Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenze (59)

plakát

Ztracené město Z (2016) 

Zvláštní biografie. Odměřená jako většina britských postav ve filmu znázorněná, postupuje v zajetých kolejích životopisných filmů a příliš se nesnaží diváka emocionálně oslovit nebo v něm vzbudit strach o osud hlavních postav. Je to snad záměrně, aby celý film měl nádech jakéhosi tajemna, které doprovází zmizení Percyho Fawcetta, a ke kterému směřuje, nebo se jedná pouze o průměrný dobrodružný životopis? Nemohu se rozhodnout. 7/10

plakát

Strážci relikvie (2017) 

Irské filmy pro mě mají nějaké kouzlo, kterým mě vždy uhranou. Možná je to záběry na působivou irskou krajinu, možná volbou hereckého obsazení nebo snad osudovostí příběhu. Film pilgrimage obsahuje všechny tyto aspekty. Herecké obsazení je výborné- John Bernthal je tu sice za borce, od kterého očekáváme že zvládne sundat kupu seveřanů nejen mečem, ale i štítem, kudlou, pěstí či zuby, přesto však už v mnoha filmech dokázal, že je talentovaný herec. Tom Holland zatím hraje sice stejně, ale stále bezchybně a Richard Armitage si roli padoucha evidentně také užívá. Důležitý je však děj, který sice stojí na zápletce z jako laciného historického románu, ale plně využívá jeho potenciálu a skrze různé postavy nm nabízí odlišné pohledy na legendy i krvavé dějiny, na (ne)smysl "svatých válek", na krutost té doby i na to, jak obtížné mohlo být žít skutečně podle evangelia. Někdo filmu vyčítá pomalé tempo, mě však přesně pasovalo k postupnému budování napětí a závěrečnému (byť trochu předvídatelnému vyvrcholení). Kromě záběrů kamery také vyčnívá práce se zvukem a hudbou. Té se dá vytknout snad jedině to, že je někdy využívána až příliš, na úkor ticha. 9/10

plakát

Blade Runner 2049 (2017) 

Denis Villeneuve natočil řemeslně vybroušený opus, který na rozdíl od svého předchůdce zaujme dějovou linkou a tak ospravedlňuje všechny absurdně dlouhé scény a přepálenou stopáž. Napěti a atmosféru však nejvíce budují skvělá Deakinsova kamera a hlavně střih zvuku. Možná ale měl příliš velký vliv na dojem IMAX a při domácí projekci se už budu nudit. 9/10

plakát

War Machine (2017) 

Povedená válečná satira. Film zručně odhaluje způsob, jakým americká armáda a vláda postupovali v Afghánistánu a přitom se celou dobu tváří jako smyšlená komedie. Brad Pitt zase jednou přehrává a zase mu to budeme baštit, protože jeho generál MacMahon je i přes svoji kontroverznost sympaťák a divák mu musí fandit. 8/10

plakát

Jeho dívka Pátek (1940) 

Po dialogové stránce neskutečná jízda a jedna z nejlepších ztřeštěných komedií. Jednoznačně nejlepší jsou scény s Caty Grantem, který se však paradoxně objevuje jen v úvodu a na závěr. Howard Hawks byl mistr sfého řemesla. 9/10

plakát

Zkrocená hora (2005) 

Nevím, proč jsou filmy o gayích vždycky tak zdlouhavé. Chápu, že se snaží pečlivě vykreslit pocity které lidé prožívají, když přijdou na to, že mají jinou orientaci, a jak je pro ně náročné s tím mezi ostatními žít, ale vážně to musí být taková nuda? A i když jsou záběry na krajinu krásně, tak k nim přeci nemusí být soundtrack, jako k pořadu o přírodě. Gyllenhall i Ledger hrají výborně, i když jim tuto roli opravdu nezávidím. 6/10

plakát

Lovcova noc (1955) 

