologie nad ním nejspíš také nezmoudří. Jestli se tvůrcům povede uhájit si druhou řadu, chtělo by to pořádně zapracovat na tom, jak svůj svět do budoucna smysluplně a hlavně zajímavě budovat. Momentálně se to totiž nedaří. Emociální stránku celého příběhu má přitom seriál zvládnutou na výbornou. Všechny postavy fungují, divákovi na nich záleží a přidaná linka se Sally Jacksonou, mladým Percym a jeho otcem Poseidónem celý konflikt příběhu krásně podtrhává a patří k tomu nejlepšímu, co seriál nabídl. V předposlední epizodě se Percy Jackson a Olympané ještě více etabloval jako solidní seriál, kterému ale holt něco schází. Uvidíme, jestli s tím ještě nějak zamíchá finále.

plakát

Percy Jackson a Olympané - Svezeme zebru do Las Vegas (2024) (epizoda) 

Zatímco minule tvůrci předvedli, že dovedou knižní předlohu v mnohém obohatit a smysluplně pozměnit, tady bohužel ukázali pravý opak. Návštěva Lotus Kasina se bohužel příliš nevydařila. Jako samostatný díl pro diváka neznalého předlohy šestý Percy Jackson relativně funguje, přestože nikdy nedosahuje kvalit předchozích epizod. Když jej ale srovnáme s předlohou, rozhodnutí odklonit se od ní se tentokrát vůbec nevyplatilo. Namísto návykové a začarované atmosféry vábivého Kasina se nám dostává jen několika krátkých slovních poznámek o jeho moci, kterou ale na obrazovce nikdy pořádně nevidíme ani necítíme. Opět se hlavně zdlouhavě vysvětluje, informace nejsou vůbec podané atraktivním a vizuálním způsobem a nově přidané setkání s bohem Hermem, byť dobře obsazeným, bohužel ani zdaleka nezvládne vykompenzovat ztracené kouzlo knihy. Snad se jedná jen o malé zaškobrtnutí před cílovou čárou.

plakát

Percy Jackson a Olympané - Jeden bůh nám koupí cheeseburgery (2024) (epizoda) 

Zatím nejlepší epizoda. Delší stopáž příběhu prospěla, Adam Copeland coby Ares celý díl parádně oživil a z Leahy Jeffries se konečně vyklubala ta správná Annabeth. Její a Pecyho výlet do zábavního parku Waterland je sice oproti knize v mnohém pozměněný, v tomto případě ale jednoznačně k lepšímu. Problém ze zakletým trůnem je ve srovnání s předlohou nejen vizuálně sympatičtější, ale poskytl také příležitost více prohloubit vztah mezi Percym a Annabeth. Jak Scobell tak Jeffries tu podávají své zatím nejlepší výkony a nové scény mezi bohem války a Groverem také fungují na výbornou.

plakát

Percy Jackson a Olympané - Můj smrtelný pád (2024) (epizoda) 

Zábavný a svižný díl, který zápletkou ani provedením neohromí, ale laťku kvality drží pevně. Percy Jackson a Olympané se díky své struktuře relativně samostatných kapitol perfektně hodí na epizodní zpracování a čtvrtý díl zatím tuto šablonu "jednorázových dobrodružství" zužitkoval nejlépe. Ústřední trojice hrdinů společně funguje na výbornou a Suzanne Cryer v roli matky monster Echidny ukazuje zcela jiný typ záporačky, než minulý týden Medusa. Výstavba světa bohužel stále probíhá hlavně dlouhými monology, což zamrzí. Celkový dojem to ale naštěstí nezkazí.

plakát

Percy Jackson a Olympané - Navštívíme říši zahradních trpaslíků (2023) (epizoda) 

Seriál se poprvé významněji odklání od předlohy a scénáristicky to vyšlo. Modernizovaný příběh Medusy coby oběti a ne jen dalšího monstra dává epizodě oproti předloze nový rozměr a v rámci adaptace funguje. Po technické stránce ale třetí epizoda postrádala režijní ruku Jamese Bobina. Díry v rozpočtu tu začínají více vyplouvat na povrch, akčním scénám schází dostatečná energie a celý seriál najednou působí o poznání víc "televizně". Leah Sava Jeffries coby Annabeth pak zatím do své role ještě nezapadla tak organicky, jako se to povedlo představitelům Percyho a Grovera, ale na to je ještě čas.

plakát

Percy Jackson a Olympané - Stanu se nejvyšším vládcem toalet (2023) (epizoda) 

Výpravně a režijně skvěle zvládnutá epizoda, který slouží jako širší představení světa řeckých bohů a Tábora polokrevných. Seriál si zachovává svou sympatickou a nenáročnou atmosféru, tentokrát s větší dávkou komedie, a bez problému baví. Oproti prvnímu dílu ale působí expozice velmi nepřirozeně. O minulosti postav, o jejich vztazích a o fungování světa se dozvídáme především skrze dialogy a zdlouhavé vysvětlování, místo aby tyto informace tvůrci vykomunikovali nějakým vizuálním nebo zábavnějším způsobem. Celkově ale solidní pokračování.

plakát

Percy Jackson a Olympané - Omylem vaporizuju svou učitelku matematiky (2023) (epizoda) 

Parádní start, který si zvládl udržet hravost a jednoduchost původních knih, aniž by pochleboval jen dětským divákům a opomněl na dospělé. Walker Scobell i Aryan Simhadri výborně zapadli do rolí ústřední dvojky a Virginia Kull společně se Scobellem zvládla na poli několika scén vybudovat velmi uvěřitelný vztah mezi maminkou a synem, což je pro ústřední konflikt klíčové. Navzdory plytkým trailerům si režisér James Bobin zvládl hezky vyhrát i s vizuální stránkou prvního dílu. Pracoval sice s omezeným rozpočtem, vyhnul se ale tomu, že by první díl kdykoliv působil levně nebo ošizeně, jak trailery naznačovaly.

plakát

Echo (2024) (seriál) 

První marvelovský pokus navázat na drsnější Netflix seriály bohužel nevyšel. V rámci jednoho seriálu spolu bojují dva zcela odlišné příběhy, a to komiksem inspirovaný pohled do newyorského podsvětí a nově přidané zkoumání indiánských kořenů hlavní hrdinky. Smysluplně a uspokojivě je propojit do jednoho uceleného narativu se ale scenáristům těžce nepovedlo. Kdykoliv se seriál pokouší navázat na existující marvelovský svět, působí jen jako slabší odvar Daredevila, zatímco nově vytvořené lince s kmenem Čoktů schází jakékoliv zajímavé drama, interakce mezi postavami nebo jen prachsprostá zápletka. Nějaká ta relativně povedená rvačka se sem tam objeví, prosedět kvůli ní nezáživných pět hodin za to ale nestojí.