/Takhle nějak by asi vypadal německý expresionismus, kdyby byl se zvukem (a točený v Americe)! Výborná pocta německé filmové škole! Hra se stíny, výrazné kontrasty, tvary domů a místností připomínají Kabinet doktora Kaligariho a reverend Harry Powell je chvílema Nosferatu jako vyšitý. Je to právě Robert Mitchum, který svým démonickým výkonem žene film na úplně jinou úroveň. Po stránce formy naprosto bezchybný film, škoda jen, že se film začne od půlky až skoro nepříjemně pomalu táhnout. 9/10

plakát

Wonder Woman (2017) 

Nesdílím nadšení většiny, že se jedná o nejlepši díl z DC universe, tím je pro mě stále Man of Steel, který má na origin překvapivě propracovaný scénář, kritizované dvojité finále je na Snyderaještě umírněné a hlavně má dvojici Kostner Crowe. Wonder Woman chce být tím komiksovým originem, chce působit naivně, jako hlavní postava, chce odvyprávět vývoj této půvabné superhrdinkya a chce se při tom tvářit cool zasazením do prostředí první světové války (autoři by měli dostat lekci z historie, protože to většinou spíš připomíná druhou světovou válku a nacisty- tím se mimochodem dost přiblíži prvnímu Captainovi). Jenže ono je to až příliš naivní a přeplácané, Gal Gadot je sice hezká na pohled, ale po chvíli vás začne otravovat (větší chyba scénáře) a tak si jen říkáte, aby ten film už skončil. Buďme rádi za Crise Pinea, který svým standardně skvělým výkonem zachraňuje alespoň ty scény, ve kterých vystupuje. 5/10

plakát

Mumie (2017) 

Od Mumie jsem neměl žádná velká očekávání. Matně jsem si pamatoval původní díly a rozhodně jsem nepatřil mezi ty, kdo by s nadšením vyhlíželi Universalovský vastní temný vesmír. Možná právě proto mě výsledný film docela příjemně překvapil. Ano, je to blbost a slátanina, kdo čeká hororovou podívanou, dočká se jen laciných lekaček a kdo mytologickou fantasy bude spokojen tak asi první třetinu filmu. Na druhou stranu střídmá stopáž udržuje svižné tempo, efekty jsou ve výsledku také docela povedené a tvůrci se tolik neuchylují k digibordelu, jak se z trailerů zdálo (alespoň nejsou tak do očí bijící) a výstavba první půl hodiny filmu a expozice skutečně navozují dojem představení propracované historie. Bohužel zbytek scénáře už tak zajímavý není, dost jej ruší snaha o humor, která jakoukékoliv pokusy o napětí okamžitě zhatí a po herecké stránce také nejde o nic vyčnívajícího. Tom Cruise zase běhá a jinak hraje přesně to, na co jsme od něj zvyklí, Russel Crowe je v hodně neobvyklé pozici, v níž mu sedí tak leda úvodní narační voice over, Sofia Boutella mě stále nepřesvědčila, že kromě bojových umění umí i hrát, a tak už zbývá jen nnabelle Wallis, která je jediným příjemným překvapením. Obecně tak film příliš neurazí, níčím nenadchne a jedná se tak spíše o průměrnou popkornovou podívanou, která vás může minout a vás to nebude mrzet. 6/10

plakát

Brazil (1985) 

Jedno z lepších pojetí Orwellova 1984, možná právě proto, že je tak volné. Během nekolika prvních scén Terry Gilliam až děsivě věrně vykreslí totalitární systém a v něm nám pak představí protagonistu, který kdesi v hloubi duše se vším nesouhlasí a má touhu se bouřit. Gilliamovo zpracování je neskutečně nápadité a když divák přistoupí na jeho absurdity, silně to umocní filmový zážitek. Bohužel stopáž je značně přetažená a nekde v druhém dějství to začíná trochu drhnout a mě přestal osud postav zajímat. Závěr je už zase o něco lepší a režiér v něm plně popustí uzdu své fantazii. Jonathan Pryce je v hlavní roli výborný, i ostatní herci nezklamou, ačkoli většinou zůstávají pouze v prostoru vymezeném jejich rolí. 8/10